InfoHub Logo

Naýryz meıramy týraly jáne onyń tarıhy

Naýryz meıramynyń tarıhy tereń jáne kóne zamanǵa saıady. Bul meıram, ásirese Ortalyq Azıada, sonyń ishinde Qazaqstanda, Ózbekstanda, Qyrǵyzstanda jáne basqa da kóptegen túrki jáne ıran tildes halyqtar arasynda keńinen toılanady.

Naýryz sózi farsy tilinen shyqqan, maǵynasy "jańa kún" degendi bildiredi. Bul meıram kóktemniń bastalýyn, jańa jyldy jáne tabıǵattyń jańarýyn atap ótedi. Naýryz kóbinese 20-21 naýryzda toılanady, bul kún kún men túnniń teńelýi – kóktemgi kún toqyraýy bolyp tabylady.

Naýryzdyń tarıhy kóp ǵasyrlar boıy sozylǵan. Bul meıramnyń paıda bolýy zoroastrızm dinimen jáne kóne ıran mádenıetimen baılanysty dep esepteledi. Kóne zamanda bul kúndi ata-babalar rýhyna qurmet retinde, sondaı-aq jańa ósimdik maýsymynyń bastalýyn atap ótý úshin toılaǵan.

Naýryz meıramynda ártúrli dástúrler oryn alady. Olardyń ishinde dastarhan jaıý, arnaıy taǵamdardy daıyndaý (mysaly, naýryz kóje), otbasy músheleri men kórshiler arasyndaǵy birlik pen yntymaqtastyqty nyǵaıtý, án aıtý, bı bıleý jáne basqa da merekelik is-sharalar bar. Bul meıramda jańa bastamalarǵa, dostyq pen beıbitshilikke erekshe mán beriledi.

Naýryz meıramynyń máni – bul tek jyl saıynǵy kóktemgi toılaý emes, sonymen qatar ótkendi qurmetteý, bolashaqqa úmitpen qaraý jáne adamdar arasyndaǵy birlik pen yntymaqtastyqty nyǵaıtý bolyp tabylady.

Naýryz meıramy degen ne? Naýryz týraly málimet

Naýryz meıramy

Naýryz merekesi dástúrleri

Naýryz kóje resepti

Kóktemgi teńelý meıramy

Naýryz quttyqtaýlary

Naýryzǵa arnalǵan is-sharalar

Ortalyq Azıa merekeleri

Naýryzdy qalaı toılaý kerek

Naýryz tarıhy

Naýryzǵa arnalǵan mádenı sharalar