InfoHub Logo

Geografıa páni muǵalimi: Baqtybaeva Aıgúl Jańabaıqy

Qazaqstannyń fızıkalyq geografıasy 8 - synyp
Sabaqtyń taqyryby: Qazaqstannyń kólderi
Sabaqtyń túri: Aralas sabaq
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdiligi: Oqýshylarǵa Qazaqstan aýmaǵyndaǵy qansha kól jáne bógender bar ekenin, sonymen qatar olardyń taralý erekshelikterin túsindirip bilimin qalyptastyrý,
Damytýshylyǵy: Oqýshylarǵa Qazaqstandaǵy kólder men bógender týraly bilimderin, qyzyǵýshylyǵyn, oı – órisin tolyqtyryp damytý.
Tárbıeligi: Oqýshylarǵa sýdy uqypty paıdalanýǵa, qorǵaýǵa, izdeniske, óz oılaryn ashyq aıta bilýge tárbıeleý.
Sabaqtyń ádisi: Túsindirmeli
Sabaqtyń kórnekiligi: Qazaqstannyń fızıkalyq kartasy, úlestirmeli qaǵazdar.
Pánaralyq baılanys: Bıologıa, hımıa.

Sabaqtyń ótilý barysy
I. Uıymdastyrý ( 2 mın)
a) Oqýshylarmen amandasý,
b) Oqýshylardy túgendeý,
c) Sabaqqa degen zeıinin aýdarý
II. Úı tapsyrmasyn suraý ( 13 mın)
1. Aýyzsha úı tapsyrmasyn suraý.
2. Qosymsha suraqtar arqyly ótken sabaqty pysyqtaý.
§28. Alaptar boıynsha iri ózenderge sıpattama

III. Jańa sabaqty pysyqtaý ( 20 mın)
Jańa sabaq jospary:
1. Jalpy sholý. Kólder jáne bógender
2. Tektonıkalyq kólder
3. Relıkti (qaldyq) kólder
4. Muzdyq kólder tıpi.
5. Kar kólderi.
6. Bógender

Kólder jáne bógender
Qazaqstannyń keń - baıtaq aýmaǵynda irili - usaqty 48 myńnan astam kólder jáne 3 myńǵa jýyq bógender bar. Klımat jaǵdaıyna baılanysty kólderdiń kóbi Qazaqstannyń soltústigine qaraı ornalasqan. Olardyń ishinde Kaspıı teńizi, Aral teńizi jáne Balqash, Jaısan, Alakól sıaqty iri kólderden basqa, kóbi (94%) kólemi bir sharshy kılometrden kem shaǵyn kólder. Kólderdiń barlyǵy derlik tuıyq kólder. Olardyń deńgeıi aýyq - aýyq ózgerip otyrady. Kóbiniń sýy tuzdy, sondyqtan tunba tuzdy bolady, olardan tuz óndiriledi. Qazaqstanda aýdany 100 sharshy kılometrden astam 22 kól bar. Olar respýblıkadaǵy kólderdiń búkil aýdanynyń 60%- yn alyp jatyr (tablısany qara). Qazaqstan kólderiniń geografıalyq taralýynda erekshelikter bar. Onyń birinshi ereksheligi kólder Qazaqstannyń tabıǵat zonalarynda birkelki taralmaǵan. Ásirese respýblıkanyń soltústik bóliginde kólder kóp. Mysaly, soltústikte ormandy dala jáne dala zonalarynda 25 287 kól bar, al shóleıt jáne shól zonalarynda 20 000 jýyq kólder kezdesedi.

Kólder tabıǵat zonalarynyń bárinde de bar, biraq jylý men ylǵal tepe - teńdigine baılanysty olardyń ornalasýy, sany jáne sýynyń sapasy zonaǵa tikeleı baılanysty. Ylǵaly mol aýdandarda kól kóbirek jáne sýy tushshyraq bolady. Qurǵaq klımatty aýdandarda kólder az, sý deńgeıi tómen ári aǵynsyz, kóbisi birazy tartylyp qalady, tuzdy. Jalǵyz ǵana aǵyndy kól - Jaısan kóli Qazaqstannyń shyǵys bóligindegi qazanshuńqyrda ornalasqan. Mysaly, ormandy dala zonasynda kólemi 1 sharshy km - den astam 740 kól bar, olardyń ishinde tushshy kólder tuzdy kólderden 6 ese kóp. Ońtústikke qaraı tushshy kólder azaıyp, tuzdy kólder kóbeıe túsedi. Dala zonasynyń sondaı 1875 kóliniń tushshylary tuzdy kólderden 4 ese, shóleıt zonasynyń 216 kóliniń tushshylary 1, 3 ese kóp bolady. Shól zonasyndaǵy 142 kóldiń kópshiligi tuzdy bolyp keledi. Jazyqtaǵy kólderdiń kópshiligi teńiz deńgeıinen 100 - 350 m bıiktiktegi neogen jáne antropogen shógindi jynystarynyń ústinde ornalasqan. Kólderdiń ornalasýynda baıqalatyn taǵy bir erekshelik — olardyń top - top bolyp shoǵyrlanýy. Kaspıı mańy oıpaty, Turan oıpaty jáne Batys Sibir jazyqtarynda, sondaı - aq alasa taýly Saryarqada jáne ońtústik - shyǵys taýly aımaqtarda da kóp.

