InfoHub Logo

Sabaqtyń taqyryby: Ú dybysy men árpi
Sabaqtyń maqsaty: 1. Ú dybysy men árpin tanytý. Sózge dybystyq, býyndyq taldaý jasatý.
2. Ú dybysynyń árip elementterin, sózderdi durys jazýǵa, este saqtaýǵa úıretý, tilin damytý.
3. Saýattylyqqa, uqyptylyqqa tárbıeleý
Tıpi: Aralas sabaq
Ádisi: Suraq - jaýap, oıyn
Kórnekiligi: tirek syzba, kespe áripter, sýretti álippe, sýretter.

Sabaq barysy:
1. Uıymdastyrý bólimi
Balalardyń zeıinin sabaqqa aýdarý.
Úı tapsyrmasyn suraý
Ótken áripti eske túsirý, sózderdi oqytý, óleńdi jatqa suraý.

2. Jańa sabaq
Al, balalar, búgin jańa árippen tanyspas buryn senderge jumbaq jasyraıyn. Eger sender durys sheshseńder, búgingi ótetin dybys shyǵady: Úırek dese – birinshi,
Búırek dese - ekinshi.
Bul qaı árip ekenin,
Bireý aıtyp bersinshi. (Ú)
Durys balalar, ú dybysy eken.
Búgingi sabaǵymyzdyń taqyryby: Ú dybysy men árpi
Endi myna sýretke qarańdarshy (sýretpen jumys)
- Mynaý ne? - Úki
- Úki - tún qusy. Úki sózin býynǵa bóle qoıyńdar. Ú - ki. (eki býyn)
- Úzeńgi sózin (úzeńginiń maǵynasyn ashyp ketý) býynǵa bóle qoıyńdar.
- Ú - zeń - gi (úsh býyn bar)
- Úki, úzeńgi, Úmit, úsh, úırek degen sózder qandaı dybystan bastalyp tur?
- Ú - ú - ú (hormen aıtý)
- Ú - qandaı dybys dep oılaısyńdar?
- Ú - jińishke daýysty dybys, sozylyp aıtylady.
- Qandaı túspen belgileımiz?
- Qyzyl túspen belgileımiz de qyzyl úıge kirgizemiz.
- Ú dybysy sózdiń qandaı býyndarynda jazylady?
- Sózdiń basqy býyndarynda jazylady.
Ú - dybysynyń árip tańbasymen, jazylý elementterimen tanystyrý.
«Ú» árpiniń baspa, jazba túrlerin kórsetý. Aýada jazdyrý.
Úú – Uu dybystaryn salystyrý.
Ú - jińishke daýysty dybys, u - jýan daýysty dybys jáne belinen syzylǵan.
- Ú - dybysyn aıtqan kezde erin súıirlenip, alǵa jyljıdy, til artqa jyljıdy, ıek kóteriledi.

Sýretpen jumys
Sýrette salynǵan «úırek» týraly aıtý. Úırektiń paıdasy jáne ony ósirý.
Dybystyq, býyndyq taldaý jasaý. Úırek - úı - rek..-...
Tirek - syzba boıynsha sózderdi oqytý, maǵynasyn aıtý. (ún, úsh, úr, úz, úk, úı)
Ú - n, z, ı, r, sh, k

Oıyn «Sóz oıla, tez oıla» doppen oınalatyn oıyn (dopty balalarǵa bergende alyp turyp ú dybysy bar sózdi shapshań oılap aıtýlary kerek)

Dápterge jazý. Ú dybysynyń jazý elementterin bastyryp jazady. Bas, kishi áripterin jazýlary. Ádemi, taza jazýlaryn qadaǵalaý.

Tirek – syzba boıynsha zatty sıpattaý:
Gúl (qandaı?) - ádemi, hosh ıisti, qyzyl
Túlki (qandaı?) - qý, qyzyl, aılaker
Taqtadaǵy sózderdi oqytý
Gúl, útik, kúz, júgeri, kúrek, túlki

Sabaqty qorytyndylaý:
- Búgin qandaı árippen tanystyq?
- Ú dybysy qandaı dybys?
- Ú dybysy qalaı aıtylady?
- Bas, kishi árpin jazyp kórset.
«Óz ornyńdy tap» oıyny. Áripterdi óz ornyna qoıý:
ú, t, l, i, k - túlki i, k, ú - úki r, k, e, ı, ú - úırek

Madaqtaý. Búgin balalar, báriń de jaqsy sabaqqa qatysyp, belsendilik tanyttyńdar. Úırengenderińdi esterińde saqtańdar. Rahmet senderge.