InfoHub Logo

Bıologıa páninen oqý baǵdarlamasy 8 synyp

Bıologıa 8 - synyp
(barlyǵy 68 saǵ, aptasyna 2 saǵ)
№ Taqyryptyń ataýy
Kirispe (1 saǵat).
1. Adam týraly ǵylymdar: anatomıa, fızıologıa, gıgıena. Óz densaýlyǵy men aınalysyndaǵy adamdardyń densaýlyǵyn saqtaý úshin adam organızminiń qurylysy men qyzmetiniń bilimderi týraly ǵylymdardyń qalyptasýyna ǵalymdardyń qosqan úlesi. Salaýatty ómir salty týraly túsinik. Adamnyń bıoáleýmettik tabıǵaty.
I bólim. Adam bıologıalyq túr retinde. Adam organızmine jalpy sholý (8 saǵat).
2. İshki múshelerdiń topografıasy.
3. Jasýsha jáne onyń qurylysy: ıadro jáne sıtoplazma, hromosomalar jáne gender.
№1 zerthanalyq jumys.
Epıtelıı, dáneker, bulshyq et jáne júıke ulpalaryn mıkroskop astynda qaraý, nemese «Ulpalardyń qurylysy» atty elektrondyq nusqany qaraý.
4. Jasýsha organoıdteri: jasýshalyq membrana, endoplazmalyq tor, rıbosomalar, mıtohondrıalar, lızosomalar, jasýsha ortalyǵy.
5. Jasýshanyń hımıalyq quramy: sý, mıneraldy tuzdar.
6. Jasýshanyń hımıalyq quramy. Organıkalyq zattar: nárýyzdar, maılar, kómirsýlar, nýkleın qyshqyldary.
7. Jasýshalardyń tirshilik áreketteri. Rıbosomalardaǵy bıosıntez prosesteri, organıkalyq zattardyń energıa bóle otyryp bıologıalyq totyǵý prosesteriniń mıtohondrıalarda aıaqtalýy.
8. Jasýshalardyń bólinýi, olardyń ósýi men damýy, mamandanýy. Titirkengishtik jáne qozǵyshtyq qasıetter.
9. Adamnyń negizgi ulpalary: epıtelıı, dáneker, bulshyq et, júıke.
II bólim. Adam organızminde músheler júıesi qyzmetiniń úılesimdigi. Músheler júıesi qyzmetiniń gýmoraldyq rettelýi (3 saǵat).
10. İshki, syrtqy jáne aralas sekresıa bezderi. Endokrındik júıe. Gormondardyń qasıetteri, músheler jumysyn retteýdegi mańyzy. Búırek ústi bezderiniń gormondary: adrenalın, noradrenalın, olardyń qyzmeti. Gıpofız. Ósý gormony. Gıpofızdik ergejeıliler men alyptar.
Kórsetilim:
Sýdyń jáne topyraqtyń quramynda ıod jetispeıtin aımaqta turatyn, qalqansha bezderi ulǵaıǵan birneshe áıeldiń sýretterin kórsetý (Rýbens boıynsha).
11. Qalqansha bez, onyń gormondarynyń qyzmeti. Qalqansha bezdiń qyzmeti buzylýynyń aýrýlary: kretınızm, shyryshtyq isik, bazed aýrýy t. b..
Qazaqstan Respýblıkasynda qalqansha bez aýrýlarynyń aldyn alý sharalary.
12. Uıqy beziniń ınsýlın gormonynyń qandaǵy glúkoza mólsherin retteýdegi róli. Qantty dıabet. Búırek ústi bezderi, gıpofız, qalqansha bez jáne jynys bezderi gormondarynyń jynystyq jetilýdi retteýdegi róli.
Sh bólim. Júıke júıesi (5 saǵat).
13. Júıke júıesiniń mańyzy, onyń qurylysy jáne qyzmeti. Neıronnyń qurylysy: neıron denesi, dendrıtter, akson, reseptor, sınaps. Qozý jáne tejelý. Refleks jáne reflekstik doǵa. Júıke júıesiniń ortalyq jáne shetki bólimderi.
№2 zerthanalyq jumys.
