InfoHub Logo

Sabaqtyń maqsaty: Jer, jer asty, áýe, sý kólikteri týraly túsinik berý.
Jer ústi kólikteriniń túrleri: jolaýshy, júk tasymal, arnaýly kólikter bolyp bólinetinin túsindirý.
Damytý mindeti: Oqý, baılanystyryp sóıleý daǵdylaryn jetildirý, kólik túrleri týraly túsinikterin keńeıtý.
Tárbıelik mindeti: Oqýshylardy kóshede júrý erejelerimen, baǵdarsham, onyń atqaratyn qyzmetimen tanystyrý. Kóshede júrý erejelerin saqtaı bilýge, baǵdarshamdy paıdalana bilýge úıretý.
Kórnekiligi: jolda júrý erejelerine arnalǵan mazmundy sýretter, baǵdarsham maketi, túrli oıynshyq mashınalar, Qazaqstannyń fızıkalyq kartasy.
Sabaqtyń túri: Jańa uǵymdy meńgertý sabaǵy.
Sabaqtyń ádisi; suraq - jaýap, óz betimen jumys, oıyn, kórnekilik.
Sabaqtyń barysy: I. Uıymdastyrý bólimi.

II. Jańa sabaq.
1." Oı shaqyrý". Kóshede júrý erejelerine arnalǵan mazmundy sýretter boıynsha áńgime quratý.
2. Qazaqstannyń fızıkalyq kartasymen tanystyrý "Qazaqstan eline sıqyrly saıahat".
Suraq - jaýap ádisimen oqýshylar bilimin tolyqtyrý:
- Bizdiń elimiz qalaı atalady?
- Qazaqstan qandaı memleket?
- QR tuńǵysh Prezıdenti kim?
- Qazaqstannyń qandaı qalalaryn bilesińder?
- Sender qaı qalada turasyńdar?

III. Olaı bolsa, qazir "Poıyz" oıynyn oınap Qazaqstan qalalaryna saıahat jasaımyz.
Káne, kimniń boıy uzyn,
Parovozy ol poıyzdyń.
Qatar - qatar turaıyq,
Poıyzdy biz quraıyq.

Al, parovoz, basta alǵa,
Bárimizdi basqar da.
Psh - psh, psh - psh, biz kettik,
Júristi tym údettik.

Gý - gý, gý - gý, gýilde,
Qalyp qoıma báriń de,
Psh - psh, psh - psh, biz ketik,
Júristi tym údettik.
Á. Asylbekov

1. Balalar birinen soń biri qol ustasyp, parovoz bolyp aınalady, qalalardyń atyn ataıdy.
- Balalar, bir qaladan ekinshi qalaǵa qandaı kólikter arqyly baramyz?
- Qala, aýyl ishinde qandaı kólikter qatynaıdy?

IV. Oqýlyqpen jumys:
1. Oqýshylarǵa mátindi tizbekteı daýystap oqytý, onda ne týraly aıtylǵanyn áńgimeletý.
Kólikter týraly túsinik berý
1. Jer ústi kóligi: mashınalar, avtobýstar, t. b.
2. Sý kóligi: qaıyq, keme, kater, teplohod, t. b.
3. Áýe kóligi: ushaq, tik ushaq.
4. Jer asty kóligi: metro.
Jer ústi kóliginiń túrleri: 1. jolaýshy
2. júk tasymal
3. arnaýly: jedel járdem, órt sóndirý, MAI kóligi, t. b.

V. Dáptermen jumys:
1. Sýrettegi baǵdarsham kózderin sáıkes túske boıaý.
VI. Jol erejesi týraly túsinik berý. Shaǵyn kórinis.
1 - oqýshy: Jaırańdaǵan jarańdar
Jan - jaqqa da qarańdar
2 - oqýshy: Joldan óter kólik bar
Jol beretin adam bar
Ádep, tártip saqtańdar.
3 - oqýshy: (Qolyna qyzyl dóńgelek ustap )
Qyzyl kózin ashqanda
Synyq súıem baspa alǵa.
4 - oqýshy: (Qolyna sary dóńgelek ustap)
Sary kózin ashqanda
Qarap qalma aspanǵa.
5 - oqýshy: (Qolyna jasyl dóńgelek ustap)
Jasyl kózin ashqanda
Óte bershi, jasqanba!

VII. Sabaqty qorytyndylaý, júıeleý. Kólik sýretterin tıisti jazbaǵa sáıkes ilý.
1. Jer ústi kóligi
2. Sý kóligi
3. Áýe kóligi
4. Jer asty kóligi

Jer ústi kóliginiń túrleri:
1. Jolaýshy
2. Júk tasymal
3. Arnaýly

VIII. Kólikterde júrip, túsý, ádeptilik erejeleri, qoǵamdyq kóliktegi tártip týraly túsinik berý.

IX. Jumbaqtar sheshý:
1. Qazsha qanatyn jaıady
Úırekshe moınyn sozady.
Qussha qonady. (Ushaq)
2. Kúndiz - túni kúrsinedi,
Júrgen jeri silkinedi. (Poıyz)
3. Arqasynda aýyl júr,
Ala taıym shaýyp júr. (Avtobýs)

X. Oqýshylar bilimderin salystyra baǵalaý, madaqtaý.
XI. Biz búgin ne úırendik, ne bildik?
XII. Úıge tapsyrma: túsinip oqý, jumbaqtar jattaý, kólik sýretterin jınaqtaý.