- 03 naý. 2020 00:00
- 237
Latynǵa kóshý - zaman talaby
Qazaq tiliniń jetilýi zaman talabyna saı ózgerip otyrǵany bizge málim. Tarıhqa júginsek, qazaq halqy ózge túrki halyqtary sıaqty 4-5 ǵasyr boıy arab jazýyn paıdalandy. HHİ ǵasyrdyń ekinshi jartysynan bastap zıalylar, aǵartýshylar, qazaqtyń ulttyq jazba ádebı tilin qalyptastyrý úshin onyń dybystyq júıesin tolyq bere alatyn jańa alfavıt qabyldaýdy kún tártibine qoıa bastaǵan.
Latyn álipbıin paıdalaný Túrkıa, Ázirbaıjan, Ózbekstan, Túrkimenstan sıaqty memleketterdiń tájirıbesinen sátti ótken. Dúnıejúzilik aqparatta latyn álipbıiniń orny úlken. Sondyqtan latyn álipbıine kóshý máselesi kezek kúttirmeıtin mindet. Álemdegi qazaqtar ózderiniń turatyn memleketterine qaraı arab, latyn, kırıllısa tańbalaryna negizdelgen álipbıdi qoldanýda. Osy turǵydan kelgende ortaq álipbıdiń bolýy halqymyzdyń bir-birin túsinýine oń yqpal tıgizetini buǵan deıin san márte aıtyldy. Ony búgin qaıta dáleldeýdiń qajeti de joq.
A.Baıtursynov atyndaǵy №211 orta mektepte 9-11 synyp oqýshylarynyń arasynda aqpan aıynda dóńgelek ústel ótti. Dóńgelek ústeldiń maqsaty - Elbasynyń «Bolashaqqa baǵdar: rýhanı jańǵyrý» maqalasy negizinde aıtylǵan latyn álipbıine ótýge baılanysty talqylaý boldy.
Qaraeva Gúlnaz Sháımerdenqyzy