Tize refleksin zertteý.
14. Julyn. Julynnyń aq jáne sur zattary, ortalyq ózegi. Julynnan shyǵatyn júıkeler. Julynnyń mańyzy, onyń reflekstik jáne ótkizgishtik qyzmeti.
15. Mı. Mıdyń sur jáne aq zattary, mıdyń qyrtysy jáne ıadrolary, mıdan shyǵatyn 12 jup júıkeler. Mıdyń bólimderi, olardyń qurylysy men qyzmeti: sopaqsha mı, kópir, mıshyq, ortanǵy jáne aralyq mı, úlken mı syńarlary.
Kórsetilim:
Sopaqsha mıdyń refleksteri: kózdi jypylyqtatý, jutyný. Mıshyqtyń qyzmeti: qımyldy úılestirý (saýsaqmuryn baıqaýy), tepe - teńdikti saqtaý.
16. Mı bólikteri jáne úlken mı syńarlary qyrtysynyń aımaqtary: qımyl - qozǵalys, teri - bulshyq et, kórý, estý, ıis sezý, dám sezý. Erkin qozǵalysty qamtamasyz etýde mańdaı bóliginiń róli. Mı qyrtysynyń sóz sóıleý ortalyqtary.
№3 zerthanalyq jumys.
Kózdi jypylyqtatý refleksiniń túzilýi jáne onyń tejelýi.
17. Vegetatıvti júıke júıesiniń sımpatıkalyq jáne parasımpatıkalyq bólimderi, olardyń qurylysy men qyzmeti.
№4 zerthanalyq jumys.
Teriniń shtrıhti titirkenýi. Vegetatıvti júıke júıesiniń sımpatıkalyq bóliminiń áserinen teridegi qan tamyrlarynyń tarylýy baıqalady (teride aq jolaqtar kórinedi), al odan keıin parasımpatıkalyq bólimniń áserine baılanysty qan tamyrlarynyń keńeıýi júredi (teride qyzyl jolaqtar paıda bolady).
IV bólim. Sezim músheleri — analızatorlar (4 saǵat).
18. Sezim músheleri jáne analızatorlar týraly túsinik. Analızatorlardyń qasıetteri, olardyń mańyzy jáne ózara baılanysy.
19. Kórý múshesi. Kózdiń qurylysy men qyzmeti. Kórý analızatorlary. Kórý ortalyǵy. Syǵyrlyq jáne qyraqtylyq, olardyń aldyn alý. Kórý gıgıenasy. Kóz zaqymdanǵanda kórsetiletin alǵashqy kómek.
№5 zerthanalyq jumys.
Kórýdiń jitiligin anyqtaý. Kózdiń nurly qabyǵy men kózburshaqtyń qyzmetin anyqtaý. Soqyr daqty tabý.
20. Estý múshesi jáne estý analızatory. Syrtqy, ortańǵy jáne ishki qulaqtyń qurylysy jáne qyzmeti. Estý analızatorynyń bólikteri. Estý ortalyqtary. Estý gıgıenasy. Estý músheleriniń aýrýlary, olardyń aldyn alý.
№6 zerthanalyq jumys.
Qulaqtyń estý múmkindigin anyqtaý.
21. Tepe - teńdik músheleri: vestıbýla apparaty. Sıpap sezý, ıis sezý, dám sezý músheleri jáne olardyń analızatorlary. Bulshyq et seziminiń róli. Analızatorlardyń ózara árekettesýi.
Kórsetilim:
Belgisiz zattardyń ıisin anyqtaý tásilderi.
V bólim. Tirek - qımyl júıesi (6 saǵat).
22. Súıekter, búlshyq et, sińirler - tirek qımyl júıesiniń quramdas bólikteri. Olardyń mańyzy. Qańqada súıekterdiń baılanysýy. Býyndardyń qurylysy.
Kórsetilim:
Qolyn joǵary kóterip, alaqanyn joǵary ne tómen qaratyp qolyn aınaldyryp qozǵalystar jasaý arqyly ıyq beldeýi súıekteriniń atqaratyn rólin ózindik baqylaý. Dınamıkalyq jáne statıkalyq júmys kezinde bulshyq etterdiń qajýy. Dene bitiminiń durystyǵyn jáne jalpaqtabandylyqty anyqtaý tásilderi.
