Rasıonal sandarǵa amaldar qoldaný
Taqyryby: Rasıonal sandarǵa amaldar qoldaný
Maqsaty: Rasıonal sandardy qosý, azaıtý, kóbeıtý, bólý amaldarynyń erejelerin qoldanyp esepter shyǵarý daǵdylaryn damytý.
Kútiletin nátıje: Rasıonal sandarǵa amaldar qoldanýǵa berilgen esepterdi shyǵara alady.
Negizgi ıdeıalar: Rasıonal sandardy qosý, azaıtý, kóbeıtý, bólý erejeleri
Muǵalimniń is - áreketi
Oqýshylarmen sálemdesý. +, -, *,: amaldary arqyly oqýshylardy 4 topqa bólý
Úı tapsyrmasyn suraý, esepterdi tekserý
Oqýshylarǵa úlestirme qaǵazdar taratylady, sol arqyly erejelerdi qurastyrady.
Eki teris rasıonal sandy qosý úshin:
Qosylǵyshtardyń modýlderin qosyp, shyqqan sannyń aldyna «-» tańbasy qoıylady.
Tańbalary ár túrli eki rasıonal sandy qosý úshin:
Úlken modýlden kishi modýldi azaıtyp, shyqqan nátıjeniń aldyna modýli úlken qosylǵyshtyń tańbasy qoıylady.
Tańbalary ár túrli eki rasıonal sandy kóbeıtý úshin:
Kóbeıtkishterdiń modýlderin kóbeıtip, shyqqan sannyń aldyna «-» tańbasyn qoıý kerek.
Eki teris rasıonal sannyń bólindisiniń máni oń san.
Tańbalary ártúrli rasıonal sandardyń bólindisiniń máni teris san bolyp tabylady.
«Oń sandar men teris sandar tarıhynan»
Matematıka – ǵylymdardyń ishinde eń erte shyqqany, onyń tarıhy ǵasyrlar túkpirinde jazý men syzý joq kezde bastalǵan. Kúnkóris qamy úshin júrgizilgen kúres erte zamannyń adamdaryn aınalasyndaǵy zattardy sanaýǵa, nárselerdiń mólsherin ózara salystyrýǵa, jyl mezgilderin aıyrýǵa májbúr etken. Zattardy sanaýdan 1, 2, 3, 4, 5, … t. s. s. natýral sandar uǵymy qalyptasqan. «Nárselerdi sanaǵanda qoldanylatyn sandar natýral sandar dep atalady.» Kez kelgen natýral sandy on sıfr 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 arqyly jazyp kórsetýge bolady. Sandardy osylaısha jazý tásili ondyq tásil dep atalady. Natýral sandar jıyny eń qarapaıym sandar jıynynyń biri bolyp tabylady.
Maqsaty: Rasıonal sandardy qosý, azaıtý, kóbeıtý, bólý amaldarynyń erejelerin qoldanyp esepter shyǵarý daǵdylaryn damytý.
Kútiletin nátıje: Rasıonal sandarǵa amaldar qoldanýǵa berilgen esepterdi shyǵara alady.
Negizgi ıdeıalar: Rasıonal sandardy qosý, azaıtý, kóbeıtý, bólý erejeleri
Muǵalimniń is - áreketi
Oqýshylarmen sálemdesý. +, -, *,: amaldary arqyly oqýshylardy 4 topqa bólý
Úı tapsyrmasyn suraý, esepterdi tekserý
Oqýshylarǵa úlestirme qaǵazdar taratylady, sol arqyly erejelerdi qurastyrady.
Eki teris rasıonal sandy qosý úshin:
Qosylǵyshtardyń modýlderin qosyp, shyqqan sannyń aldyna «-» tańbasy qoıylady.
Tańbalary ár túrli eki rasıonal sandy qosý úshin:
Úlken modýlden kishi modýldi azaıtyp, shyqqan nátıjeniń aldyna modýli úlken qosylǵyshtyń tańbasy qoıylady.
Tańbalary ár túrli eki rasıonal sandy kóbeıtý úshin:
Kóbeıtkishterdiń modýlderin kóbeıtip, shyqqan sannyń aldyna «-» tańbasyn qoıý kerek.
Eki teris rasıonal sannyń bólindisiniń máni oń san.
Tańbalary ártúrli rasıonal sandardyń bólindisiniń máni teris san bolyp tabylady.
«Oń sandar men teris sandar tarıhynan»
Matematıka – ǵylymdardyń ishinde eń erte shyqqany, onyń tarıhy ǵasyrlar túkpirinde jazý men syzý joq kezde bastalǵan. Kúnkóris qamy úshin júrgizilgen kúres erte zamannyń adamdaryn aınalasyndaǵy zattardy sanaýǵa, nárselerdiń mólsherin ózara salystyrýǵa, jyl mezgilderin aıyrýǵa májbúr etken. Zattardy sanaýdan 1, 2, 3, 4, 5, … t. s. s. natýral sandar uǵymy qalyptasqan. «Nárselerdi sanaǵanda qoldanylatyn sandar natýral sandar dep atalady.» Kez kelgen natýral sandy on sıfr 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 arqyly jazyp kórsetýge bolady. Sandardy osylaısha jazý tásili ondyq tásil dep atalady. Natýral sandar jıyny eń qarapaıym sandar jıynynyń biri bolyp tabylady.
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.
You Might Also Like
-
«Jańa 2015 jyldaǵy jańa ertegi» (teatrlandyrylǵan kórinis) senarıi
