Jadyrap kún sáýlesi, nuryn tókken, Áz - Naýryz kelip jetti kópten kútken
Maqsaty: Oqýshylarǵa Naýryz - jyl basy, ıaǵnı din meıramy emes, ult meıramy ekendigin tarıhı mańyzyn túsindirý. Ata - babamyzdan urpaqtan - urpaqqa berilip kele jatqan ulttyq tárbıe týraly túsinik berý.;
Óleń, maqal - mátelder arqyly tildik qorlaryn damytý. Óz ultyna degen súıispenshiligin arttyrý;
Ata - ana, oqýshy, ustaz, jurtshylyq ókilderin yntymaqtastandyrý. Qazaq halqynyń salt - dástúrin, tilin, dinin, ádet - ǵurpyn saqtaýǵa, qasterleýge tárbıeleý.
Kórnekiligi: Bezendirilgen zal, qazaqy úı, ulttyq buıymdar.
Ótý barysy: ( Sahnada tigilgen úı, bezendirilgen, jaıýly dastarhan turady)
Túri: Merekelik sazdy ádebı – mýzykalyq kesh.
Kórkem sóz: «Sálem kóktem»
Top jetekshi
Shyǵystyń kúntizbesi boıynsha kún men túnniń teńesken kóktemgi merekesi, jyl saıyn asyǵa kútetin jarqyn úmit, jastyq pen jańarý merekesi, búkil álemge bereke - baqyt pen beıbitshilik darytatyn Ulystyń Uly kúni áz - Naýryz qutty bolsyn!
Kúnshyǵystyń Naýryzy kelgende Samarqannyń kók tasy erip, jylǵalardan sý aǵyp, báısheshek gúl atyp, kúnniń kózi búkil ǵalamǵa nuryn shashyp, úısizdi úılimen teńestirip, baı men jarlyǵa birdeı sáýle tógetin, Tabıǵat - Ana býsanatyn kóktem aıy, tabıǵat meıramy.
Osyndaı danalyqtyń uly meıramy Naýryz, minekı bizge de kelip jetti. Endeshe, tórlet, elimizge qut - bereke darytatyn áz - Naýryz!
Oqıtyn: Asanqanova Almagúl jáne Nurmaǵanbetova Aınur (qoldarynda gúlderi bar)
Sálem, kóktem!
Sálem, kóktem,
Men qaıtadan týyldym,
Kók aspannyń kúmisimen jýyndym.
Kók muz japqan shatqalynda kókeıdiń,
Aq armannyń búrleıtinin uǵyndym.
Sálem, kóktem,
Tańǵy samal eskende,
Bult gúl bolyp óskende,
Dál men syndy, kóńilmen de, espen de,
Kók shóppenen jyr jazbaǵan esh pende.
Sálem, kóktem,
Órnek qandaı sý salǵan,
Jasyl qyrat – jasyl saǵym býsanǵan.
Jas shaǵymda jıi aǵatyn juldyzdyń,
Jupar ısin juta berem jýsannan.
Sálem, kóktem,
Ólip ketpeý úshin men,
Kúnniń nuryn júregime túsirgem.
Aspan asty – keremet toı, asta - tók,
Aǵyl - tegil juldyz nury ishilgen…
1- Júrgizýshi:
Jasa Naýryz, jasa kóktem,
Jasa dostyq, kún, tirshilik.
Bolsyn umyt, muńdar ótken,
Meıirimdilik kúlsin shyǵyp.
Naýryzda jańa jyl bastalady, Estiledi kóktemniń asqaq áni.
Aq kóńilmen, aq sútpen qarsy alaıyq,
Myna kelgen táı-táılap jas balany.
Naýryzda jańa jyl bastalady.
Jańa jyl jaqsylyqqa bastar áni.
Jer ana da býsanyp qozǵalýda,
Aq kórpesin sypyryp tastaǵaly.
İİ Júrgizýshi:
Kóktemdi jyl basy, tabıǵat jańashyly dep bilemiz. Óıtkeni, kóktemde uıyqtap jatqan ań oıanady, jer kókteıdi. Saı - sala sýǵa tolady, alǵashqy gúlder shyǵady, qustar mekenine qaıtady.
Naýryz meıramy – Shyǵys halyqtarynyń kópshiliginde musylman dini qabyldanǵanǵa deıin paıda bolǵan, kóktem men eńbektiń ejelgi merekesi.
