InfoHub Logo

Eńbek páni boıynsha kúndelikti sabaq josparlary
Sabaqtyń ataýy: Qatyrma qaǵaz týraly maǵlumat
Silteme: Eńbek oqýlyǵynyń ádistemesi
Sabaqtyń jabdyǵy: 1. Oqýshylarǵa qatyrma qaǵaz týraly túsinik berý, qaǵazdan buıymdar jasaý joldaryn úıretý; 2. bilimin, oı - órisin damytý; 3. uqyptylyqqa tárbıeleý
Sabaqtyń tıpi: aralas sabaq
Ádisi: túsindirý, áńgimeleý Kórnekiligi: sýretter
Jalpy maqsattar
Oqytý nátıjesi
Topqa bólý: Synypty jyl mezgilderine qaraı tórt topqa bólý. Kúz aıynda týylǵandar 1 - top, qys aıynda dúnıege kelgender 2 - top, kóktem aıyndaǵylar 3 - top, jaz aıyndaǵylar 4 - top bolyp bólinedi.
Yntymaqtastyq atmosferasy
Oqýshylar sheńber jasap turady. Muǵalim kelesi oqýshyǵa úlken júrekti usynyp turyp, búgingi kúnine sáttilik tileıdi. Oqýshylar bir - birine jaqsy tilek tilep, synypta jaqsy ahýal qalyptastyrady.

Oqýshylar muǵalimmen qosylyp taqpaqty aıtady
Qyzyǵýshylyqty oıatý
- Myna zattar neden jasalǵan dep oılaısyńdar?
Maǵynany taný
Qatyrma qaǵaz – qaǵazdyń qalyń ári tyǵyz túri. Ony óndirý joly qaǵaz jasaýmen birdeı, tek qatyrma qaǵaz úshin irileý jáne qattylaý aǵash talshyqtary qoldanylady. Qatyrma qaǵazdan jasalatyn zattarǵa: dápter muqabasy, dárilik qoraptar, kitap muqabasy jatady.

Sergitý sáti
Oń qolymda bes saýsaq
Sol qolymda bes saýsaq
Besti beske qosaıyq
Qatty - qatty soǵaıyq.

Oı tolǵanys
1 Oqýshylarǵa oqytý: ishteı, daýystap - tizbekteı
2 Suraq - jaýap Qatyrma qaǵazdyń qandaı túrin bilesiń?
Úı tapsyrmasy: Qatyrma qaǵazdan buıym jasaý
Baǵalaý: Oqýshylardyń eńbegin salystyra otyryp, baǵalaý.
Qatyrma qaǵaz týraly maǵlumat. júkteý
Qatyrma qaǵazdan buıym jasaý. júkteý
«Qoshqarmúıiz» oıýynyń oryndalý reti. júkteý
Qaǵazdan batpyraýyq jasaý. júkteý
Qatyrma qaǵazdan qorap jasaý. júkteý
Qalamsalǵysh jasaý. júkteý
Qatyryma qaǵaz jolaqtarynan toqylatyn buıymdar. júkteý
Tabıǵı jáne jasandy matalar. júkteý
Qol tigisi túrleri. júkteý
İlgek, ilmek, toıtarmaly túımelerdi qadaý. júkteý
Toqý úlgilerimen tanystyrý. Buıymdardy jippen áshekeıleý. júkteý
Buıymdardy jippen áshekeıleýge qajetti qural-jabdyqtar. júkteý
Jumsaq oıynshyqtar tigý. júkteý
Sabannan jasalǵan panno. júkteý
Keptirilgen ósimdiktermen jumys túrleri Gúl shoǵyn jasaý. júkteý
Gúl shoǵyn qurastyrý. júkteý
Ár túrli tabıǵı materıaldardan kompozısıa qurastyrý. júkteý
Sebet toqý tehnologıasy. júkteý
Ózdik jumys. júkteý
Ulttyq kıimder týraly málimetter. Bas kıimder jasaý. júkteý
Kıizden, matadan qýyrshaq jasaý. júkteý
Qýyrshaqtyń qamzolyn úlgileý jáne tigý. júkteý
Turmystyq ydys-aıaqtar týraly málimet. júkteý
Folgadan áshekeı buıymdar jasaý. júkteý
Qaǵazdan kilem, syrmaq jasaý. júkteý
Qazaqtyń mýzykalyq aspaptary týraly túsinik. júkteý
Kıiz úıdiń úlgisin jasaý. júkteý
Monshaqtan áshekeı men buıymdar jasaý (qalta telefonynyń qaby, sómke) júkteý
Bylǵarydan áshekeı buıym jasaý. júkteý
Qatyrma qaǵazdan turmystyq buıymdar qurý (sandyq, kebeje). júkteý
Ózdik jumys. Monshaq pen matadan aplıkasıa. júkteý
Shyǵarmashylyq jumys, Kórme, Mata men monshaqtardan aplıkasıa jasaý. júkteý