Jaqan Smaqov «Otan»
Jaqan Smaqov «Otan»
Ádebıettik oqý 2 synyp
Sabaqtyń maqsaty:
1. Oqýshylarǵa J. Smaqovtyń ómiri týraly jáne Otan týraly túsinik berý. Otan týraly túsinikterin keńeıtý.
2. Oqýshylardyń týǵan eli, Otany týraly sóıleý daǵdylaryn qalyptastyrý, sózdik qoryn molaıtý, este saqtaý qabiletterin arttyrý.
3.. Oqýshylardy Otanyn súıetin, patrıot bolýǵa tárbıeleý.
Ádisi: suraq – jaýap, túsindirý, oı tastaý, klaster, aımaq qurý, túrtip alý.
Kórnekiligi: kespe qaǵazdar, sózjumbaq, aǵash sýreti, J. Smaqovtyń sýreti.
Sabaqtyń túri: Ashyq sabaq
Sabaqtyń tıpi: Dástúrli sabaq
Pánaralyq baılanys: Dúnıetaný
Sabaq barysy:
İ. Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylarmen amandasý
Oqýshylardy túgendeý
Oqýshylardyń nazaryn sabaqqa aýdarý
Psıhologıalyq daıyndyq
Balalar eki kóz ne úshin kerek?
Jaqsy nárselerdi kórý úshin.
Eki qulaq ne úshin kerek?
Aqyl keńes tyńdaý úshin
Eki qol ne úshin kerek?
Elge kómek berý úshin
Eki aıaq ne úshin kerek?
Shette júrseń týǵan jerge jetý úshin.
(Oqýshylarǵa ózin - ózi baǵalaý paraǵyn taratyp berý)
İİ. Úı tapsyrmasyn tekserý
- Balalar úıge qandaı tapsyrma berildi?
- Deńgeılik tapsyrmalar
1 oqýshy: J. Aımaýytov týraly áńgimeleý.
2 oqýshy: Qartqojanyń týǵan jerin sýrettep kelý, jumysyn qorǵaý
3 oqýshy: Meniń týǵan jerim sýretteý, jumysyn qorǵaý
4 oqýshy: «Ystyq qoı shirkin, týǵan jer!» áńgime qurastyrý
İİİ. Úı tapsyrmasyn qorytyndylaý
Kespe qaǵazben jumys.
Avtor: J. Aımaýytov
Taqyryby: Qartqojanyń týǵan jeri
Basty keıipker: Qartqoja
Áńgime ne týraly? - Týǵan jer, týǵan el týraly
Týǵan jer týraly qandaı maqal bilesiń? - Týǵan jerge týyń tik
IV. Jańa sabaqty ıgertý
(oqýshylarǵa kúnniń jadyn jazdyrý)
«Klaster» ádisi arqyly Jaqan Smaqov týraly túsinik berý.
Qyzyǵýshylyqty oıatý
Sózjumbaq sheshý arqyly taqyrypty ashý.
D O S T Y Q
E L T A Ń B A
Q A Z A Q
A N A
Sózjumbaq suraqtary:
1. Ulttardyń birligi, tatýlyǵy
2. Memlekettik rámizderdiń biri
3. Ulttyń aty
4. Seni ómirge ákelgen meıirimdi jan
- Qyzyl tor kózden shyqqan sóz «Otan»
- Balalar Otan degen ne?
«Aımaq qurý» ádisi Ata – analarymyz
Týǵan ólke
(Otan týraly aıtqan oqýshylardyń pikirin tyńdaý)
- Balalar búgingi taqyrybymyz da Otan jóninde bolmaq
V. Oqýlyqpen jumys
• Muǵalim mánerlep oqyp beredi
• Oqýshylar tizbekteı oqıdy
Óleńniń mazmunyn ashý (áńgimeleý)
- Seniń Otanyń -............................(Qazaqstan)
- Iá balalar. Bizdiń Otan anamyz Qazaqstan respýblıkasy.
Bizdiń ata - babalarymyz, ákelerimiz Qazaqstanda týyp ósti. Bizde osynda týyp óstik. Óz ana tilimizde sóıleımiz. Mundaǵynyń bári bizge etene jaqyn. Sondyqtan ony biz Otanymyz deımiz. Otanymyz bizdi nanymen, sýymen asyrady. Dúnıe júzinde Qazaqstannan basqa memleketter kóp. Biraq ana ár adamda bireý – aq. Endeshe Otan - ana da ol úshin bireý. Qazaqstannyń kóp bóligin dalaly jerler alyp jatyr. Jerimizdiń ushy – qıyry joq baıtaq dalasy, jasyl ormandary, halyq dastarhanyn aq nanǵa toltyrǵan egistigi, sýy móldir ózenderi, paıdaly qazbalary óte kóp.