Naýryz – bul tek kóktemniń ǵana emes, bul eń áýeli izgilik pen jaqsylyqtyń meıramy. Ulystyń osy bir uly kúni jer betindegi qandy soǵystar, daý - janjaldar toqtatylyp, adamdar bir - birine degen ókpe - renishterin umytyp, keshirimge kelip, tatýlasyp, tabysa bilgen. Halqymyz mol dastarqanyn jaıyp, aq jarqyn kóńilmen júzdesip, dám tatysyp, ótken - ketkennen syr tartyp, barsha adam balasyna jaqsylyq, amanshylyq tilep, jastarǵa aq batalaryn bergen.
İ Júrgizýshi:
Aq bulaqtardy aqtartyp, shyń - quzdardy attatyp, tizbektep tyrnalardy, súıgizip syrǵalardy, shorshytyp balyqtardy, shapshytyp aryqtardy, terbeltip naz qaıyńdardy, tógiltip jaz jaıynda ándi, qazdardy qańqyldatyp, naızaǵaı jarqyldatyp, aıtyp ertegińdi, jaıyp jelkenińdi, jettiń be, áz - Naýryz!!!
İİ Júrgizýshi:
Armysyzdar, úlken - kishi aǵaıyn!
Búgin – Samarqannyń kók tasy erigen kún.
Búgin – Jańǵyrý meıramy!
Búgin – Jyl basy, Jańa jyl!
Endeshe, sizderdi Ulystyń uly kúni – Naýryz meıramymen shyn júrekten quttyqtaı otyryp, EET - A - 11k top oqýshylarynyń uıymdastyrýymen ótkeli otyrǵan «Jadyrap kún sáýlesin, nuryn tókken,
Áz - Naýryz kelip jetti kópten kútken.» atty tárbıe saǵatymyzdy bastaýǵa ruqsat etińizder.
1- júrgizýshi: Asanqanova Almagúl
Eritip qaryn dalanyń,
Jınatyp gúlin salanyń.
Jetelep jumsaq samalyn,
Keldi Naýryz – jyl basy.
Kúlimdep qarap kúmis kún,
Aspanyń búrkip púlish tún.
Uly kúni Ulystyń,
Keldi Naýryz – jyl basy!
Án « Naýryz – dýman» oryndaıtyn: Máýlenov Samat
2- júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Ulys oń bolsyn!
Aqpan ketti araz bop Naýryzbenen.
Naýryz júr joǵalǵan baǵyn izdeı,
Kóktem jetti kórisip janyn izdeı
(kóterińki kóńilmen dabyrlasyp kórisedi, kórinisi kórsetiledi) Osy jerden aldarynan kelin ıilip sálem qylyp, al boıjetkender izet kórsetip qarsy alady da Naýryz kóje usynady. («Bul kójede bári bar» óleńinen úzindi oqý ) aýyldyń bozbalasy:
Berik Isauly oqıdy.
Ashyq bolsyn qas – qabaq,
Taspen atqandy aspen at.
Beıtanys ta, tanys ta,
Búgin tórde bas qonaq.
Arpa, bıdaı, tary bar.
İshiletin, jıtinniń,
Bul kójede bári bar.
Oshaqta kóp shoq áli,
Astyń aýyr obaly.
Astan úlken eshkim joq,
Qazan aýyzy joǵary.
Aqsaqal jyl dastarhanyna bata beredi.
Bata: Ulys oń bolsyn,
Aq mol bolsyn!
Qaıda barsa jol bolsyn,
Ulys bereke bersin.
Pále - jala jerge ensin!
1 - júrgizýshi: Asanqanova Almagúl
Naýryzdaý, aýyl aralap kórisý qazaq dalasynda úsh kúnge sozylǵan (22 - 24 Naýryzda). Osy kúnderi árbir otbasynyń dastarhanynan kójesi, dámi úzilmegen, esigi ashyq, qabaǵy jaıdarly bolǵan.
22 – Naýryz kúni mindetti túrde otbasynan dám tatyp, aqsaqaldar men ájelerdiń batasyn alý paryz sanalǵan.
Án: « Qosh keldiń - Naýryz» oryndaıtyn: Elǵon Qanat
1 - júrgizýshi: Asanqanova almagúl
Qazaqtyń sporttyq oıyn túri « Qazaqsha kúresten»
kórinistik saıysymyzdy tamashalaıyq.
2- júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Er jigitter arasynan Naýryz kóje ishýden saıysymyzdy bastalyq. Qane aýlymyzdyń jigitteri qaıda. Ortaǵa 4 – oqýshy shyǵarylady.
1- júrgizýshi: Asanqanova almagúl
Kezekti ánge berelik «Sáýkeleli arý qyz» oryndaıtyn: Kórpebaev Almat
2 - júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Osymen EET - A - 11k top ujymynyń uıymdastyrýymen ótken «Jadyrap kún sáýlesin, nuryn tókken, Áz - Naýryz kelip jetti kópten kútken.» atty merekelik keshimiz aıaqtaldy.
