- 05 naý. 2024 03:15
- 281
Beıneleý óneri kúndelikti josparlar (1 synyp)
Beıneleý óneri (1 synyp)
1 - sabaq.
Sabaqtyń taqyryby: «Sýret salyp úıreneıik»
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdilik: Oqýshylarǵa beıneleý óneri jaıly túsindirip, sýret salý joldaryn túsindirý;
Damytýshylyq: oqýshylar óz áserin qaǵaz betine túsirý.
Tárbıelik máni: Tabıǵatty qorǵaý jáne aıalaýǵa tárbıeleý
Sabaqtyń ádis tásilderi: túsindirý, kórsetý, suraq – jaýap, baıandaý
Pán aralyq baılanys: ana tili, mýzyka.
Kórnekilikter: Kóbelektiń sýreti
Sabaqtyń tıpi: jańa sabaq
Sabaqtyń jabdyqtary:
Muǵalim úshin: kórneki quraldar – kóbelektiń foto sýreti
Oqýshylar úshin: álbom paraǵy, jaı qaryndashtar, óshirgish, qylqalam
Sabaqtyń jospary:
İ. Uıymdastyrý kezeńi.
a) Psıhologıalyq daıyndyq
İİ. Jańa sabaq
A) sabaq taqyryby boıynsha tanymdyq uıymdastyrýshylyq áńgime ótkizý
İİİ. Sýret salý ádisterin kórsetý
İÚ. Sergitý sáti
Ú. Oqýshylardyń ózdik jumysy.
Úİ. Sabaqty qorytyndylaý.
Sabaqtyń barysy:
İ. Uıymdastyrý kezeńi.
Oqýshylardy tynyshtandyryp. Nazarlaryn sabaqqa aýdarý.
Psıhologıalyq daıyndyq.
Oqýshylar menen keıin qaıtalaıdy.
1, 2, 3 - boıǵa berer kúsh
Sabaqty biz bastaımyz,
Qınalsaq ta saspaımyz,
4 pen 5 - ke oqýǵa
Tárbıeli bolýǵa,
Ant etemiz bárimiz.
İİ. Jańa sabaq
Sýret salý adam úshin mańyzdy oryn alǵan jáne ala da beredi. Ol adamdar arasyndaǵy qarym - qatynas múmkindigi retinde qoldanylady.
Adamnyń sýret salý daǵdysy erte kezden bastap paıda bolǵan. Arheologtardyń tapqan sýretteri, alǵashqy adamdardyń bul jóninde úlken jetistikterge jetkendigin kýálandyrady.
Alǵashqy adamdar sýretti kómirmen, úshkir tastarmen salǵan. Neolıt dáýirindegi eńbektiń jer óńdeý men qol eńbegi – óndiristik sıpaty adamnyń ónerge degen qatynas sıpatyn ózgertti. Adamnyń sýret salýǵa úırenýi, óz qol eńbegindegi ónimderin bezendirýge baǵyttaldy.
Al qazir biz sýretti nemen salamyz? qaryndashtarmen salamyz durys aıtasyńdar.
Endeshe oqýlyqtaryńdy ashyp 4 bettegi neniń sýretteri berilgen eken kim aıtyp beredi?
İİİ. Kóbelektiń sýretin salý úshin ne isteımiz jáne ne qajet?
1. Álbomdaryndy ashyp sýret salýǵa daıyndańdar.
2. Qaryndashtaryńdy, qajetti quraldardy daıyndańdar.
3. Salatyn sýretke nazar aýdaryńdar.
4. Birinshi qara qaryndashpen sýretin salamyz
5. Salyp bolǵanan keıin túrli tústi qaryndashtarmen boıaımyz.
İÚ. Sergitý sáti
Shynyǵý úshin shymyr bop,
Shynyǵamyz sharshamaı.
Bulshyq etter shymyr bop,
Alamyz tynys sosyn jaı
Ú. Oqýshylardyń ózdik jumysy.
Oqýshylarǵa óz áserin qaǵaz betine túsirý usynylady.
4 - bettegi kóbelektiń sýretin salady.
Úİ. Sabaqty qorytyndylaý.
1. Sýretti salý úshin bizge ne kerek?
2. Sýretti qalaı salamyz?
Sýret salyp úıreneıik. júkteý
Beıneleý óneri sabaǵyna qajetti qural-jabdyqtar men materıaldar. júkteý
Jaı jáne túrli tústi qary ndashtar. júkteý
Akvarel. júkteý
Gýash boıaýlary. júkteý
Gýash boıaýlarynyń ataýlary. júkteý
Jyly jáne sýyq túster. júkteý
Túster sheńberi. júkteý
Boıaý reńderi boıynsha tústerdiń úılesýi. júkteý
1 - sabaq.
