InfoHub Logo

Sabaqtyń taqyryby: Nashar kórshi
Sabaqtyń maqsaty: mátin mazmunymen tanysý; adamdar arasyndaǵy qarym-qatynastyń ártúrliligin baıqaýǵa múmkindik berý.
Kútiletin nátıjeler:
Pándik nátıje: mátin mazmunyndaǵy máseleni túsinip, oǵan ózindik baǵa berýge, shyǵarmanyń qundylyǵy men negizgi oıy týraly pikir bildirýge jaǵdaı týǵyzý.
Júıeli is - áreket nátıjesi: ózindik pikirlerin qalyptastyrý; sóıleý tilderin jetildirý.
Tulǵalyq nátıje: synyptastaryn, dostaryn, qurdastary men kórshilerin qurmetteýge, baǵalaı bilýge úıretý.
Sabaqtyń kórnekiligi: ınteraktıvti taqta
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi.
Úı tapsyrmasynyń oryndalǵanyn tekserý

İ Qyzyǵýshylyqty oıatý.
- Sen óz synyptastaryńdy jaqsy tanısyń ba? Partalas kórshiń týraly ne bilesiń? Qyzyqtyryp júrgen saýaldardyń bar ma?
«Bıopoema» ádisi arqyly saýalnama júrgizý.
Aty:
Sıpattaıtyn 2 - 3 sóz:
Jaqsy kóretin 2 - 3 zaty:
Basynan ótkizgen sezimi:
Bolashaqtan kútetin 2 - 3 zaty:
Dostary:
Mekenjaıy:
- Sender búgin synyptastaryń, partalas kórshileriń jaıly biraz aqparat alyp tanystyńdar. Qalaı oılaısyńdar, osynyń mańyzdylyǵy bar ma?
Kerek derek.
Kórshi – qonysy ortaq, etene aralasyp, kúndelikti júzbe - júz kezdesip, aman - saýlyq surasyp júretin kisiler. Qazaq halqy «Kórshini qudaı qosady» deıdi. Jańa orynǵa kóship kelisimen erýlik berip, qonys toıyn jasaý dástúrinde de eń áýelgi nıet – kórshi-qolańdarmen tanysý bolǵan. «Adamnyń kúni adammen» demekshi, kúndelikti ómirde árkim - aq kórshini qajetsinedi. Óıtkeni basyńa bir is týyp qınalǵanda, bir nárse qajet bolǵanda, eń aldymen kórshilerden kómek surap jatamyz. Kórshimen syılastyq – eldiń syılastyǵyn, kórshimen tatýlyq – qoǵamnyń tatýlyǵyn bildiredi. Týystyǵy bar nemese úıleri bir - birine jaqyndar «jaqyn kórshiler» dep atalǵan. Qamshynyń sabyndaı qysqa ǵumyrda elmen tatý - tátti tirshilik keship, jaqsy kórshi bola bilýdiń ózi úlken syn.
Jaqsy kórshi bola bilý kóńildiń árin, tirshiliktiń nárin, ómirdiń sánin keltirip, adam janyna shýaqty sezim uıalatady. Aınaladaǵy el - jurtpen jarasymdy syılastyq ómir súrýge degen qushtarlyqty arttyrady. Kóp jaǵdaıda jaqsy kórshi týystan da artyq sanalǵan. Ata - babalarymyz «Alys týystan jaqyn kórshiń artyq», «Aǵaıynnyń aty ozǵansha, kórshiniń taıy ozsyn» degen eken. «Atyń jaman bolsa, satyp qutylarsyń, kórshiń jaman bolsa, qaıtip qutylarsyń?!» dep, ómirlik tájirıbelerinde úı almaı turyp, kimmen kórshi bolatynyna mán bergen. Dál osy tusta «Jaqsy kórshige qandaı adam jatady?» degen suraq týyndaýy múmkin. Onyń jaýaby kórshilerdiń bir - birine degen ystyq yqylasy men peıilinde.
Dáptermen jumys retinde qajetti naqyl sózderdi jazyp alý.
- Kórshilerdiń jaqsysy da, jamany da bar ekenin bilińder. Túrik halqynyń ómirinen mysal retinde «Nashar kórshi» mátinin oqyp kóreıik.

İİ Maǵynany taný
Mátindi «Aralasyp ketken oqıǵalar» ádisi arqyly oqý.
Mátindi bir bet qaǵazǵa terip alyp, birneshe bólikke (bólimder boıynsha) bólý kerek. Ár top sol qıyndylardy durys ornalastyrý úshin, oqýshylarǵa ár bólimdi túsinip oqýǵa týra keledi. Qaı top birinshi bitse, sol toptyń jeńiske jetkeni. Sońynan bir oqýshy mátinniń mazmunyn aıtyp shyǵady.
Sózdik jumysy júrgiziledi.
- Shyn máninde, Tekinniń ákesiniń kórshisi nashar bolǵany ma?
Oılan, juptas, toptas, ortaǵa sal.

İİİ Oıtolǵaý
Mátindegi nashar kórshini:
1 - top: qorqynyshty
2 - top: qýanyshty
3 - top: renishti
4 - top: kúldirgish etip somdaý arqyly mátindi qoıylymǵa ázirleý

Baǵalaý: ár topty smaılıkter arqyly baǵalaý.
Úıge tapsyrma: mátindi oqý, mazmundaý, óz úıleriniń oń jaq, sol jaq kórshileri týraly áńgime jazý