Óleń, maqal - mátelder arqyly tildik qorlaryn damytý. Óz ultyna degen súıispenshiligin arttyrý;
Ata - ana, oqýshy, ustaz, jurtshylyq ókilderin yntymaqtastandyrý. Qazaq halqynyń salt - dástúrin, tilin, dinin, ádet - ǵurpyn saqtaýǵa, qasterleýge tárbıeleý.
Kórnekiligi: Bezendirilgen zal, qazaqy úı, ulttyq buıymdar.
Ótý barysy: ( Sahnada tigilgen úı, bezendirilgen, jaıýly dastarhan turady)
Túri: Merekelik sazdy ádebı – mýzykalyq kesh.
Kórkem sóz: «Sálem kóktem»
Top jetekshi
Shyǵystyń kúntizbesi boıynsha kún men túnniń teńesken kóktemgi merekesi, jyl saıyn asyǵa kútetin jarqyn úmit, jastyq pen jańarý merekesi, búkil álemge bereke - baqyt pen beıbitshilik darytatyn Ulystyń Uly kúni áz - Naýryz qutty bolsyn!
Kúnshyǵystyń Naýryzy kelgende Samarqannyń kók tasy erip, jylǵalardan sý aǵyp, báısheshek gúl atyp, kúnniń kózi búkil ǵalamǵa nuryn shashyp, úısizdi úılimen teńestirip, baı men jarlyǵa birdeı sáýle tógetin, Tabıǵat - Ana býsanatyn kóktem aıy, tabıǵat meıramy.
Osyndaı danalyqtyń uly meıramy Naýryz, minekı bizge de kelip jetti. Endeshe, tórlet, elimizge qut - bereke darytatyn áz - Naýryz!
Oqıtyn: Asanqanova Almagúl jáne Nurmaǵanbetova Aınur (qoldarynda gúlderi bar)
Sálem, kóktem!
Sálem, kóktem,
Men qaıtadan týyldym,
Kók aspannyń kúmisimen jýyndym.
Kók muz japqan shatqalynda kókeıdiń,
Aq armannyń búrleıtinin uǵyndym.
Sálem, kóktem,
Tańǵy samal eskende,
Bult gúl bolyp óskende,
Dál men syndy, kóńilmen de, espen de,
Kók shóppenen jyr jazbaǵan esh pende.
Sálem, kóktem,
Órnek qandaı sý salǵan,
Jasyl qyrat – jasyl saǵym býsanǵan.
Jas shaǵymda jıi aǵatyn juldyzdyń,
Jupar ısin juta berem jýsannan.
Sálem, kóktem,
Ólip ketpeý úshin men,
Kúnniń nuryn júregime túsirgem.
Aspan asty – keremet toı, asta - tók,
Aǵyl - tegil juldyz nury ishilgen…
1- Júrgizýshi:
Jasa Naýryz, jasa kóktem,
Jasa dostyq, kún, tirshilik.
Bolsyn umyt, muńdar ótken,
Meıirimdilik kúlsin shyǵyp.
Naýryzda jańa jyl bastalady, Estiledi kóktemniń asqaq áni.
Aq kóńilmen, aq sútpen qarsy alaıyq,
Myna kelgen táı-táılap jas balany.
Naýryzda jańa jyl bastalady.
Jańa jyl jaqsylyqqa bastar áni.
Jer ana da býsanyp qozǵalýda,
Aq kórpesin sypyryp tastaǵaly.
İİ Júrgizýshi:
Kóktemdi jyl basy, tabıǵat jańashyly dep bilemiz. Óıtkeni, kóktemde uıyqtap jatqan ań oıanady, jer kókteıdi. Saı - sala sýǵa tolady, alǵashqy gúlder shyǵady, qustar mekenine qaıtady.
Naýryz meıramy – Shyǵys halyqtarynyń kópshiliginde musylman dini qabyldanǵanǵa deıin paıda bolǵan, kóktem men eńbektiń ejelgi merekesi.
Naýryz – bul tek kóktemniń ǵana emes, bul eń áýeli izgilik pen jaqsylyqtyń meıramy. Ulystyń osy bir uly kúni jer betindegi qandy soǵystar, daý - janjaldar toqtatylyp, adamdar bir - birine degen ókpe - renishterin umytyp, keshirimge kelip, tatýlasyp, tabysa bilgen. Halqymyz mol dastarqanyn jaıyp, aq jarqyn kóńilmen júzdesip, dám tatysyp, ótken - ketkennen syr tartyp, barsha adam balasyna jaqsylyq, amanshylyq tilep, jastarǵa aq batalaryn bergen.
