InfoHub Logo

Maqsaty:
• Balalardy sýdyń qasıetterimen tanystyrýdy jalǵastyrý.
• Sýdyń móldir bolatyndyǵy jaıly, sýda tiri aǵzalardyń ómir súre alatyndyǵy týraly túsinik berý.
• Sebep - saldarlyq qatynastardy belgileý daǵdylaryn qalyptastyrý.
• Qyzyǵýshylyqtaryn týǵyzyp, sýǵa degen uqyptylyqqa tárbıeleý.

Aldyn - ala jumys:
1. Damytý oıyndary:
«Kim sýdyń qasıetterin ataıdy?
«Qandaı sýdy ishýge bolmaıdy?»
«Jaqsy - jaman» (TRIZ boıynsha).
2. D. Rodarıdiń «Túrli sý» óleńin oqý
3. «Ala - qula ózen» ekologıalyq dabyl.
Sabaqta qoldanylatyn qural - jabdyqtar:
• Ár ústeldiń ústine staqandaǵy taza sý, bos staqan, qasyq, probırka, tuz, qum, tastar qoıylady;
• Demonstrasıa úshin: qaramen boıalǵan sýy bar stakan, qasyq, tastar.
Sabaqtyń barysy:
Topqa nas bala kiredi. Ol balalarǵa ony jýyndyratyn ájesinen qashyp ketkeni týraly aıtady. Bul bala jýynbaı júrgendi artyq kórip, sýdy unatpaı júr. Nas balaǵa balalarmen birge sabaqta qalyp, sý týraly tyńdaýǵa usynys bildiredi

Tárbıeshi:
Sý týraly biz ne bilemiz? Balalar, sender qalaı oılaısyńdar, sýdyń dámi barma? Senderdiń ústelderińniń ústinde sýmen staqandar tur, onyń dámin tataıyqshy. Dámi qandaı?
1 - shi tájirıbe: Sýdyń dámin anyqtaý.
Qorytyndy: Sýdyń dámi joq.
2 - shi tájirıbe: Sýdyń ıisi bar ma?
(balalarǵa sýdy ıiskeý usynylady)
Qorytyndy: Sýdyń ıisi joq.

