InfoHub Logo

Qysqa merzimdi jospar Matematıka 4 synyp (Sabaqtyń tolyq nusqasy tómengi jaǵynda)
Sabaqtyń taqyryby Myń kólemindegi sandar (oqý, jazý, salystyrý, razrádtik qosylǵyshtardyń qosyndysy túrinde jikteý)
Silteme Matematıka oqýlyǵynyń ádistemesi, ǵalamtor
Sabaqtyń jabdyǵy Sýretti kesteler, qosymsha tapsyrmalar jazylǵan úlestirmeler.
Jalpy maqsattar
Oqytý nátıjesi Oqýshylardyń 1000 kólemindegi aýyzsha esepter shyǵarý iskerlikterin qalyptastyrý
Bilimdilik: Oqýshylardyń 1000 kóleminde berilgen esepter týraly bilimderin keńeıtý, aýyzsha esepteý tásilderi týraly maǵlumat berý
Tárbıelik: Oqýshylardy uıymshyldyqqa, uqyptylyqqa, aqyl - oı belsendiligin arttyrýǵa tárbıeleý
Damytýshylyq: Oqýshylardyń oılaýyn, logıkalyq oılaýyn, este saqtaý qabiletin zeıinin damytý
Sabaqtyń túri: Aralas sabaq
Ádis - tásilderi: suraq - jaýap, túsindirý, kórnekilik
Kórnekiligi: ınteraktıvti taqta
Topqa bólý Oqýshylarǵa kesilgen sýretter úlestiriledi.
Yntymaqtastyq atmosferasy Balalar, bir – birińe qarap jymıyńdar, jaılanyp otyryp, kózderińdi jumyńdar. Meniń aıtqanymdy ishterińnen qaıtalańdar.
Men baqytty balamyn,
Jan dúnıemde kún nurly
Jylýym mol boıymda.

Úı tapsyrmasyn pysyqtaý
Kóbeıtý kestesin eske túsirý
Jańa sabaq Oqýlyqtaǵy tapsyrmalardy oryndaý.
Shyǵarmashylyq tapsyrma:

1 - tapsyrma. Matematıkalyq dıktant
1. 1metrde neshe santımetr bar?
2. 58 ben 2 sandarynyń qosyndysy neshege teń?
3. 12 men 50 sandarynyń qosyndysyna 8 - di qos
4. 1 mınýtta neshe sekýnd bar?
5. 5 júzd. 6ond. 5. Birl qandaı san?
6. 6 almany 2 tárelkege teń bólip sal. Ár tárelkege neshe almadan salynady?

2 - tapsyrma.
3 – topqa sandar beriledi. Olar razrádtik qosylǵyshtarǵa jiktep jazady Bilgirler toby: 368, 386, 638, 863, 638
Alǵyrlar toby: 507, 570, 750, 289, 298
Júırikter toby: 279, 278, 423, 324, 432

3 - tapsyrma. Esepteýdi túsindir
70+14=84
80 - 52=28
58+2=60
370+14=384
7 80 - 52=728
580+20=610
35+23=58
750 - 21=729
39+2=41
350+230=580
750 - 210=540
390+20=410
60+23=83
50 - 21=29
390+200=590
560 + 23 =583
750 - 21=729
390+220=610
560 +230=790
750 - 210=540
390+200=590

Sergitý sáti Sergitý sáti
«Kóńildi qalpaq» oıyny
Basyna qalpaq túsken oqýshy jeti baılyqty tabady tabady.

Oı tolǵanys 4 - tapsyrma
A) 12 ashyq hatty ár hatqaltaǵa 2 - den salý kerek. Neshe hatqalta kerek?
Jaýaby: 6 hatqalta
Á) 12 ashyq hatty 2 hatqaltaǵa teń bólip salý kerek. Ár hatqaltada neshe ashyq hat bar?
Jaýaby: 6 ashyq hattan

5 - tapsyrma. Esepti shyǵar
«Bilgirler» toby
A) Dúkende 500 kg pıaz boldy. Pıazdyń biraz bóligi satylǵannan keıin, onda 140kg qaldy. Neshe kılogramm pıaz satyldy?
«Alǵyrlar» toby
Á) Asqanaǵa 17kg sábiz, odan 49kg artyq kartop ákelindi. Asqanaǵa barlyǵy neshe kılogramm kókónis ákelindi?
«Júırikter» toby
B) Anasynda 200 teńge boldy. Ol 100 teńgege sút jáne 45 teńgege nan satyp aldy. Anasynda neshe teńge qaldy?
6 - tapsyrma. 3 topqa teńdeý beriledi
652 - h=14+38
a - 130=420+200
700+x=1000 – 100

