InfoHub Logo

Dúnıetaný.
№1
Taqyryby: Aınala dúnıedegi deneler, qubylystar.
Maqsaty: 1. Aınaladaǵy dúnıeler týraly túsinikterdi keńeıte túsý, aspan denelerin olardyń qasıetin bilý.
2. Adam men qorshaǵan dúnıeniń baılanysyn anyqtap, oı - pikirin erkin jetkize bilýge mashyqtandyrý.
3. Oqýshylardy qorshaǵan dúnıeni qorǵaı bilýge tárbıeleý.
Sabaq tıpi: aralas
Ádisi: túsindirý, suraq - jaýap
Kórnekiligi: sýretter

Sabaqtyń barysy.
1. Uıymdastyrý kezeńi:
Cabaqqa daıyndyqtaryn tekserý.

2. Úı tapsyrmasyn tekserý kezeńi:
Dúnıetaný páni týraly kirispe áńgime júrgizý. “Dúnıetaný”atty oqýlyq senderdi
ózderiń kúndelikti kórip, aralasyp júrgen tabıǵatpen jáne adamdar qoǵamymen
tanystyrady. Sender munda dúnıedegi zattar, qubylystar, janýarlar jáne ósimdikter
álemimen kezdesesińder.
Dúnıetanýǵa baǵyttalǵan saparlaryń sátti bolsyn, jas dostar!
3. Bilimdi tekserý kezeńi:
1. Suraqtarǵa jaýap alý.
2. Qorytyndylaý.
4. Maqsatyn qoıý kezeńi:
Taqyrybyn, maqsatyn habarlaý.”Aınala dúnıedegi deneler, qubylystar”.
5. Jańa materıaldy túsindirý kezeńi:
- Balalar, tabıǵat degen sózge neni jatqyzamyz?
\óz oılaryn áńgimeletý.\
Tabıǵat dep: aspan, aı, kún, juldyz, taý, tas, ózen, kól, ósimdik,\aǵash, buta, shóp\,
ań, qus, adamdy aıtamyz.
- Mátindi mánerlep oqý, taldaý.
- Tabıǵattyń tiri deneleri - ósimdik, janýar, adam.
- Tabıǵattyń óli deneleri - qalǵandary.
- Tabıǵat qubylystary - jel, boran, jaýyn - shashyn, qardyń erýi, sýdyń tasýy.
- Jasandy deneler - adam qolymen jasalǵandar.
- Jasandy qubylystar - peshke ot jaǵý, elektr shamyn jaǵý.

3. Sergitý sáti
6. Jańa materıaldy meńgergenin tekserý kezeńi:
1. Oqýshylarǵa oqytý. ishteı, daýystap - tizbekteı.
2. Suraqtarǵa jaýap alý.
3. Terip oqytý.
7. Bekitý kezeńi: Dáptermen jumys.
Qorytyndylaý
8. Úıge tapsyrma berý kezeńi:
1. Mátindi oqý, mazmundaý.
9. Baǵalaý.

Aınala dúnıedegi deneler, qubylystar. júkteý
Kúndiz. júkteý
Tún.Tún tynysy. júkteý
Aınaladaǵy dúnıemen tanysý. júkteý
Adamnyń sezim músheleri. Kóz. júkteý
Muryn, til, teri. júkteý
Qulaq. júkteý
Tabıǵattan úırene bil. júkteý
Adam degenimiz men jáne basqalar. júkteý
Aýa raıy. júkteý
Tustardy baǵdarlaý. júkteý
Jyl mezgilderi. Kúz. júkteý
Ósimdik toptary. júkteý
Ósimdik músheleri. júkteý
Shóptekti ósimdikterdiń músheleri. Jemis. júkteý
Jemis. júkteý
Tuqym. júkteý
Aınala dúnıedegi deneler, qubylystar. júkteý
Kókónis. júkteý
Kúz. júkteý
Adamnyń kúzgi eńbegi. júkteý
Qys. júkteý
Adamdardyń qysqy eńbegi. júkteý
Adamdardyń kóktemgi eńbegi. júkteý
Adamdardyń jazǵy eńbegi. júkteý
Jaz. júkteý
Ósimdikterdiń janýarlar tirshiliginde alatyn orny. júkteý
Kóktem. júkteý
Ósimdikterdiń adam ómirindegi mańyzy. júkteý
Ósimdikterdi qorǵaý. júkteý
Qustar. júkteý
Úı qustary. júkteý
Ańdar men maldar nemese sútqorektiler. Qustar. júkteý
Býnaqdeneliler. júkteý
Balyqtar, qosmekendiler jáne jorǵalaýshylar. júkteý
Tyshqannyń zıany. júkteý
Tıinniń azyq qory. júkteý
Qustardyń qysqa daıyndyǵy. júkteý
Maldy qysta baǵyp-kútýge daıyndyq jasaý. júkteý
Ańdardyń kóktemgi tirshiligi. júkteý
Kóktem qarbalasy. júkteý
Qustar qalaı qystaıdy. júkteý
Quralaı jeli. júkteý
Maldy kóktemde baǵyp-kútý. júkteý
Qustardyń týǵan jerge oralýy. júkteý
Úı qustaryn kóktemde baǵyp-kútý. júkteý
Balyqtar, qosmekendiler jáne jorǵalaýshylardyń kóktemgi tirshiligi. júkteý
Býnaqdenelilerdiń kóktemgi tirshiligi. júkteý
Janýarlardyń jazǵy tirshiligi. júkteý
Qustardyń jazǵy tirshiligi. júkteý
Qorytyndy qaıtalaý sabaǵy. júkteý
Otbasy. júkteý
Men jáne biz. Meniki jáne bizdiki. júkteý
Adamdarmen qatynas. júkteý
Mekenjaı. júkteý
Mektep. Mektep ujymy. júkteý
Otbasyńa qamqor bol! júkteý
Mektep – bilim bulaǵy. Mektebim-qýanyshym. júkteý
Bizdiń aýyl. júkteý
Meniń apam – dáriger. Aýyl mekemeleri. júkteý
Qaladaǵy jáne aýyldaǵy kólik túrleri. júkteý
Jol. Jolaýshy. Topsaıahat. júkteý
Otanym. júkteý
Astana. Almaty. júkteý
Adam quqyǵy. Bala quqyǵy. júkteý
Bilimdi tekserýge arnalǵan suraqtar men tapsyrmalar. júkteý
Qorshaǵan dúnıeni qorǵaý. júkteý