23. Súıekterdiń quramy, qurylysy, olardyń pishinderi jáne qyzmeti. Tútikti súıekterdiń ósýi. Súıektiń ishki qurylysy. Súıektiń qyzyl jáne sary kemigi. Súıektiń qyzyl kemiginiń qan túzilýdegi róli.
№7 zerthanalyq jumys.
Kálsısizdirilgen jáne kúıdirilgen súıektiń qasıetterin zertteý.
24. Qańqanyń negizgi bólimderi: bassúıek, túlǵa qańqasy, ıyq jáne jambas beldeýleriniń qańqasy, qol - aıaq qańqasy. Omyrtqa jotasynyń bólimderi. Adam qańqasynyń erekshelikteri.
№8 zerthanalyq jumys.
Omyrtqa jotasynyń ıilgishtigin, búlshyq etter men súıekteriniń ornalasýyn anyqtaý.
25. Sińir sozylǵanda, býyn shyqqanda jáne súıek synǵanda kórsetiletin alǵashqy kómek.
Kórsetilim:
Bilekke shendeýish salý jáne ony qolda bar zattardyń kómegimen bekitý. Modeldik tájirıbe kórsetý: birdeı eki bet qaǵazdyń bireýin tútik tárizdi orap, olardyń beriktigin salystyrý.
26. Búlshyq et, onyń tıpteri, qurylysy jáne mańyzy. Adam organızmindegi búlshyq etterdiń negizgi toptary. Búlshyq etterdiń júmysy. Búlshyq et qozǵalysynyń rettelýi.
27. Dene symbatynyń buzylýy men jalpaqtabandylyq qalyptasýdyń aldyn alý. Gıpodınamıanyń saldary. Qańqa men bulshyq ettiń durys qalyptasýyna jattyqtyrýdyń áseri.
№9 zerthanalyq jumys.
Organızmniń ósý jáne damý deńgeıin antropometrlik ádispen anyqtaý.
VI bólim. Organızmniń ishki ortasy (7 saǵat).
28. Qan, úlpa súıyqtyǵy jáne lımfa - organızm ishki ortasynyń quram bólikteri. Olardyń aınalymy jáne baılanysy. Qannyń quramy: plazma jáne formaly elementteri - erıtrosıtter, trombosıtter, leıkosıtter.
№10 zerthanalyq jumys.
Adam qanynyń mıkroskoptyq qurylysy.
29. Qannyń uıýynda trombosıtterdiń róli.
30. Erıtrosıtterdiń ottek pen kómirqyshqyl gazyn tasymaldaýy. Gemoglobınniń róli. Arterıalyq jáne venalyq qan.
31. Leıkosıtter, olardyń qurylysy men qyzmeti. I. I. Mechnıkov, fagosıtozdyń ashylýy. Qabyný prosesteri.
32. Imýnıtet. Imýndyq júıeniń músheleri: qyzyl súıek maıy, tımýs, lımfa túıinderi. Imýndyq reaksıa. Antıgender jáne antıdeneler.
33. Aýrý qozdyrǵysh mıkrobtar men vırýstardyń juqpaly aýrýlar damýyndaǵy róli. Vaksınalar men emdik sarysýlar. Enjar jáne belsendi, tabıǵı jáne jasandy ımýnıtet. JITS - tiń (júre paıda bolǵan ımýndyq tapshylyq sındromy) aldyn alý.
34. Qan toptary jáne qan quıý.
VII bólim. Júrek - qan tamyrlary júıesi (5 saǵat).
35. Júrektiń qurylysy. Júreksheler men qarynshalardyń róli. Júrek qaqpaqshalary. Júrek júmysynyń kezeńderi. Qan tamyrlary: arterıalar, kapıllárlar, venalar. Venalyq qaqpaqshalar.
№11 zerthanalyq jumys.
Saýsaqty qatty qysyp baılaýdyń sebebinen venalyq qaqpaqshalar jabylyp, qoldy tómen túsirgende saýsaqtyń venalyq qan tamyrlarynda qan aınalym toqtaıdy.