3 - tájirıbe: Sýdyń formasy bar ma?
Sýdy staqanǵa quıaıyq. Onyń formasy ózgeredi me? Endi men sýdy probırkaǵa quıamyn. Qazir ol qandaı bolyp tur. Osydan qandaı qorytyndy shyǵarýǵa bolady. Sýdyń formasy bar ma?
Qorytyndy: Sý ony quıǵan ydystyń formasyn qabyldaıdy.
Tárbıeshi: Sýdyń bul qasıeti – «Aǵýshylyq» dep atalady. Eger sýdy ústeldiń ústine quıyp jibersek, neni baıqaýǵa bolady? (ol aǵyp formasyz bolyp jatady)
4 - shi tájirıbe: Sý keıbir zattardy eritedi, keıbireýlerin eritpeıdi.
Staqanǵa bir qasyq tuz salyp, ony bylǵańyz. Tuzǵa ne bolyp qaldy, qalaı oılaısyńdar? Ony qalaı bildińder? (tuz eridi)
Qorytyndy: Sý – jaqsy eritkish.
Sýda taǵy neni eritýge bolady. Basqa staqanǵa qum salyńyz, ne baıqadyńyz? Nelikten qum erigen joq?
5 - shi tájirıbe: Sýdyń túsi bar ma?
Staqandaǵy taza sýǵa ár túrli zattar salynady: qasyq, tas. Sonymen, sýdyń túsi bar ma?
Qorytyndy: sýdyń túsi joq, ol móldir.
Tárbıeshi: Eger boıalǵan sýǵa taǵy da osyndaı zattardy salsaq, qandaı qubylysty baıqaýǵa bolady? Nelikten?
- Sý árqashan osyndaı móldir bola ma?
- Kól, toǵan, ózenderdiń sýlary qandaı?
(ylǵı laı)
- Eger sý árqashanda laı bolsa, sý turǵyndarymen ne bolady? (óledi)
Tárbıeshi: «Sý - ómirdiń kózi» degen sóz beker emes. Sý - ósimdikter men janýarlar aǵzalarynyń quramynyń negizgi bóligi. Eger qarbyzdyń 1 kılogramyn keptirsek, 20 gram qurǵaq zat shyǵady. Demek, qarbyzdyń 98% - sý. Adamnyń aǵzasynda da sý kóp. Sý qan, silekeı, asqazan shyrynynyń quramyna kiredi. Sonymen qatar, sý – jas, ter staqanǵa deıin sýdy bý túrine bolady. Adamnyń aǵzasy aýa jutqanda, kúnine 2 staqanǵa deıin sýdy bý túrine shyǵady. Sýdyń qatysýmen aǵzadan zıandy zattar bólinedi.
Sý - ómir, adam úshin de, barlyq tiri jandar úshin de. Adam tamaqsyz 30 kún ómir súre alady, al sýsyz 3 kún ǵana. Endeshe, sý – adam úshin óte qajet.
Oıyn: «Sý, sý emes».
Eger men ár túrli qalyptaǵy sýdy atasam, sender qoldaryńdy kóterińder, eger zat nemese tiri aǵza sýmen baılanysty bolsa – otyryńdar, eger sýmen baılanysty bolmasa – turyńdar.
(Qar, úırek, staqan, shyq, jańbyr, keme, oryndyq, kıt, burshaq, balyq, t. t).
- Adamnyń denesinde sý kóp pe?
- Sý neniń quramyna kiredi?
- Adam aýa jutqanda sý ne túrinde bólinedi?
- Bizdiń aǵzadaǵy zıandy zattar neniń kómegimen bólinedi?
- Adam tamaqsyz qansha ýaqyt ómir súre alady, al sýsyz?

Nas bala: Ýa, balalar, sendermen qalaı qyzyq. Jaı ǵana sýdyń sonshama qyr - syry kóp ekenin bilgen joqpyn.
Tárbıeshi:
Kóptegen ǵalymdar tekserip osyndaı sheshimge keldi: Sýdyń dámi, túsi, ıisi bolmaıdy. Sondyqtan nas balany tek qana taza sý jýyndyra alady.
Syldyrlaıdy móldir sý,
Móldir sýǵa qolyn jý.
Tazalyqtyń dosy,
Sý degeniń osy.
Nas bala: Balalar, men qazir ájeme júgirip baryp, jýynyp, senderden bilip alǵanymdy aıtamyn.
Raqmet! Saý bolyńdar! (ketedi)
Tárbıeshi: «sýdy beker tókken – kúná jasaıdy» - delinedi bir maqalda.
Bulaı nege aıtylǵan, kim maǵan túsindirip beredi? Bul nege baılanysty? (jyl saıyn taza, tushshy sýdyń azaıýymen baılanysty).
• Kóptegen Eýropalyq elder taza, tushshy sýdy kóp aqshaǵa satyp alady eken. Bizdiń Qazaqstan Respýblıkasynda da aýyz sýynyń satylýy ádettegi qubylysqa aınaldy. Bul – Turan, Saryaǵash – aýyz sýlary, Qulager - Arasan – mıneraldy sýlary t. b.
• Taza, tushshy sýǵa artyq aqsha tólemeý úshin, ne isteýmiz kerek, sýdy únemdi paıdalaný kerek.
• Eger sý shúmekten, sý baǵanasynan qajetsiz aǵyp jatsa ne isteý kerek? Shúmekti jabý ketek.
• Jýynǵanda sýdy qalaı jumsaý kerek? Sýdyń kóp aǵyp ketpeýi úshin sý aǵysyn azaıtý kerek.
Tárbıeshi: Sondyqtan da, taza, tushshy sý – baılyǵymyz. Ony únemdep, saqtaýymyz kerek ekendigin esimizden shyǵarmaýymyz kerek.