InfoHub Logo

Qaınaý. Menshikti býlaný jylýy
Bilimdilik: Býlaný jáne kondensasıa, býlanýdyń túrleri, qasıetteri, zattyń krızıstik kúıi, qaınaý prosesi jaıly maǵlumat jınaý
Damytýshylyq: Oqýshylardyń oılaý, baqylaý, zertteý, salystyrý qabilettirin damytý, ózin - ózi jáne basqa oqýshylardy naqty baǵalaýǵa úırený
Tárbıelik: Tabıǵatty aıalaı bilýge, uıymshyldyqqa, topta birlese jumys júrgize bilýge, eńbeksúıgishtikke tárbıeleý.
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi.
Úı tapsyrmasyn tekserý.
Jańa sabaqty túsindirý.
Esepter shyǵarý.
Sabaqty bekitý.
Qortyndylaý
Úı tapsyrmasy.
Baǵalaý.
Sáıkestendirý kestesin toltyrý.
1. Jańa materıaldy qabyldaýǵa ázirlik, maqsat qoıý.
2. Tómendegideı uıǵarymdarmen kelisesińder me? (ıá, joq)
3. Molekýlalardyń suıyqtan býǵa ótýi kebý dep atalady (ıá).
4. Kebý qaınaý temperatýrasynda júredi (joq).
5. Syrttan jylý berilmegende kebetin suıyqtyń temperatýrasy tómendeıdi (ıá).
6. Edenge tógilgen sý, sol mólsherdegi staqandaǵy sýdan baıaý kebedi (joq).
7. Suıyqtyń temperatýrasy joǵary bolǵan saıyn, kebý baıaý júredi(joq).
8. Kondensasıa dep molekýlalardyń býdan suıyqqa ótýin aıtady (ıá).
9. Kondensasıalaný kezinde energıa bólinedi (ıá).
Sýrettermen jumys
Interbelsendi taqtany paıdalanyp demonstrasıa kórsetý.
Menshikti býlaný jylýy (g) dep massasy İ kg suıyqty qaınaý temperatýrasynda býǵa aınaldyrý úshin qajetti jylý mólsherin aıtady. Ólshem birligi - 1Dj/kg. Q=gm
Jańa materıaldy meńgertý:
İ. Qaınaý qubylysyn baqylaý barysynda tómendegideı suraqtarǵa taldaý jasaý.
- Qaınaý kezinde qandaı qubylystar qatar júredi?
- Kópirshikter nelikten jáne qaı jerde paıda bolady?
- Kópirshikter nelikten kólemin ulǵaıtady?
- Kópirshikterge áser etetin kúshterdi keskindep kórsetińder.
- Nelikten sý «shýyldaıdy»?

Tolyq nusqasyn júkteý