InfoHub Logo

Mirjaqyp Dýlatuly atyndaǵy  №68 mektep-gımnazıa
Bastaýysh synyp muǵalimi-Týleýbaeva Maral Sabyrovna  

Ulaǵatty urpaq tárbıeleý – asa jaýapty ári kúrdeli mindet. Sapaly bilim – jetistikke jetýdiń joly ári ekonomıkany damytýdyń basty quraly.

Qasym-Jomart Kemeluly Toqaev

Búgingi kúni elimiz qoǵam damýynyń jańa jolyna tústi, buǵanasyn bekitti, keregesin keńeıtti, Táýelsiz Qazaqstan shańyraǵyn bıiktetti,  Eltańbasyn dúnıeniń tórt buryshyna juldyzdaı jarqyratty, Ánuranyn álem tórinde áýendetti, kók baıraǵyn kókte jelbiretti. Otyz jyldyń ishinde Qazaqstan túrli jahandyq jańalyqtarǵa tap bolyp, ósti, órkendedi, damydy. Eldiń bolashaǵy- jastar desek, Qazaqstannyń odan ármen kórkeıýi de sol óskeleń urpaq qolynda.

Elbasy N.Á.Nazarbaev «Bolashaqqa baǵdar:Rýhanı jańǵyrý» maqalasynda: «Tabysty bolýdyń eń irgeli, basty faktory bilim ekenin árkim túsinýi qerek. Sebebi, qundylyqtar júıesinde bilimdi bárinen bıik qoıatyn ult qana tabysqa jetedi» delingen. Demek, bizge júktelgen mindetti oryndaýymyz úshin, qysqa ýaqytta júzege asyrýymyz úshin bizge eń qajet dúnıe- bilim. XXI ǵasyr – jahandyq jańalyqtar ǵasyry ǵana emes, sonymen qatar bilimniń dáýirleý ǵasyry. Nege deseńiz, búgingi kúnde kez kelgen memlekettiń turaqty qarqyndap damýynda, halyqtyń ómir súrý sapasy men deńgeıin kóterýde, eldiń álemdik deńgeıdegi ornyn aıqyndaýda mańyzdy ról atqarady. Búgingi jastardyń baqytyna oraı, bizde tegin bilim alyp, ǵylymmen shuǵyldanyp, jańalyq ashýǵa, ıdeıa bólisip, ony júzege asyrýǵa tolyq múmkindik jasalǵan. Egemendi elimiz oqý-aǵartý isine, bilim sapasyn kóterý máselesine, bilim júıesine jańa baǵyttar eńgizip, bilim ordalarynyń materıaldyq-tehnıkalyq bazasyn jaqsartýǵa erekshe mán berýde. Osy múmkindikterdi ońtaıly paıdalana otyryp, el senimin aqtaý- ár qazaq jastarynyń basty maqsaty bolý qajet.

Búgingi bilim berý júıesiniń ereksheligi bolǵan tusy- bilim alýshylardyń sabaqqa qatysty qyzyǵýshylyǵyn arttyrýǵa jaǵdaı jasaý, qandaı da bir is-áreketke quzirettiligin damytý, arttyrý, qalyptastyrý . Bilim berý úrdisindegi jańartylǵan bilim mazmuny - bilim berýdegi eń iri ári asa mańyzdy qadamdardyń biri der em. Oqýshylardyń óz betinshe oqyp úırený jáne adam mádenıetiniń kez-kelgen salasynda jumys isteýdiń jańa tásilderin qalpyna keltirý qabiletterin qalyptastyrý, ǵylymı jańalyqtarǵa degen kózqarasyn, yntasyn, shabytyn oıatý, tárbıe men bilimdi, shyǵarmashylyq pen qabiletti, básekelestik pen yntany qatar ushtastyryp, oqýshynyń sapaly bilim alýyna yqpal jasaý-jańartylǵan bilim berý mazmunynyń basty maqsaty. Muǵalim sheberligi men kásibıligin asa talap ete otyryp, jańashyl baǵytqa boı aldyrǵan jańartylǵan bilim berýdegi basty erekshelikter mynadaı:

•    Intellektýaldy, jan-jaqty damyǵan tulǵa qalyptastyrý;
•    Pedagogtyń dıdaktıkalyqǵ ádistemelik, pedagogıkalyq-psıhologıalyq daǵdy men bilimin kásibı dárejede damytý:
•    Krıterıaldy baǵalaý júıesin eńgizý;
•    Oqytýdyń jańa ádis-tásilderin men quraldardy paıdalanyp tıimdi oqytýdy alǵa qoıý;
•    Bilim berýdegi basqarýshy jáne kóshbasshylyq.