36. Qanaınalymnyń úlken jáne kishi sheńberleri. Lımfaaınalymy. Qannyń tamyrlardyń boıymen qozǵalýy. Qannyń arterıalyq qysymy. Mıokard ınfarkti. Tamyrdyń soǵýy (púls). Organızmde qannyń qaıta taralýy.
Kórsetilim:
Sfıgmomanometr jáne fonendoskoptyń kómegimen arterıalyq qysymdy ólsheý; buraýyshty paıdalanýdyń tásilderi.
№12 zerthanalyq jumys.
Tamyrdyń soǵýyn kári jilik arterıasynan ólsheý. Júrek qan - tamyrlar júmysyna baıqaý júrgizýdi mólsherli júktemege deıingi jáne keıingi tamyr soqqylaryn salystyrý arqyly anyqtaıdy (20 ret otyryp turý).
37. Júrek jáne qan tamyrlar júmysynyń rettelýi. Júrek jumysynyń avtomatızmi. Ortalyq júıke júıesiniń qatysýymen júrek júmysynyń refleksti rettelýi.
38. Gýmoraldyq rettelý. Shamadan tys búlshyq et áreketiniń júrek pen qan tamyrlaryna áseri. Júrekti jattyqtyrýdyń mańyzy. Júrek - qan tamyrlar júıesi jumysynyń synamalary - adamnyń ózin - ózi baqylaý amaly ekendigi.
39. Kapıllárlyq, venalyq jáne arterıalyq qan ketýde kórsetiletin alǵashqy kómek. Aıaq - qol qan tamyrlary zaqymdanǵan kezde jgýtty paıdalanyp kómek kórsetý. Múrynnan qan ketkende kórsetiletin alǵashqy kómek.
VIII bólim. Tynys alý (3 saǵat).
40. Tynys alýdyń mańyzy. Tynys alý músheleri: aýa tasymaldanatyn joldar jáne ókpe. Muryn, ańqa, jutqynshaq, kómekeı, keńirdek jáne negizgi bronhylar, olardyń qurylysy men qyzmeti. Ókpeniń qurylysy jáne qyzmeti. Ókpedegi jáne ulpalardaǵy gaz almasý.
Kórsetilim.
Tynys alý jáne tynys shyǵarý kezindegi kókirek qýysynyń (keýdeniń) syrtqy sheńberin ólshep salystyrý.
41. Tynys alý qozǵalystary, olardyń rettelýi. Tynys alý ortalyǵy. Qorǵanysh refleksteri: jótelý jáne túshkirý. Ókpeniń tirshilik sıymdylyǵy. Tynys alý músheleri zaqymdanǵan jaǵdaıda alǵashqy kómek kórsetý.
Praktıkalyq jumys:
Tynys alý toqtap qalǵan kezde alǵashqy kómek kórsetý.
42. Tynys alý músheleriniń aýrýlary: tumaý, ókpe týberkýlezi - aýa arqyly beriletin aýrýlar. Koh taıaqshasy - týberkýlezdiń qozdyrýshysy. Ókpe ragy. Tynys alý gıgıenasy. Jasandy tynys aldyrý.
IX bólim. As qorytý (6 saǵat).
43. Tamaqtanýdyń mańyzy. Taǵamdyq ónimder jáne qorektik zattar: nárýyzdar, maılar, kómirsýlar, vıtamınder, sý, mıneraldy tuzdar. Taǵam - densaýlyqtyń asa mańyzdy ekologıalyq faktory. Taǵamdyq ónimderdiń ekologıalyq tazalyǵy.
44. As qorytýdyń mańyzy. As qorytý júıesi: as qorytý joly, aýyz qýysy, jútqynshaq, óńesh, asqazan, ishek; as qorytý bezderi (silekeı bezderi, asqazan bezderi, uıqybez, baýyr, ishek bezderi).
45. Astyń aýyz qýysynda qorytylýy. Tistiń qurylysy men qyzmeti, sút tisterdiń túraqty tistermen almasýy. Tistiń kútimi. Astyń korytylýynda silekeıdiń mańyzy. Jutý. Jutqynshaq badamsha bezderi, olardyń qyzmeti.
