Sońǵy jańartý

(Ózgertilgen ýaqyty 2 apta buryn)
Aýanyń qasıeti týraly paıymdaý mátini

Aýa, jer betindegi ómirdiń negizgi qajettiligi jáne qorshaǵan ortanyń ajyramas bóligi. Ol kórinbeıtin, biraq árqashan bizben birge júretin, ómir súrý úshin alǵyshart jasaıtyn tabıǵı resýrs. Aýa – bul nıtrogen (78%), ottegi (21%), argon jáne basqa da gazdardyń az mólsherinen turatyn gaz qospasy. Onyń quramy jer betindegi ómir úshin teńdessiz mańyzǵa ıe.Ottegi – aýanyń qasıetteriniń ishinde eń mańyzdysy. Ol tirshilik ıeleriniń tynys alýy úshin qajet jáne energıa alý prosesinde negizgi rol atqarady. Tynys alý arqyly ottegi aǵzaǵa enip, qan arqyly búkil denege taralady, bul ár túrli bıologıalyq prosesterdiń júrýine múmkindik beredi.Aýanyń taǵy bir mańyzdy qasıeti – jer betindegi temperatýranyń rettelýinde. Atmosfera jer betine túsetin kún sáýlesiniń bir bóligin sińirip, shaǵylystyrady, bul klımattyń turaqtylyǵyn qamtamasyz etedi. Bul jylý ızolásıasy ómir súrýge qolaıly ortanyń qalyptasýyna yqpal etedi.Sondaı-aq, aýa qabaty ǵaryshtan keletin zıandy últrakúlgin sáýlelenýden qorǵanys qyzmetin atqarady. Ozon qabaty jerdi kún sáýlesiniń zıandy áserinen qorǵaıdy, bul tirshilik ıeleri úshin óte mańyzdy.Aýanyń lastanýy – zamanaýı álemniń asa mańyzdy máseleleriniń biri. Indýstrıalandyrý, kólik quraldarynyń kóbeıýi jáne ormandardyń qysqarýy saldarynan aýanyń sapasy nasharlaıdy, bul adamdardyń densaýlyǵyna, ekojúıege jáne klımattyń ózgerýine teris áser etedi.Qorytyndylaı kele, aýanyń qasıetteri jáne onyń quramy jer betindegi ómir úshin sheshýshi mańyzǵa ıe. Bizge taza aýany saqtaý jáne qorǵaý úshin kúsh-jiger jumsaý qajet, sebebi bul ómir súrý sapasyn jaqsartady jáne keleshek urpaqtar úshin jaqsy ortany qamtamasyz etedi.

You Might Also Like

Jańalyqtar

Jarnama