Sabaqtyń taqyryby: «Sýret salyp úıreneıik»
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdilik: Oqýshylarǵa beıneleý óneri jaıly túsindirip, sýret salý joldaryn túsindirý;
Damytýshylyq: oqýshylar óz áserin qaǵaz betine túsirý.
Tárbıelik máni: Tabıǵatty qorǵaý jáne aıalaýǵa tárbıeleý
Sabaqtyń ádis tásilderi: túsindirý, kórsetý, suraq – jaýap, baıandaý
Pán aralyq baılanys: ana tili, mýzyka.
Kórnekilikter: Kóbelektiń sýreti
Sabaqtyń tıpi: jańa sabaq
Sabaqtyń jabdyqtary:
Muǵalim úshin: kórneki quraldar – kóbelektiń foto sýreti
Oqýshylar úshin: álbom paraǵy, jaı qaryndashtar, óshirgish, qylqalam
Sabaqtyń jospary:
İ. Uıymdastyrý kezeńi.
a) Psıhologıalyq daıyndyq
İİ. Jańa sabaq
A) sabaq taqyryby boıynsha tanymdyq uıymdastyrýshylyq áńgime ótkizý
İİİ. Sýret salý ádisterin kórsetý
İÚ. Sergitý sáti
Ú. Oqýshylardyń ózdik jumysy.
Úİ. Sabaqty qorytyndylaý.
Sabaqtyń barysy:
İ. Uıymdastyrý kezeńi.
Oqýshylardy tynyshtandyryp. Nazarlaryn sabaqqa aýdarý.
Psıhologıalyq daıyndyq.
Oqýshylar menen keıin qaıtalaıdy.
1, 2, 3 - boıǵa berer kúsh
Sabaqty biz bastaımyz,
Qınalsaq ta saspaımyz,
4 pen 5 - ke oqýǵa
Tárbıeli bolýǵa,
Ant etemiz bárimiz.
İİ. Jańa sabaq
Sýret salý adam úshin mańyzdy oryn alǵan jáne ala da beredi. Ol adamdar arasyndaǵy qarym - qatynas múmkindigi retinde qoldanylady.
Adamnyń sýret salý daǵdysy erte kezden bastap paıda bolǵan. Arheologtardyń tapqan sýretteri, alǵashqy adamdardyń bul jóninde úlken jetistikterge jetkendigin kýálandyrady.
Alǵashqy adamdar sýretti kómirmen, úshkir tastarmen salǵan. Neolıt dáýirindegi eńbektiń jer óńdeý men qol eńbegi – óndiristik sıpaty adamnyń ónerge degen qatynas sıpatyn ózgertti. Adamnyń sýret salýǵa úırenýi, óz qol eńbegindegi ónimderin bezendirýge baǵyttaldy.
Al qazir biz sýretti nemen salamyz? qaryndashtarmen salamyz durys aıtasyńdar.
Endeshe oqýlyqtaryńdy ashyp 4 bettegi neniń sýretteri berilgen eken kim aıtyp beredi?
İİİ. Kóbelektiń sýretin salý úshin ne isteımiz jáne ne qajet?
1. Álbomdaryndy ashyp sýret salýǵa daıyndańdar.
2. Qaryndashtaryńdy, qajetti quraldardy daıyndańdar.
3. Salatyn sýretke nazar aýdaryńdar.
4. Birinshi qara qaryndashpen sýretin salamyz
5. Salyp bolǵanan keıin túrli tústi qaryndashtarmen boıaımyz.
İÚ. Sergitý sáti
Shynyǵý úshin shymyr bop,
Shynyǵamyz sharshamaı.
Bulshyq etter shymyr bop,
Alamyz tynys sosyn jaı
Ú. Oqýshylardyń ózdik jumysy.
Oqýshylarǵa óz áserin qaǵaz betine túsirý usynylady.
4 - bettegi kóbelektiń sýretin salady.
Úİ. Sabaqty qorytyndylaý.
1. Sýretti salý úshin bizge ne kerek?
2. Sýretti qalaı salamyz?
Sýret salyp úıreneıik. júkteý
Beıneleý óneri sabaǵyna qajetti qural-jabdyqtar men materıaldar. júkteý
Jaı jáne túrli tústi qary ndashtar. júkteý
Akvarel. júkteý
Gýash boıaýlary. júkteý
Gýash boıaýlarynyń ataýlary. júkteý
Jyly jáne sýyq túster. júkteý
Túster sheńberi. júkteý
Boıaý reńderi boıynsha tústerdiń úılesýi. júkteý