Kórsetilim:
Bassúıekke baılanysqan jaq súıekteri.
№13 zerthanalyq jumys.
Qaınatylǵan krahmalǵa silekeıdiń áseri.
46. Astyń asqazanda qorytylýy. Asqazan sóli fermentteriniń nárýyzdarǵa áseri. Uıqybez sóli men baýyrdan bólinetin óttiń áreketinen astyń ultabarda qorytylýy.
Kórsetilim:
Asqazan sóliniń nárýyzdarǵa áseriniń tájirıbesi.
47. İshek sóliniń asqa áseri. Astyń qorytylýy jáne sińirilýi. İshek búrleriniń qurylysy men qyzmeti. As qorytýda toq ishektiń róli. As qorytýdyń rettelýi. Tamaqtaný jáne densaýlyq.
48. As qorytý músheleriniń juqpaly aýrýlary: dızenterıa, tyrysqaq, ish suzek t. b., olardyń aldyn alý sharalary. Parazıttik qurttar týǵyzatyn aýrýlardyń aldyn alý. Taǵamnan ýlaný, alǵashqy kómek kórsetý sharalary.
X bólim. Zat almasý jáne energıa aınalymy (3 saǵat).
49. Organızm qurylymyn qalpyna keltirý, olardyń ósýi men energıa jınaqtaýy úshin qorektik zattardyń mańyzy.
№14 zerthanalyq jumys.
Tamyr soǵýynyń sanyna sáıkes shamamen energıa jumsaý mólsherin anyqtaý. Tamaqtaný mólsherin anyqtaý, tamaq rasıonyn qurý.
50. Tamaqtanýdyń mólsheri jáne onyń organızmniń energıa jumsaý shamasymen baılanysy. Negizgi jáne jalpy almasý. Qorektik zattardyń energıa syıymdylyǵy.
51. Vıtamınder jáne olardyń mańyzy. Maıda jáne sýda erıtin vıtamınder. Avıtamınozdar: aqsham soqyr, berı - berı, qyrqulaq jáne meshel aýrýlary. Gıpovıtamınozdar. Gıpervıtamınozdar Taǵam quramyndaǵy vıtamınderdi saqtaý.
Kórsetilim:
Vıtamındik preparattar.
HI bólim. Zár shyǵarý (2 saǵat).
52. Zár shyǵarýdyń mańyzy. Zár shyǵarý músheleri: búırek, nesep aǵar, qýyq, zár shyǵarý ózegi. Búırektiń qurylysy. Nefrondar. Zár túzilý. İshki ortanyń turaqtylyǵyn saqtaýda búırektiń róli. Búırek jumysynyń rettelýi.
Kórsetilim.
Sútqorektiniń búıreginiń qurylysy (ylǵal preparat). Tabıǵı sý kózderindegi organıkalyq zattardy anyqtaý (ıodty tússizdendirý arqyly).
53. Búırek aýrýlarynyń aldyn alý. Órleme jáne tómen túsetin ınfeksıalar. Búırek aýrýlarynyń sebepteri. Spırtti ishimdiktiń zıany. Sý jáne mıneraldy zattardyń organızm úshin mańyzy. Sý ishý rejimi.
№15 zerthanalyq jumys.
Erigen qar sýynyń móldirligin anyqtaý arqyly onyń lastaný dárejesin baǵalaý.
HİI bólim. Teri jáne jylý rettelý (2 saǵat).
54. Teriniń tosqaýyldyq róli. Teriniń qurylysy: epıdermıs, naǵyz teri (derma), maıly shel qabaty, olardyń qyzmeti. Teri týyndylary: shash jáne tyrnaqtar. Teriniń tıpteri. Teri kútimi.
Kórsetilim:
Jylýrettegish kórsetkishi men baqylaý lampysy bar elektr útigin mysalǵa alyp jylýrettelýdi túsindirý.
№16 zerthanalyq jumys.
Qoldyń alaqanyn jáne syrtqy betin ulǵaıtqysh áınekpen (lýpa) qarap zertteý. Teriniń termoreseptorlaryn (sýyq jáne jylý), janasý reseptorlaryn tabý. Maılyq qaǵazdyń kómegimen bettiń túrli ýchaskelerindegi teriniń maılylyǵyn anyqtaý.