Qazaqstanda basqa ulttyń ókilderi de kóptep turady. Olar bir - birimen tatý – tátti. Ár adam óz Otanyn súıedi, Otan úshin otqa da, sýǵa da túsýge bolady. Sebebi sen QR - nyń azamatysyń. Otandy qorǵaý seniń mindetiń.
VI. Dáptermen jumys
Túrtip alý strategıasy
Óleńdegi Otanǵa, aspanǵa, taýǵa, gúlge qatysty kórkem sózderdi taýyp jazý
Otan – Uly Otan, móp - móldir aspan, asqar taý, qaýyzyn ashqan gúl.
VII. Sergitý sáti «Men qazaqpyn»
Vıdeo rolık arqyly.
- Sabaq basynda «Otan degen ne?» deıtin suraqqa bergen jaýaptaryńyzdy tolyqtyraıyq.
VIII. Jańa sabaqty qorytyndylaý
«Danalyq aǵashy» Seniń pikiriń?
Men Otanymdy qorǵaımyn
Men Otanymdy súıemin
- Bizdiń Otanymyz? (Qazaqstan)
- Al endi osy Qazaqstan qandaı el? (táýelsiz, egemendi)
- Otanymyzdyń astanasy qaı qala? (Astana)
- Elimiz nesimen aıbatty?( Eltańba, ánuran, týymen)
- Elimizdiń bolashyǵy -......(jastar)
- Otanymyzdyń kórkeıýine bolashaqta sender úlesterińdi qosýlaryń kerek. Ol úshin.....
Oqý, bilim kerek. Endeshe, bilimdi bolý óz qoldaryńyzda!
IX. Úıge tapsyrma
«Otanym»» óleńin jatqa aıtý
«Meniń Otanym» oıtolǵaý jazý
X. Baǵalaý
Baǵalaý paraǵy arqyly
Ádebıettik oqý 2 synyp
Sabaqtyń maqsaty:
1. Oqýshylarǵa J. Smaqovtyń ómiri týraly jáne Otan týraly túsinik berý. Otan týraly túsinikterin keńeıtý.
2. Oqýshylardyń týǵan eli, Otany týraly sóıleý daǵdylaryn qalyptastyrý, sózdik qoryn molaıtý, este saqtaý qabiletterin arttyrý.
3.. Oqýshylardy Otanyn súıetin, patrıot bolýǵa tárbıeleý.
Ádisi: suraq – jaýap, túsindirý, oı tastaý, klaster, aımaq qurý, túrtip alý.
Kórnekiligi: kespe qaǵazdar, sózjumbaq, aǵash sýreti, J. Smaqovtyń sýreti.
Sabaqtyń túri: Ashyq sabaq
Sabaqtyń tıpi: Dástúrli sabaq
Pánaralyq baılanys: Dúnıetaný
Sabaq barysy:
İ. Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylarmen amandasý
Oqýshylardy túgendeý
Oqýshylardyń nazaryn sabaqqa aýdarý
Psıhologıalyq daıyndyq
Balalar eki kóz ne úshin kerek?
Jaqsy nárselerdi kórý úshin.
Eki qulaq ne úshin kerek?
Aqyl keńes tyńdaý úshin
Eki qol ne úshin kerek?
Elge kómek berý úshin
Eki aıaq ne úshin kerek?
Shette júrseń týǵan jerge jetý úshin.
(Oqýshylarǵa ózin - ózi baǵalaý paraǵyn taratyp berý)
İİ. Úı tapsyrmasyn tekserý
- Balalar úıge qandaı tapsyrma berildi?
- Deńgeılik tapsyrmalar
1 oqýshy: J. Aımaýytov týraly áńgimeleý.
2 oqýshy: Qartqojanyń týǵan jerin sýrettep kelý, jumysyn qorǵaý
3 oqýshy: Meniń týǵan jerim sýretteý, jumysyn qorǵaý
4 oqýshy: «Ystyq qoı shirkin, týǵan jer!» áńgime qurastyrý
İİİ. Úı tapsyrmasyn qorytyndylaý
Kespe qaǵazben jumys.
