Laqtyrý, sekirý jáne júgirýdiń túrleri
Uzaq merzimdi jospardyń bólimi: 1 - bólim Jeńil atletıkadaǵy qozǵalys belsendilig | Mektep: № 133 | ||
Kúni: | Muǵalim aty - jóni: Smaıyl Janqoja Baýkenuly | ||
Synyp: 3 | Qatysqandar sany: 28 | Qatyspaǵandar sany: | |
Sabaq taqyryby | Laqtyrý, sekirý jáne júgirýdiń túrleri | ||
Oqý maqsaty | 3. 1. 1. 1 dene jattyǵýlaryn oryndaý kezindegi negizgi qozǵalys áreketterin damytý. | ||
Sabaq maqsaty | Jattyǵýlardy oryndaý barysynda qaýipsizdik tehnıkalaryn saqtaıdy. Qysqa qashyqtyqqa júgirýdiń ádis tásilderin mengere alady. | ||
Baǵalaý krıterııi | Qysqa qashyqtyqqa júgirýdiń qaýipsizdik tehnıkasyn saqtaıdy. | ||
Oılaý daǵdylarynyń deńgeıi | Biledi, túsinedi. | ||
Tildik maqsattar | Pánge qatysty sózdik pen termınder: júrý, júgirý, sóre /start, máre /fınısh, júgirý jolaqtary, tómengi sóreden júgirý, sóreden jyldamdyq ala júgirý, máre syzyǵynan ekpin alyp ótý. | ||
Dıalog qurýǵa arnalǵan paıdaly tirkester: Talqylaýǵa arnalǵan suraqtar: Júgirý kezinde jyldam qozǵalystyń qajettiligi bar ma? Júgirýden keıin tynys alýdy qalaı qalpyna keltirýge bolady? Júgirý kezinde bolýy múmkin qandaıda jaraqattardyń aldyn alý áreketterin bilesizder? | |||
Qundylyqtardy darytý | Ómir boıy oqýǵa daıyn bolýǵa ýájdý. Sabaq kezinde bir - birine degen ádildik, jaýapkershiligin arttyrý. | ||
Pán aralyq baılanystar | Bıologıa, geometrıa pánderimen baılanystyrý. | ||
AKT paıdalaný daǵdysy | Laqtyrý sekirý jáne júgirý tásilderin beıne jazbalardan jáne sýretterden kórsetý. | ||
Aldyńǵy meńgerilgen bilim | Sekirý jattyǵýlary. | ||
Sabaqtyń barysy | |||||
Sabaqtyń josparlanǵan kezeńderi | Sabaqtaǵy josparlanǵan is - áreketteri | Resýrstar | |||
Sabaqtyń basy | Oqýshylardy sapqa turǵyzyp, sálemdesý, raport qabyldaý, túgeldeý, sabaqtyń taqyrybymen maqsatyn aıtyp tanystyrý. Sapta turyp jattyǵýlar oryndaý, júrý, júgirý jattyǵýyǵylaryn oryndatý. Tynys alýdy retke keltirýge arnalǵan arnaıy jattyǵýlardy jasap, synypty topqa bólip jalpy damytý jattyǵýlaryn oryndaý. | Ár jattyǵý úshin keń, taza bos keńistik. Ysqyryq, sekýndomer. | |||
Sabaqtyń ortasy | Tapsyrma: Tómengi sóreden shyǵýdyń tehnıkasyn oryndańyz. Deskrıptor: - tómengi sóreden shyǵý tehnıkasyn biledi; - sórelik syzyqqa qolyn taıanyp bir tizerlep otyrady; - bir aıaǵymen artqy kolodkaǵa tirelip, ekinshi aıaǵyna tizerlep otyrady; - eki qolyn sóre syzyǵyna qoıyp, qoldary ıyq deńgeıinde, kúsh túspeıtindeı etip ustaıdy; - basyn tómen qaraǵan qalypta, eki ıyǵyn sóre syzyǵynda ustaıdy; - aıaqtaryn sál túzep, artqy aıaq tizesin jerden kóterip, tabandaryn artqa tirep, bóksesin kóteredi; - berilgen komandalardy oryndaıdy; - 60 metr qashyqtyqty maksımaldy qarqynmen júgiredi. Men oqýshylyrdyń oqýǵa belsendiligin arttyrý úshin «Keńes - sabaǵyn» qoldanamyn. Bul sabaqta negizinen muǵalim oqýshylardyń ózin - ózi daıyndaý boıynsha, belgili bir jattyǵýlardy oryndaý týraly suraqtaryna jaýap beredi, oqýshymen birlesip jalpy jáne arnaıy baǵyttaǵy jattyǵýlar tańdalyp júrgiziledi. | Ár jattyǵý úshin keń, taza bos keńistik. Ysqyryq, sekýndomer. | |||
Sabaqtyń sońy | Tynys alý jattyǵýlaryn oryndap, sapqa turǵyzý, sabaqty qortyndylaý. «Baǵdarsham» ádisimen baǵalaý, úı tapsyrmasyn berý. |
Saralap oqytý - kóbirek qoldaý kórsetý úshin ne isteısiz? Qabileti joǵary oqýshylardy damytýdy qalaı josparlaısyz? | Baǵalaý - Siz oqýshylardyń materıaldy meńgerý deńgeıin qalaısha josparlap otyrsyz? | Densaýlyq jáne qaýipsizdik tehnıkasyn qadaǵalaý |
- Ýaqytty utymdy paıdalana otyryp sabaqta tapsyrmany oqýshy múmkindigin eskerip deńgeılik jattyǵýlarmen júkteımin. - Qabiletti oqýshylarǵa jattyǵýlardy kúrdelendirip, álsiz oqýshyǵa kómek úshin jeńildetilgen jattyǵýlar beremin. | - Baıqaý, tyńdaý, suraq qoıý, maqtaý ádisimen baǵalaımyn. - Oqýshy ózin - ózi baǵalaýdy qalyptastyramyn. - Júıeli túrde keri baılanys usynamyn. - Oqýshylardy maqsatty túrde oqýǵa ýájdeımin. | - Dene tárbıesindegi qaýipsizdik erejesin únemi aıtyp oqýshy boıyna qalyptastyrý. - Salaýatty ómir saltyn nasıhattaımyn. |
1. Kúndelikti jattyǵýlardy únemi durys jasap otyrý qajet. 2. Densaýlyqty kútý úshin, árqashanda taza júrý qajet. |