InfoHub Logo

Bilim berý salasy: Shyǵarmashylyq
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreketi: Sýret
Taqyryby: «Balyqtar»
Maqsaty: Sýret salýdyń dástúrli jáne dástúrden tys ádisteri arqyly balalardyń beıneleý ónerine degen qyzyǵýshylyqtaryn arttyrý. Boıaýmen jumys isteý iskerlikterin jetildirý, qylqalammen ırek, túzý, uzyn, qysqa tolqyndy syzyqtar syzýǵa daǵdylandyrý. Kartop bastyrmasymen jumys jasaı bilýge úıretý. Uqypty, nátıjeli jumys jasaı bilýge tárbıeleý. Beıneni qaǵaz betine ornalastyra bilýin jáne shyǵarmashylyq qabiletterin damytý.

Aldyn - ala júrgizilgen jumys: Akvarıýmdegi balyqtardy baqylaý.
Maqsaty: Balyqtardyń akvarıýmde qalaı júrgizgenin, qalaı qorektengenin, túr - túsin, kólemin baqylatý.
Kórnekilikteri: Sýretter, túrli - tústi boıaý, qylqalam, tuǵyr, sý quıǵan ydys, aq qaǵaz, súrtkish, teledıdar, DVD, kartop.
Pán aralyq baılanys: Til damytý, aınalamen tanystyrý, matematıka, kórkem ádebıet.
Ádis - tásili: Kórsetý, túsindirý, suraq - jaýap, áńgimeleý, jumbaq, taqpaq, kartop
Bastyrmasymen sýret salý, elektrondy qural paıdalaný.
Motıvasıalyq - qozǵaýshylyq:
Sý asty patshalyǵyna saıahatqa baratyndyǵyn habarlaý.
Balalar bir sát kózimizdi jumyp, sý astyna túse bastaıyq. Sý salqyn. Men túrli - tústi balyqtardy kórdim.( segizaıaq, ulý, tasbaqa, sý jylany) Teńiz túbinde ósimdikter de ósedi eken, sýmen shaıqalyp, qozǵalyp, bılep turǵan tárizdi. Qaıtadan sýdyń betine qaraı júzemiz. Balalar kózin ashady. Sý túbinen ne kórgenderi jaıly surap, ár balanyń oıyn tyńdaý.

Uıymdastyrýshylyq kezeń:
Balalar men búgin senderge sýret oqý is - áreketinde neniń sýretin salatynymyz týraly jumbaqtap jasyramyn.

Jumbaq: Jer betine bir shyqpas,
Sý túbinde tunshyqpas.
Sóılemeıdi, úndemeıdi,
Pisirse ony kim jemeıdi. (Balyq)

- Jaraısyńdar, balalar, sender balyq týraly qandaı jumbaqtar bilesińder?

1. Qanaty bar ushpaıdy,
Jurt aılamen ustaıdy.

2. Sýda ósedi, ónedi,
Syrtqa shyqsa óledi.

3. Kúmispen aptalǵan,
Teńgemen qaptalǵan.

- Jaraısyńdar, balalar, biz búgingi oqý is - áreketimizde kartop bastyrmasymen balyqtardyń sýretin salamyz.
Balyqtar týraly áńgimeleý. Beınetaspadan balyqtardyń qurylysymen tanystyrý. Jumys barysyn túsindirý.

Jumys barysy: Sýlaý tásili arqyly dápterdiń betin bir shetinen
bastap kók boıaýmen boıaý;
Qaǵazdyń tómengi bóligin qoıý bolýy úshin ekinshi ret qaıtalap kók boıaýdy jaǵý.
(Sýdyń túbi qarańǵy nemese tereń)
Jasyl tústi boıaý men shópterdi tolqyndata syzady. (ırek, túzi, uzyn, qysqa)
Shópterdiń arasyna qalaýy boıynsha tańdap alynǵan kartoptan jasalynǵan balyqtar beınesiniń úlgilerin bastyrady.
Birneshe balyqtardyń sýretterin bastyryp, basqa sý asty jándikterin salý balanyń shyǵarmashylyǵyna baılanysty bolmaq.

Sergitý sáti: Balyq sýda júzedi,
Óte taza jyly sý.
Birde jazylady,
Birde jıyrylady,
Sóıtip inge tyǵylady.
Refleksıalyq - túzetýshilik
Balalardyń jumystarynan kórme uıymdastyrý, salǵan sýretterin áńgimeletý.

Jetekshi suraqtar:
Qansha balyqtyń sýretin saldyń?
Balyqtardyń túr - túsi, kólemi qandaı?
Balyqtar qaı baǵytta júzip júr?

Dıdaktıkalyq oıyn: «Altyn balyq»
Oıyn sharty: Ár baladan kórmedegi sýretterdiń qaısysy unaıtynyn suraý. Qaı balanyń jumysy unasa, sol balaǵa «altyn balyq» syılaıdy. Oıyn sońynda qaı bala kóp «altyn balyq» jınasa sol balanyń úıine qýanyshty habarlama jiberiledi.

Kútiletin nátıje:
Biledi: Qorshaǵan ortadaǵy tirshilik ıelerin beıneleýi;
Igeredi: Uqypty, nátıjeli jumys jasaýy;
Meńgeredi: Sýret salýdyń dástúrden tys ádisin meńgeredi.