Qazaqstan kólderiniń taǵy bir ereksheligi - jasynyń ár túrli bolýy. Kólder ár kezeńde paıda bolǵan. Ormandy dala, dala zonalarynyń kólderi birtindep shógindi jynystarǵa tolyp, olarda ósimdikter qaptap ósýde. Shóleıt, shól zonalarynyń kólderi tuz tez baılanatyn kólderge aınalady. Munan ári ol kólder sorǵa aınalady. Sóıtip, olardyń kópshiligi joıylýdyń ár túrli dárejesine jetken. Qazaqstannyń bıik taýly aımaqtarynyń kólderi shyǵý tegine qaraı jas kólderge jatady. Olardyń ózderi de birkelki taralmaǵan, negizinen 1400 - 2800 m bıiktik aralyǵynda ornalasqan. Olardyń sany joǵary jáne tómen qaraı kemı túsedi. 1400 m - den tómende sý erozıasynyń qarqyndy bolýy kólderdiń paıda bolýyna múmkindik bermeıdi. Kólderindegi sý deńgeıi sýdyń kirisi men shyǵysynyń araqatynasyna baılanysty. Olarda sý balansy jyl ishinde aıtarlyqtaı ózgerip turatyndyqtan, deńgeıi jıi aýytqýǵa ushyraıdy Qazaqstan kólderiniń kópshiliginiń deńgeıi kóktemgi qar erigen kezde kóteriledi. Jaz boıy olardyń deńgeıi baıaý tómendeıdi, biraq nóser jańbyrlar áserinen az ýaqyt qaıta kóteriledi. Keıde sý deńgeıiniń shuǵyl ózgeretini sonshalyq, tipti keıbir taıyz kólder mezgil - mezgil keýip qalady. XX ǵasyrda Qazaqstanda eń az sýly kezeń 1936 - 1940 jyldary boldy. Sol jyldary Qazaqstannyń soltústik bóligindegi kólderdiń 70%- y qurǵap qaldy.

Qazaqstan kólderi qazanshuńqyrlarynyń paıda bolýyna qaraı birneshe tıpke bólinedi.
Tektonıkalyq kólder. Tómen túsken oıystar men jaryqtarda kól qazanshuńqyrlary sýǵa tolyp, kólder paıda bolady. Mundaı kólder Qazaqstannyń ońtústik - shyǵys taýlary men Saryarqada kóbirek taralǵan. Jaısan, Marqakól, Qarasor, Teńiz - Qorǵaljyń toby, Kókshetaý toby (Býrabaı, Zerendi, t. b.), burynǵy tektonıkalyq bógen Esik kóli, t. b. sý aıdyndary osy topqa jatady.
Relıkti (qaldyq) kólder Ertede paıda bolǵan jazyqtarǵa, onyń ishinde Kaspıı mańy oıpatyna tán. Sonymen qatar Turan oıpatynyń Torǵaı qolatyndaǵy, Balqash - Alakól oıysyndaǵy keıbir kólder qaldyq kólderge jatady. Qazaqstannyń basty qaldyq kólderi - Kaspıı men Aral teńizderi. Bular jer qyrtysynyń maıysqan bóliginde tektonıkalyq kólder bolyp qalyptasty.

Muzdyń kólder tıpi. Bıik taýlarda ejelgi muz basqan aýdandarda kezdesedi. Olarǵa morenalyq kólder jatady. İle Alataýyndaǵy Úlken Almaty ózeniniń bastaýy Úlken Almaty kóli, Jetisý Alataýynyń soltústik betkeıindegi Lepsi ózeni bastaý alatyn Jasylkól jáne t. b. muzdyq kólderi jatady.

Qar kólderi. Bıik taýlarda qar syzyǵy mańynda aıazdyq úgilý nátıjesinde paıda bolǵan shuńǵymalarda taralǵan. Qar oıystarynyń pishini kóbinese dóńgelek bolyp keledi, olar sýǵa tolǵanda qar kólderi quralady. Mundaı kólder óte kóp, biraq olardyń kólemi shaǵyn bolady.
Sýffozıalyq nemese borpyldaq jynystardyń shógýi saldarynan paıda bolǵan kólder. Olardy dala tabaqshalary dep te ataıdy. Túbi tegis oıystar sýǵa tolyp, shaǵyn kólderge aınalady. Qazaqstannyń soltústiginde, Batys Sibir jazyǵynda mundaı kólder óte kóp.
Eski arna kólderi. Qazaqstan ózenderiniń ıreleńdep aǵý nátıjesinde negizgi arnadan bólinip qalǵan kólder. Ózen jaıylmalarynda ornalasady.