Sabaqty bekitý Búgingi sabaqta biz ne istedik?
Úı tapsyrmasy Oqýlyqta berilgen tapsyrmalardy oryndaý
Baǵalaý Búgingi sabaq unady ma?
Óz kóńil kúılerin stıkerge jazý.
Keri baılanys

Myń kólemindegi sandar (oqý, jazý, salystyrý, razrádtik qosylǵyshtardyń qosyndysy túrinde jikteý). júkteý
Qosý jáne kóbeıtý kestelerin esepteýlerde qoldaný. júkteý
Arıfmetıkalyq amaldardyń aýyzsha tásilderi. júkteý
Arıfmetıkalyq amaldardyń algorıtmderi. júkteý
Qosý jáne azaıtýǵa berilgen ózara keri jaı esepter. júkteý
Kóbeıtý jáne bólýge berilgen ózara keri jaı esepter. júkteý
Shama mánderiniń ártúrli birliktermen berilýi. júkteý
Shamalar mánderimen júrgiziletin amaldar. Órnekter jáne teńdeýler. júkteý
Geometrıalyq fıgýralar jáne qarapaıym salýlar (kesindilerdiń qosyndysy jáne aıyrmasy, tik tórtburysh (sharshy). júkteý
Baqylaý jumysy №1. júkteý
Razrádtar men klastardy qurý. júkteý
Razrádtar men klastardyń kestesi. júkteý
Esepterdi, sandardy salystyrý. júkteý
Sannyń razrádtik qosylǵyshtary. júkteý
Kóp tańbaly sandardy oqý jáne jazý. Týra jáne janama suraǵy bolatyn («...birlik artyq», «...ese artyq») esepterdi salystyrý. júkteý
Shama mánderiniń ártúrli birliktermen berilýi. júkteý
Sandardy jáne shamalar mánderin salystyrý. Týra jáne janama suraǵy bolatyn («...birlik kem», «...ese kem») esepterdi salystyrý. júkteý
Sandardy jáne shamalar mánderin salystyrý. Týra jáne janama suraǵy bolatyn («...birlik artyq», «...ese artyq», «...birlik kem», «...ese kem») esepterdi salystyrý. júkteý
Uzyndyqtyń birlikteri jáne onyń úlesteri. Shamanyń úlesin jáne úlesi boıynsha shamany tabýǵa berilgen esepter. júkteý
Massanyń birlikteri jáne onyń úlesteri. Shamanyń úlesin jáne úlesi boıynsha shamany tabýǵa berilgen esepter. júkteý
Ýaqyttyń birlikteri jáne onyń úlesteri. Shamanyń úlesin jáne úlesi boıynsha shamany tabýǵa berilgen esepter. júkteý
Aýdannyń birlikteri jáne onyń úlesteri. Kvadrat mıllımetr. Gektar. Shamanyń úlesin jáne úlesi boıynsha shamany tabýǵa berilgen esepter. júkteý
Tik buryshty paralelepıped jáne onyń kólemi. júkteý
Kólemniń birlikteri jáne onyń úlesteri. Shamanyń úlesin jáne úlesi boıynsha shamany tabýǵa berilgen esepter. júkteý
Qaıtalaý. Shamalar (jyldamdyq, ýaqyt jáne qashyqtyq) arasyndaǵy táýeldilikke berilgen ózara jaı esepter. júkteý
Qaıtalaý. Shamalar (jyldamdyq, ýaqyt jáne qashyqtyq) arasyndaǵy táýeldilikke berilgen ózara jaı esepter. júkteý
Qaıtalaý. Shamalar (túsimdilik, aýdan, ónim massasy) arasyndaǵy táýeldilikke berilgen ózara jaı esepter. júkteý
Matematıkadan baqylaý jumysy №2 júkteý
Qosý jáne azaıtýdyń qasıetterin esepteýlerde qoldaný. júkteý
Kóp tańbaly sandardy aýyzsha qosý jáne azaıtý tásilderi. júkteý
Kóp tańbaly sandardy qosý jáne azaıtý algorıtmi Qaıtalaý. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa aýyzsha kóbeıtý jáne bólý tásilderi. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 1432•2 jáne 2864:2. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 3456•4 jáne 14184:4. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 5700•9 jáne 51300:9. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 6008•4 jáne 24032:4. júkteý