İ Júrgizýshi:
Aq bulaqtardy aqtartyp, shyń - quzdardy attatyp, tizbektep tyrnalardy, súıgizip syrǵalardy, shorshytyp balyqtardy, shapshytyp aryqtardy, terbeltip naz qaıyńdardy, tógiltip jaz jaıynda ándi, qazdardy qańqyldatyp, naızaǵaı jarqyldatyp, aıtyp ertegińdi, jaıyp jelkenińdi, jettiń be, áz - Naýryz!!!
İİ Júrgizýshi:
Armysyzdar, úlken - kishi aǵaıyn!
Búgin – Samarqannyń kók tasy erigen kún.
Búgin – Jańǵyrý meıramy!
Búgin – Jyl basy, Jańa jyl!
Endeshe, sizderdi Ulystyń uly kúni – Naýryz meıramymen shyn júrekten quttyqtaı otyryp, EET - A - 11k top oqýshylarynyń uıymdastyrýymen ótkeli otyrǵan «Jadyrap kún sáýlesin, nuryn tókken,
Áz - Naýryz kelip jetti kópten kútken.» atty tárbıe saǵatymyzdy bastaýǵa ruqsat etińizder.
1- júrgizýshi: Asanqanova Almagúl
Eritip qaryn dalanyń,
Jınatyp gúlin salanyń.
Jetelep jumsaq samalyn,
Keldi Naýryz – jyl basy.
Kúlimdep qarap kúmis kún,
Aspanyń búrkip púlish tún.
Uly kúni Ulystyń,
Keldi Naýryz – jyl basy!
Án « Naýryz – dýman» oryndaıtyn: Máýlenov Samat
2- júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Ulys oń bolsyn!
Aqpan ketti araz bop Naýryzbenen.
Naýryz júr joǵalǵan baǵyn izdeı,
Kóktem jetti kórisip janyn izdeı
(kóterińki kóńilmen dabyrlasyp kórisedi, kórinisi kórsetiledi) Osy jerden aldarynan kelin ıilip sálem qylyp, al boıjetkender izet kórsetip qarsy alady da Naýryz kóje usynady. («Bul kójede bári bar» óleńinen úzindi oqý ) aýyldyń bozbalasy:
Berik Isauly oqıdy.
Ashyq bolsyn qas – qabaq,
Taspen atqandy aspen at.
Beıtanys ta, tanys ta,
Búgin tórde bas qonaq.
Arpa, bıdaı, tary bar.
İshiletin, jıtinniń,
Bul kójede bári bar.
Oshaqta kóp shoq áli,
Astyń aýyr obaly.
Astan úlken eshkim joq,
Qazan aýyzy joǵary.
Aqsaqal jyl dastarhanyna bata beredi.
Bata: Ulys oń bolsyn,
Aq mol bolsyn!
Qaıda barsa jol bolsyn,
Ulys bereke bersin.
Pále - jala jerge ensin!
1 - júrgizýshi: Asanqanova Almagúl
Naýryzdaý, aýyl aralap kórisý qazaq dalasynda úsh kúnge sozylǵan (22 - 24 Naýryzda). Osy kúnderi árbir otbasynyń dastarhanynan kójesi, dámi úzilmegen, esigi ashyq, qabaǵy jaıdarly bolǵan.
22 – Naýryz kúni mindetti túrde otbasynan dám tatyp, aqsaqaldar men ájelerdiń batasyn alý paryz sanalǵan.
Án: « Qosh keldiń - Naýryz» oryndaıtyn: Elǵon Qanat
1 - júrgizýshi: Asanqanova almagúl
Qazaqtyń sporttyq oıyn túri « Qazaqsha kúresten»
kórinistik saıysymyzdy tamashalaıyq.
2- júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Er jigitter arasynan Naýryz kóje ishýden saıysymyzdy bastalyq. Qane aýlymyzdyń jigitteri qaıda. Ortaǵa 4 – oqýshy shyǵarylady.
1- júrgizýshi: Asanqanova almagúl
Kezekti ánge berelik «Sáýkeleli arý qyz» oryndaıtyn: Kórpebaev Almat
2 - júrgizýshi: Nurmaǵanbetova Aınur
Osymen EET - A - 11k top ujymynyń uıymdastyrýymen ótken «Jadyrap kún sáýlesin, nuryn tókken, Áz - Naýryz kelip jetti kópten kútken.» atty merekelik keshimiz aıaqtaldy.
You Might Also Like
-
Sabaqtyń taqyryby: Beıimbet Maılın. «Aıranbaı» áńgimesi