55. Teri aýrýlary. Parazıttik sańyraýqulaqtar týdyratyn teri aýrýlary. Qyshyma qotyr aýrýy t. b.. Jylý rettelýde teriniń róli. Terini shynyqtyrý. Jylý ótý, kún ótý jáne úsý, kúıý kezinde kórsetiletin alǵashqy kómek. Teriniń jáne kıimniń gıgıenasy.
HİİI bólim. Organızmniń jeke damýy (4 saǵat).
56. Kóbeıýdiń mańyzy, kóbeıý músheleriniń qurylysy men qyzmeti. Jynys hromosomalary. Analyq jynys júıesi. Jumyrtqa jasýshasynyń damýy. Atalyq jynys júıesi. Spermatogenez.
57. Bozbalalar men boıjetken qyzdardyń jynystyq jetilýi. Bıologıalyq jáne áleýmettik jetilý. Otbasyn qurýdy josparlaý. Ana men balany qorǵaý.
58. Uryqtaný. Júktilik. Uryqtyń jatyr ishinde damýy. Bosaný. Týylǵannan keıingi jetilý. Ósý jáne damý dınamıkasy. Adam ómiriniń kezeńderi. Bıologıalyq jáne kúntizbelik jasy.
59. Tuqym qýalaıtyn jáne týa bitken aýrýlar. Jynystyq jolmen beriletin aýrýlar: JITS, merez, gonoreıa. Temeki shegýdiń, alkogóldiń, esirtkiniń zıany.
HİV bólim. Minez - qulyq jáne psıhıka (7 saǵat).
60. Minez qulyqtyń týa bitken (shartsyz reflekster, ınstınktter) jáne júre paıda bolǵan (shartty reflekster, dınamıkalyq stereotıp, aqyldy is - áreket) formalary.
Mı qyzmetiniń zańdylyqtary. Shartsyz jáne shartty tejelý. Uıqy, onyń mańyzy. Tús kórý.
Kórsetilim:
Adamnyń shartsyz refleksteri. Sózben bekitý arqyly adamda shartty refleks qalyptastyrý.
Test júrgizý arqyly baıqaǵyshtyq, zeıin, este saqtaý, oılaýdyń konservatızmin tekserý.
61. Adamnyń joǵary júıke áreketiniń erekshelikteri. Sóz, sana, eńbek áreketi. Adamnyń qorshaǵan ortaǵa táýeldiligin jeńýi jáne onyń salystyrmalylyǵy.
62. Adamnyń is - áreketi — asa mańyzdy ekologıalyq faktor. Onyń tabıǵı ortaǵa áseriniń nátıjeleri. Qorshaǵan ortany qorǵaý — Jer betinde tirshilikti saqtap qalýdyń eń mańyzdy sharty.
63. Eńbek pen mádenıet — adamzattyń negizgi jetistikteri. Adamnyń tanymdyq áreketteri: túısiný, qabyldaý, este saqtaý, elestetý, oılaý.
64. Jigerlik prosester. Eriktiń sapasy. Sezim: sezimtaldyq reaksıalar (kúlki, jylaý), sezimtaldyq jaı - kúıi (kóńil - kúı, eseńgireý, jabyǵý), sezimtaldyq qarym - qatynas (seziný), olardyń týyndaýy, damýy, sónýi, aýystyrylýy.
65. Zeıin: eriksiz jáne erikti. Zeıinniń aýytqýy. Umytshaqtyq jáne jınaqylyq. Zeıinniń almasýy. Jumysqa qabilettilik: jumysty ıgerip alý, jumysqa qabilettiliktiń ońtaıly kezeńi, álsireý kezeńi. Kún tártibi.
66. Tulǵa jáne onyń qabilettiligi: tulǵanyń qalyptasýy, qajyrlylyq, minez, qyzyǵýshylyq, ıkemdilik. Mamandyqty tańdaý. Adam jáne onyń bıosferadaǵy orny. Áleýmettik tabıǵı ekojúıe, agrosfera.
67 - 68.