Qazaq tilindegi býyndardyń túrleri

Sózdiń býyn qurylymy: Qazaq tilindegi býyndardyń túrleri

Qazaq tilindegi býyndar dybystardyń toptasyp, bir ǵana daýysty dybyspen aıtylýynan quralady. Býyndar sózdiń aıtylý, jazylý, dybystyq qurylymyn anyqtaıdy. Qazaq tilinde býyndardyń birneshe túri bar: ashyq, tuıyq jáne biteý býyndar.

Ashyq býyn

Ashyq býyn – daýysty dybyspen aıaqtalatyn býyn. Ashyq býyndar kóbinese jeńil jáne sozylyńqy aıtylyp, sózdiń basynda, ortasynda jáne sońynda qoldanyla alady.

Mysaldar:

  • Ba-la (ba, la)
  • Qa-la (qa, la)
  • Sa-ra (sa, ra)

Tuıyq býyn

Tuıyq býyn – daýyssyz dybyspen aıaqtalatyn býyn. Tuıyq býyndar kóbinese qysqa jáne toqyraý aıtylyp, sózdiń basynda nemese ortasynda qoldanylady, biraq sońynda sırek kezdesedi.

Mysaldar:

  • Qar (qar)
  • Qurt (qurt)
  • Baq (baq)

Biteý býyn

Biteý býyn – daýyssyz dybystarmen bastalyp, daýyssyz dybystarmen aıaqtalatyn býyn. Biteý býyndar sózdiń qurylymynda mańyzdy ról atqaryp, onyń aıqyn jáne naqty aıtylýyn qamtamasyz etedi.

Mysaldar:

  • Qal (qal)
  • Kór (kór)
  • Tur (tur)

Býyndardyń qyzmeti men mańyzy

Býyndar sózdiń aıtylý jáne jazylý rıtmin anyqtaıdy, sóılemde sózderdiń durys bólinýin qamtamasyz etedi. Durys býyndaý tildiń dybystyq zańdylyqtaryn saqtaý úshin óte mańyzdy.

Qorytyndy

Qazaq tilindegi ashyq, tuıyq jáne biteý býyndardyń durys qoldanylýy tildiń dybystyq qurylymyn saqtap, sózderdiń durys aıtylýy men jazylýyn qamtamasyz etedi. Býyndardyń ártúrliligi tildiń baılyǵyn kórsetip, onyń áýezdiligin arttyrady.

ýyndardyń túrleri qandaı?

You Might Also Like