- 07 qań. 2020 00:00
- 310
Aqqý (V nusqa)
Merýert Merhadınniń kúıi. Bul kúıdi 1962 jyly Merýert ózi oryndap, shyǵý tarıhyn da áńgimelep bergen edi.
1930 jyly jazdyń bir shýaq kúninde Merýert Sarytaý etegindegi kólge qus aýlaýǵa barypty. Kóldiń ortasyndaǵy shaǵyn araldy aınalyp tórt aqqýdyń júzip júrgenin kóredi. Tolqyny terbelip, jartasqa soǵyp jatqan sýdyń jaǵasyna kıimderin tastap, myltyǵyn alyp, Merýert álgi aralǵa maltyp ótedi. Onda aqqýlardyń uıasy bar eken. Uıadaǵy segiz jumyrtanyń altaýyn alyp, ekeýin qaldyrady. Merýertten bir páleniń kelgenin sezgen aqqýlar, sýdan kóterilip, uıasynyń ústinen aınalyp shyǵady da, jaǵada turǵan Merýertke qaraı jalynyshty únmen suńqyldap ushady. Muny kórgen Merýert:
— Osy jerden alyp kete alar ma eken, sony kóreıinshi, — dep, ákelgen jumyrtqalaryn jaǵaǵa qoıyp, ózi buǵyp, tasadan qarap otyrady. Aqqýlar jumyrtqaǵa áldeneshe ret jaqyndap, qanatymen qaǵyp, aıaǵymen ilip ketpekshi boldy da, ala almaı tórt-bes dúrkin aınalyp ushyp, muńdy únmen kóldi jańǵyrtyp ketip qalady. Merýert sol aqqýlardyń jumyrtqasyn izdep ushqanyn kórip, olardyń jalynyshty únmen syńqyldaǵanyn estıdi...
Úıine kelgen soń dalada kórgen oqıǵasyn, tabıǵat kórinisterin kóz aldyna elestetip, aqqýlardyń syńqyldaǵan dybysyn dombyraǵa salyp, Merýert «Aqqý» dep kúı shyǵarady.