- 05 naý. 2024 01:11
- 222
Túlki men tıin
Ana tili páninen ashyq sabaq jospary
Sabaqtyń taqyryby: «Túlki men tıin» (Á. Asylbekov)
Sabaqtyń maqsattary:
1. Óleńderdi mánerlep oqýǵa, mazmunyn júıeli aıta bilýge, óleńniń negizgi oıyn taýyp, óleńniń qaı túrine jatatynyn anyqtaı bilýge úıretý;
2. Oı - órisin damytý, ózdiginen jumys isteý qabiletterin damytý, óz oılaryn ashyq aıta bilýge, durys qorytyndy jasaı bilýge úıretý;
3. Maqtanshaqtyq ádetten aýlaq bolýǵa tárbteleý, adamgershilik qasıetterge baýlý
Sabaqtyń kórnekiligi: Oqýlyqtaǵy túlki men tıin beınelengen mýret salynǵan plakat. tapsyrmalar jazylǵan qaǵazdar, markerler t. b
Sabaqtyń túri: Syn turǵysynan oılaý strategıasy
Pánaralyq baılanys: dúnıetaný
Sabaqtyń qurylymy:
İ. Qyzyǵýshylyǵyn oıatý
1) Psıhologıalyq daıyndyq.
Muǵalim: Kóz ne úshin kerek?
Oqýshylar: Jaqsylardy kórý úshin
Muǵalim: Eki qulaq ne úshin kerek?
Oqýshylar: Aqyl keńes tyńdaý úshin
Muǵalim: Eki qol ne úshin kerek?
Oqýshylar: Elge kómek berý úshin
Muǵalim: Eki aıaq ne úshin qajet?
Oqýshylar: Shette júrseń týǵan jerge jetý úshin
Muǵalim:- Durys balalar, otyra qoıyńdar. Olaı bolsa men senderdiń qulaqtaryń, kózderiń, qoldaryńmen aıaqtaryńa saýlyq tileımin.
- Balalar, ormanda júretin qandaı ańdardy bilesińder?
- Qasqyr, arystan, túlki t. b.
- Durys aıtasyńdar. Jan - janýarlardyń ishinde qýlyǵymen tanymal qandaı ań?
- Túlki.
- Durys aıtasyńdar. Aǵashtyń dińine uıa salyp sekirip júretin, eshqandaı zıany joq ań týraly bilesińder me?
- Ol tıin.
- Durys. Olaı bolsa, biz búgin túlki men tıin jaıly óleńdi ótemiz.
- Sýretten kórip tursyńdar?
- Túlki, tıin, aǵash, dala.
(Sabaq taqyrybyn habarlaý)
Óleń avtory Á. Asylbekov. Avtor jaıly toqtalyp ótý
İİ. Maǵynany taný
1. Óleńdi ózim mánerlep, túsinikti etip oqyp beremin.
2. Oqýshylarǵa oqytý.
3. Rolge bólip oqytý
4. Suraqtarmen jumys.
Túlki tıinge kezdesken sátte ne dedi?
Tıin oǵan qalaı jaýap tapty?
Sol sátte qandaı jaǵdaı boldy?
Qaı ańnyń aılasy basyna tústi?
5. Óleńniń tolyq mazmunyn aıtý
6. Óleńdegi negizgi oı ne?
Maqtanshaqtyq ádetten aýlaq bolý.
7. Toppen jumys(3 top basshysy ortaǵa shyǵyp, 1 kartochkadan alady)
Sabaqtyń taqyryby: «Túlki men tıin» (Á. Asylbekov)
Sabaqtyń maqsattary:
1. Óleńderdi mánerlep oqýǵa, mazmunyn júıeli aıta bilýge, óleńniń negizgi oıyn taýyp, óleńniń qaı túrine jatatynyn anyqtaı bilýge úıretý;
2. Oı - órisin damytý, ózdiginen jumys isteý qabiletterin damytý, óz oılaryn ashyq aıta bilýge, durys qorytyndy jasaı bilýge úıretý;
3. Maqtanshaqtyq ádetten aýlaq bolýǵa tárbteleý, adamgershilik qasıetterge baýlý
Sabaqtyń kórnekiligi: Oqýlyqtaǵy túlki men tıin beınelengen mýret salynǵan plakat. tapsyrmalar jazylǵan qaǵazdar, markerler t. b
Sabaqtyń túri: Syn turǵysynan oılaý strategıasy
Pánaralyq baılanys: dúnıetaný
Sabaqtyń qurylymy:
İ. Qyzyǵýshylyǵyn oıatý
1) Psıhologıalyq daıyndyq.
Muǵalim: Kóz ne úshin kerek?
Oqýshylar: Jaqsylardy kórý úshin
Muǵalim: Eki qulaq ne úshin kerek?
Oqýshylar: Aqyl keńes tyńdaý úshin
Muǵalim: Eki qol ne úshin kerek?
Oqýshylar: Elge kómek berý úshin
Muǵalim: Eki aıaq ne úshin qajet?
Oqýshylar: Shette júrseń týǵan jerge jetý úshin
Muǵalim:- Durys balalar, otyra qoıyńdar. Olaı bolsa men senderdiń qulaqtaryń, kózderiń, qoldaryńmen aıaqtaryńa saýlyq tileımin.
- Balalar, ormanda júretin qandaı ańdardy bilesińder?
- Qasqyr, arystan, túlki t. b.
- Durys aıtasyńdar. Jan - janýarlardyń ishinde qýlyǵymen tanymal qandaı ań?
- Túlki.
- Durys aıtasyńdar. Aǵashtyń dińine uıa salyp sekirip júretin, eshqandaı zıany joq ań týraly bilesińder me?
- Ol tıin.
- Durys. Olaı bolsa, biz búgin túlki men tıin jaıly óleńdi ótemiz.
- Sýretten kórip tursyńdar?
- Túlki, tıin, aǵash, dala.
(Sabaq taqyrybyn habarlaý)
Óleń avtory Á. Asylbekov. Avtor jaıly toqtalyp ótý
İİ. Maǵynany taný
1. Óleńdi ózim mánerlep, túsinikti etip oqyp beremin.
2. Oqýshylarǵa oqytý.
3. Rolge bólip oqytý
4. Suraqtarmen jumys.
Túlki tıinge kezdesken sátte ne dedi?
Tıin oǵan qalaı jaýap tapty?
Sol sátte qandaı jaǵdaı boldy?
Qaı ańnyń aılasy basyna tústi?
5. Óleńniń tolyq mazmunyn aıtý
6. Óleńdegi negizgi oı ne?
Maqtanshaqtyq ádetten aýlaq bolý.
7. Toppen jumys(3 top basshysy ortaǵa shyǵyp, 1 kartochkadan alady)
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.