Kóp tańbaly sandardy bir tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 6080•4 jáne 240320:4 Qaıtalaý. júkteý
Jyldamdyqtyń birlikteri jáne olardy túrlendirý. júkteý
Jyldamdyq, ýaqyt jáne qashyqtyqty tabýǵa berilgen ózara keri esepter. Formýla S=v•t júkteý
Baqylaý jumysy №3. júkteý
Jaqyndaý jyldamdyǵy. Bir-birimen kezdesetin qozǵalysqa berilgen ózara keri esepter. júkteý
Alystaý jyldamdyǵy. Qarama-qarsy eki baǵyttaǵy qozǵalysqa berilgen ózara keri esepter. júkteý
Sandy jáne áripti órnekter. júkteý
Teńdeýlerdi sheshýdiń ártúrli tásilderi. júkteý
Teńdeý qurý arqyly esepter shyǵarý. Qaıtalaý. júkteý
Baqylaý №4 júkteý
10, 100,1000 jáne t.s.s. sandarǵa kóbeıtý jáne bólý. júkteý
Sandy kóbeıtindige kóbeıtý. júkteý
Sandy kóbeıtindige bólý. júkteý
Sandy kóbeıtindige kóbeıtý jáne bólý. júkteý
Nólmen aıaqtalatyn sandarǵa kóbeıtý jáne bólý. júkteý
Nólmen aıaqtalatyn sandarǵa kóbeıtý jáne bólý. júkteý
Sandy ondyqtarǵa kóbeıtý jáne bólý. júkteý
Sandy ondyqtarǵa kóbeıtý jáne bólý1. júkteý
Perpendıkýlár jáne paralel túzýler. júkteý
Sheńber Dóńgelek. júkteý
Jolsyz qaǵazǵa tik tórtburysh salý, onyń perımetri men aýdanyn esepteý. júkteý
Jolsyz qaǵazǵa sharshy salý, onyń perımetri men aýdanyn esepteý. júkteý
Bir tańbaly sanǵa jáne nólmen aıaqtalatyn sanǵa kóbeıtý men bólý. júkteý
Baqylaý jumysy №5. júkteý
Sandy qosyndyǵa kóbeıtý. júkteý
Sandy qosyndyǵa kóbeıtý1. júkteý
Kóbeıtindini sanǵa bólý. júkteý
Eki tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 34•23 jáne 782:24. júkteý
Eki tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 64•48 jáne 3072:64. júkteý
Bir-birimen kezdesetin qozǵalysqa berilgen esepter. júkteý
Qarama-qarsy eki baǵyttaǵy qozǵalysqa berilgen esepter. júkteý
Bir baǵyttaǵy qozǵalysqa berilgen esepter 2-saǵat. júkteý
Baqylaý jumysy № 6. júkteý
Úsh tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý algorıtmi. 5•457 jáne 2285:457. júkteý
Qaıtalaý. Úsh tańbaly sanǵa kóbeıtý jáne bólý. Esepter shyǵarý. júkteý
Qosýdyń zańdaryn bildiretin áripti teńdikter. Áripterdiń berilgen mánderinde áripti órnekterdiń mánderin tabý. júkteý
Kóbeıtýdiń zańdaryn bildiretin áripti teńdikter. Áripterdiń berilgen mánderinde áripti órnekterdiń mánderin tabý. júkteý
Formýla S=v∙t. Áripterdiń berilgen mánderinde áripti órnekterdiń mánderin tabý. júkteý
Formýla: V=a3 ,V=a b c. Áripterdiń berilgen mánderinde áripti órnekterdiń mánderin tabý. júkteý
Baqylaý jumysy № 7. júkteý
Kálkýlátordyń kómegimen esepteýler júrgizý. júkteý
Sandar: oqý, jazý, salystyrý jáne razrádtik qosylǵyshtarǵa jikteý. júkteý
Arıfmetıkalyq amaldar jáne olardyń qasıetteri. júkteý
Shamalar jáne olardyń birlikteri. júkteý
Baqylaý jumysy №8. júkteý
Sandarmen jáne shamalardyń mánderimen júrgiziletin amaldar. júkteý
Baqylaý jumysy № 9. júkteý
Órnekter. júkteý
Baqylaý jumysy №10. júkteý
Geometrıalyq fıgýralar jáne olardyń qasıetteri. júkteý
Esepter jáne olardy sheshýdiń tásilderi. júkteý
Baqylaý jumysy №11. júkteý
Bastaýysh mektepte matematıkany oqytýdyń qorytyndy nátıjelerin sıpattaıtyn bilim deńgeıin anyqtaý. júkteý
Baqylaý jumysy №12. júkteý