Avtor: J. Aımaýytov
Taqyryby: Qartqojanyń týǵan jeri
Basty keıipker: Qartqoja
Áńgime ne týraly? - Týǵan jer, týǵan el týraly
Týǵan jer týraly qandaı maqal bilesiń? - Týǵan jerge týyń tik
IV. Jańa sabaqty ıgertý
(oqýshylarǵa kúnniń jadyn jazdyrý)
«Klaster» ádisi arqyly Jaqan Smaqov týraly túsinik berý.
Qyzyǵýshylyqty oıatý
Sózjumbaq sheshý arqyly taqyrypty ashý.
D O S T Y Q
E L T A Ń B A
Q A Z A Q
A N A
Sózjumbaq suraqtary:
1. Ulttardyń birligi, tatýlyǵy
2. Memlekettik rámizderdiń biri
3. Ulttyń aty
4. Seni ómirge ákelgen meıirimdi jan
- Qyzyl tor kózden shyqqan sóz «Otan»
- Balalar Otan degen ne?
«Aımaq qurý» ádisi Ata – analarymyz
Týǵan ólke
(Otan týraly aıtqan oqýshylardyń pikirin tyńdaý)
- Balalar búgingi taqyrybymyz da Otan jóninde bolmaq
V. Oqýlyqpen jumys
• Muǵalim mánerlep oqyp beredi
• Oqýshylar tizbekteı oqıdy
Óleńniń mazmunyn ashý (áńgimeleý)
- Seniń Otanyń -............................(Qazaqstan)
- Iá balalar. Bizdiń Otan anamyz Qazaqstan respýblıkasy.
Bizdiń ata - babalarymyz, ákelerimiz Qazaqstanda týyp ósti. Bizde osynda týyp óstik. Óz ana tilimizde sóıleımiz. Mundaǵynyń bári bizge etene jaqyn. Sondyqtan ony biz Otanymyz deımiz. Otanymyz bizdi nanymen, sýymen asyrady. Dúnıe júzinde Qazaqstannan basqa memleketter kóp. Biraq ana ár adamda bireý – aq. Endeshe Otan - ana da ol úshin bireý. Qazaqstannyń kóp bóligin dalaly jerler alyp jatyr. Jerimizdiń ushy – qıyry joq baıtaq dalasy, jasyl ormandary, halyq dastarhanyn aq nanǵa toltyrǵan egistigi, sýy móldir ózenderi, paıdaly qazbalary óte kóp.
Qazaqstanda basqa ulttyń ókilderi de kóptep turady. Olar bir - birimen tatý – tátti. Ár adam óz Otanyn súıedi, Otan úshin otqa da, sýǵa da túsýge bolady. Sebebi sen QR - nyń azamatysyń. Otandy qorǵaý seniń mindetiń.
VI. Dáptermen jumys
Túrtip alý strategıasy
Óleńdegi Otanǵa, aspanǵa, taýǵa, gúlge qatysty kórkem sózderdi taýyp jazý
Otan – Uly Otan, móp - móldir aspan, asqar taý, qaýyzyn ashqan gúl.
VII. Sergitý sáti «Men qazaqpyn»
Vıdeo rolık arqyly.
- Sabaq basynda «Otan degen ne?» deıtin suraqqa bergen jaýaptaryńyzdy tolyqtyraıyq.
VIII. Jańa sabaqty qorytyndylaý
«Danalyq aǵashy» Seniń pikiriń?
Men Otanymdy qorǵaımyn
Men Otanymdy súıemin
- Bizdiń Otanymyz? (Qazaqstan)
- Al endi osy Qazaqstan qandaı el? (táýelsiz, egemendi)
- Otanymyzdyń astanasy qaı qala? (Astana)
- Elimiz nesimen aıbatty?( Eltańba, ánuran, týymen)
- Elimizdiń bolashyǵy -......(jastar)
- Otanymyzdyń kórkeıýine bolashaqta sender úlesterińdi qosýlaryń kerek. Ol úshin.....
Oqý, bilim kerek. Endeshe, bilimdi bolý óz qoldaryńyzda!
IX. Úıge tapsyrma
«Otanym»» óleńin jatqa aıtý
«Meniń Otanym» oıtolǵaý jazý
X. Baǵalaý
Baǵalaý paraǵy arqyly