- 05 naý. 2024 00:12
- 207
Shákerim Qudaıberdiuly «Qalqaman –Mamyr» poemasy
8 - synyp
Sabaqtyń taqyryby: Shákárim «Qalqaman – Mamyr» poemasy.
Sabaqtyń maqsaty:
1. Poemaǵa ádebı taldaý jasaý, ádebıet teorıasy boıynsha keıipker týraly túsinikterin keńeıte otyryp, Qalqaman, Kókenaı áreketine eki túrli kózqarasty baǵa berý.
2. Oqýshylardyń shyǵarmashylyqpen jumys isteýine yqpal etý, synı oılaý qabiletin damytý, tanymdyq kózqarasyn qalyptastyrý.
3. Sabaqty ómirmen baılanystyra otyryp, keıipkerler áreketine eki túrli kózqarasta baǵa berý arqyly rýhanı - adamgershilik tárbıesin berý.
Kútiletin nátıje:
- Poemaǵa tolyq teorıalyq taldaý jasaý, keıipkerler beınesin tolyq ashý.
Sabaqtyń túri:
Ádis - tásilder: toptastyrý, toptyq jumys, «Avtor oryndyǵy» strategıasy
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi.
İ. Qyzyǵýshylyqty oıatý.
Málimet jınaý.
Shákárim týraly taǵy ne bildim?
«Toptastyrý»
İİ. Maǵynany taný.
1 - top. Poemany sújettik kompozısıalyq qurylysyna taldaý.
2 - top. Qandaı salt - dástúrler kezdesedi, kórkemdegish quraldardy anyqtaý.
1 - top tapsyrmasy.
1. Oqıǵanyń bastalýy. Keıipkerlerdi avtordyń tanystyrýy.
2. Oqıǵanyń damýy. Qalqaman men Mamyrdyń bir - birin unatýy, bastańǵy jasaýy, sóz baılasýy.
3. Sharyqtaý shegi. Eki jastyń serttesip qalýy, Mámbeteıler men Tobyqty rýynyń janjaldasýy.
4. Shıelenisýi. Birin - bir unatqan eki jastyń qosylýy.
5. Oqıǵanyń sheshimi. Mamyrdyń aıanyshty ólimi, Qalqamannyń elden ketýi.
2 - top tapsyrmasy.
Salt - dástúrler:
- Jaqynnan qyz almaý;
- ýádege beriktik;
- qalyń mal berý;
- quda túsý;
- bastańǵy jasaý;
- bata berý.
Kórkemdegish quraldar:
- monolog;
- epıtet;
- teńeý;
- baıandaý;
- sýretteý.
İİİ. Oı tolǵanys.
Kókenaıǵa hat jazý.
«Avtor oryndyǵy» strategıasy.
Debat - saıys. «Eger men Ánet babanyń ornynda bolsam»
Baǵalaý
Sabaqtyń taqyryby: Shákárim «Qalqaman – Mamyr» poemasy.
Sabaqtyń maqsaty:
1. Poemaǵa ádebı taldaý jasaý, ádebıet teorıasy boıynsha keıipker týraly túsinikterin keńeıte otyryp, Qalqaman, Kókenaı áreketine eki túrli kózqarasty baǵa berý.
2. Oqýshylardyń shyǵarmashylyqpen jumys isteýine yqpal etý, synı oılaý qabiletin damytý, tanymdyq kózqarasyn qalyptastyrý.
3. Sabaqty ómirmen baılanystyra otyryp, keıipkerler áreketine eki túrli kózqarasta baǵa berý arqyly rýhanı - adamgershilik tárbıesin berý.
Kútiletin nátıje:
- Poemaǵa tolyq teorıalyq taldaý jasaý, keıipkerler beınesin tolyq ashý.
Sabaqtyń túri:
Ádis - tásilder: toptastyrý, toptyq jumys, «Avtor oryndyǵy» strategıasy
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi.
İ. Qyzyǵýshylyqty oıatý.
Málimet jınaý.
Shákárim týraly taǵy ne bildim?
«Toptastyrý»
İİ. Maǵynany taný.
1 - top. Poemany sújettik kompozısıalyq qurylysyna taldaý.
2 - top. Qandaı salt - dástúrler kezdesedi, kórkemdegish quraldardy anyqtaý.
1 - top tapsyrmasy.
1. Oqıǵanyń bastalýy. Keıipkerlerdi avtordyń tanystyrýy.
2. Oqıǵanyń damýy. Qalqaman men Mamyrdyń bir - birin unatýy, bastańǵy jasaýy, sóz baılasýy.
3. Sharyqtaý shegi. Eki jastyń serttesip qalýy, Mámbeteıler men Tobyqty rýynyń janjaldasýy.
4. Shıelenisýi. Birin - bir unatqan eki jastyń qosylýy.
5. Oqıǵanyń sheshimi. Mamyrdyń aıanyshty ólimi, Qalqamannyń elden ketýi.
2 - top tapsyrmasy.
Salt - dástúrler:
- Jaqynnan qyz almaý;
- ýádege beriktik;
- qalyń mal berý;
- quda túsý;
- bastańǵy jasaý;
- bata berý.
Kórkemdegish quraldar:
- monolog;
- epıtet;
- teńeý;
- baıandaý;
- sýretteý.
İİİ. Oı tolǵanys.
Kókenaıǵa hat jazý.
«Avtor oryndyǵy» strategıasy.
Debat - saıys. «Eger men Ánet babanyń ornynda bolsam»
Baǵalaý