Bógender Qazaqstan aýmaǵynda jer beti aǵyndaryn retteý maqsatynda ózen arnalaryn bógeý arqyly jasalady. Eger kólemi kishi oıystardy bógeıtin bolsa, olardy toǵan dep ataıdy. Bógender negizinde halyqtyń qajetin óteý úshin jasalady. Bógender sý aıdynynyń alyp jatqan aýdanyna qaraı kelesi bólikterge bólinedi: 50 km²- ge deıin - kishi, 250 km²- ge deıin - orta, 1000 km ge deıin - iri, odan úlkenderi - asa iri bógender. Qazaqstanda qazir 4 myńdaı bógender men toǵandar bar. Alyp jatqan aýdany 10 myń km². Olarda 90 km3 tushshy sý jınalǵan. Respýblıkada eki óte iri, bir - iri jáne alty orta bógender bar, qalǵandary kishi bógender. Bógenderdiń kóbi Ortalyq, Ońtústik jóne Shyǵys Qazaqstanda shoǵyrlanǵan. Olar: Buqtyrma, Qapshaǵaı, Shardara, Samarqan, Bógen, Aqkól, Molodejnoe, Sherýbaı - Nura, Keńgir, Óskemen, t. b. Osy aımaqtyń 20 bógeniniń sý aıdyny (akvatorıasy) 8, 7 myń km²- di (barlyq bógenderdiń 87%) quraıdy, al sý kólemi 86 km3 - den (barlyq bógenderdiń 95%) artyq. Bógenderdiń sharýashylyq mańyzy zor. Olardy energetıkalyq, transporttyq, ırrıgasıalyq, rekreasıalyq máselelerdi sheshýde, sport, balyq aýlaý baǵdarlamalarynda paıdalanady.

IV. Jańa sabaqty bekitý pysyqtaý ( 6 mınýt).
Deńgeılik tapsyrma A, V, S
A.
1. Qazaqstan kólderiniń qandaı erekshelikterin bilesińder?
Qazaqstan kólderiniń geografıalyq taralýynda. Kólder Qazaqstannyń tabıǵat zonalarynda birkelki taralmaǵan. Ásirese respýblıkanyń soltústik bóliginde kólder kóp.
2. Kóderdiń talalýynda qandaı zańdylyqtar bar?
Kólder tabıǵat zonalarynyń bárinde de bar, biraq jylý men ylǵal tepe teńdigine baılanysty olardyń ornalasýy, sany jáne sýynyń sapasy zonaǵa tikeleı baılanysty. Ylǵaly mol aýdandarda kólder kóbirek jáne sýy tushshyraq bolady.
3. Qazaqstan kólderiniń sý deńgeıiniń ózgerýi nege baılanysty?
Kólderdegi sý deńgeıi sýdyń kirisi men shyǵysynyń araqatynasyna baılanysty.
4. Kólder qazanshuńqyrlarynyń paıda bolýyna qaraı qandaı tıpterge bólinedi?
Qazaqstan kólderi qazanshuńqyrlarynyń paıda bolýyna qaraı birneshe tıpke bólinedi. Tektonıkalyq, relıkti, muzdyq kólder, kar kólder, sýffozıalyq nemese borpyldaq jynystardyń shógýi saldarynan paıda bolǵan kólder, eski arna kólder.
5. Ózenderdi qandaı maqsatta bógeıdi, olardyń qandaı mańyzy bar?
Qazaqstan aýmaǵynda jer beti aǵyndaryn retteý maqsatynda ózen arnalaryn bógeý arqyly jasalynady. Bógender negizinen halyqtyń qajetin óteý úshin jasalady.
6. Ózderiń turǵan jerlerindegi kólder men bógenderdi atańdar.

V. Kartany jáne oqýlyq mátinin paıdalanyp kesteni toltyryńdar.

S. Qazaqstan kólderiniń qazanshuńqyrlarynyń paıda bolý tıpteri jónindegi kesteni toltyryńdar.
V. Úıge tapsyrma berý (2 mınýt)
1. Aýyzsha tapsyrma. §29. Kólder jáne bógender týraly taqyrypty oqyp kelý.
2. Jazbasha tapsyrma. Dápterge kólder jáne bógender týraly qysqasha sıpattama jazyp kelý.

VI. Oqýshy bilimin baǵalaý (2 mınýt)
Sabaqqa qatysýy men bergen jaýabyn eskere otyryp baǵa qoıý.

Tolyq nusqasyn júkteý