Osy rette, jańartylǵan bilim berý mazmunynyń jańa ózgertýiniń birine naqty toqtalyp, taldap kóretin bolsaq, búgingi kúnde bilim júıesindegi eń sátti ózgeris ári iri jańalyq – baǵalaý júıesiniń ózgerýi der em. Sebebi, osy kúnge deıin qoldanylyp kelgen «Dástúrli baǵalaýdyń» óz aldyna kemshilikterin sóz etkende artyqshylyǵyn basyp ozyp, basym bolyp túsýshi edi. Dástúrli baǵalaý belgili bir dárejede túsinispeýshilikterdi týǵyzady, tıimdi baǵalaý jolyndaǵy úlesi az, ári oqýshylardyń mazasyzdaný deńgeıin de arttyrady. Birjaqty baǵalaý búkil oqý prosesine óziniń keri áserin tıgizedi. Negizinde, mekteptegi baǵalaý júıesi oqýshyny jetistikke baǵyttap, ózin-ózi baǵalaýdyń damýyna yqpal etýi kerek, oqýdy jáne tipti kishkentaı oqýshynyń úlgerimin yntalandyrýy, baǵdarlamany iske asyrý deńgeıi týraly aqparat berýi kerek. Krıterıaldy baǵalaý oqýshy úshin de, oqytýshy úshin de, jáne ata-analar qaýymy úshin óziniń keleli jemisin kórsetip, taptyrmas múkindikterdi syılap otyr. Baǵalaýdyń krıterıaldy ádisteri dástúrli ádisterden aıtarlyqtaı erekshelenedi.  Ózge baǵalaý túrleri sekildi de bul baǵalaýdyń óz aldyna qoıǵan mindetteri, artyqshylyqtary, ereksheligi, joly, tásilderi bar. Krıterıaldy baǵalaýdyń artyqshylyqtary mynalar:

•  Oqýshylardyń oqý jetistikterin baǵalaý ashyq, obektıvti, aıqyn bolady;
•  Oqý prosesine qatysýshylar arasynda dostyq qarym-qatynas ornatýǵa yqpal etedi;
•  Oqýshynyń refleksıa múmkindigi bar;
•  Oqýshy óz qyzmetiniń nátıjelerin túsinedi;
•  Jumystyń jeke elementterin bólip kórsetýge jáne olardy elementter boıynsha baǵalaýǵa múmkindik beredi.
•  Daıyndyq deńgeıi men bilim sapasyn arttyrýǵa múmkindik beredi.

Krıterıaldy baǵalaýdyń óz aldyna qoıǵan mindetterine jetý yqpaly da joǵary. Atap kórsetetin bolsaq, krıterıaldy baǵalaýdy eńgizýdegi mindetter:

1. Mekteptegi oqytý sapasyn joǵarylatý;
2. Bilim júıesindegi baǵalaýdyń halyqaralyq standartqa saı bolýyn sáıkestendirý;

Qorytyndylaı kelgende, jańartylǵan bilim berý mazmunyndaǵy engizilgen ár tarmaq- sátti, ári zaman talabyna saı. Búgingi kún –erteńgi tarıh bolatyn bolsa, tarıhymyzdyń jarqyn, bolashaǵymyzdyń aıqyn bolýy úshin bilim berý úrdisinen bastaǵanymyz jón. Sebebi, bolashaq- urpaqtyń qolynda!
    
Paıdalanǵan ádebıetter tizimi:
1. A. Álimov “Oqytýdyń ınterbelsendi tásilderi” Almaty .
2. (Metodıcheskoe posobıe dlá trenera. Programma «Street Law». Sost. Mýhtarova A.K., Býlýktaev Iý.O., Kalınına A.A., Asanbekova G.S. - Almaty: Fond «XX! vek», 2001. -34 bet

---