- 05 naý. 2024 02:50
- 154
Nómirlengen jáne markerlengen tizimder. Baǵandar
Nómirlengen jáne markerlengen tizimder. Baǵandar
Sabaqtyń urany: “Bilimdi, saýatty adamdar – bul adamzat damýynyń negizgi kúshi”
Qaıtalaý – bilim anasy
Jolaralyq ıntervaldy ózgertýge bolatyn buıryq qandaı?
A. Janama mázir → Abzas
B. Janama mázir →
C. Janama mázir → Qarip
D. Janama mázir → Qarip → Abzas
E. Janama mázir → Qarip → Interval
Ekranda pishimdeý syzǵyshy joq. Ony qalaı qosamyz?
A. Túr → Pishimdeý syzǵyshy → Kórsetý
B. Basty → Kórsetý nemese → jasyrý → Syzǵysh
C. Ony qosýǵa bolmaıdy
D. Basty → Pishimdeý syzǵyshy → Kórsetý
E. Túr → Kórsetý nemese → jasyrý → Syzǵysh
Sózjumbaq
1. Aqparattyń eń kishi ólsheý birligi.
2. Mátindik jáne syzbalyq aqparattardy shyǵarýǵa arnalǵan qurylǵy.
3.... – qorshaǵan orta men ondaǵy bolyp jatqan prosester týraly habarlar men málimetter.
4. Mátindik jáne syzbalyq aqparattyń sandyq kóshirmesin jasaıtyn qurylǵy.
5. Kompúterlik... degenimiz – ádette shaǵyn ólshemdi «kóbeıý» jáne basqa programmalardy «zaqymdaý» qabileti bar arnaıy kompúterlik programma.
6. Qatty dısktiń basqasha atalýy.
7. Bir ýaqyttyń ishinde vıdeo, anımasıa, daýys, grafıka jáne mátindi qoldanýǵa múmkindik berýshi kompúter tehnologıasy.
8. Esepteýish tehnıkasy kómegimen aqparattardy jaratý, saqtaý, qaıta óńdeý jáne uzatý tásilderin úıretýshi tehnık pán.
“Bilgen saıyn keledi, bile bergim”
Word - ta hattar, joldaýlar jazý úshin paıdalanýǵa bolady.
Format Spısok komandalar tizbegin oryndaımyz
Sonda Spısok terezesi ashylady.
Markerlengen tizim batyrmasynyń tómen jazylatyn mázirinde tizim úshin qajetti, ózderińe qatty unaıtyn marker túrin tańdaýǵa bolady. Óz tizimderińdi qurýǵa bolady.
Markerdi tańdaǵan sıaqty nómirlengen tizimniń jaqshalary nemese núktesi bar sandar men áripterden turatyn túrleriniń birin tańdaý múmkindikteriń de bar. Nómirdiń jańa pishimin anyqtaý buıryǵy nómirlengen tizimdi qolmen baptaý suhbattyq terezesin shaqyrady.
Birneshe baǵanalardan qujatty qalaı jasaýǵa bolady.
Qujatqa baǵanalar jasaý úshin:
1 - ádisi: Format → Kolonkı
2 - ádisi: Quraldar taqtasyndaǵy Kolonkı batyrmasy.
Praktıkalyq jumys №1
Jumys maqsaty tómendegilerdi úırený:
Tizimdi (nómirlengen jáne markerlengen), sonyń ishinde kópdeńgeıli tizimdi jasaýǵa;
Jumystyń oryndalý barysy:
Mátindik redaktordy ashyńyz.
Tómendegi mátindi engizińiz.
«Gúlder» nómirlengen tizimi
Slaıdty júkteý
Sabaqtyń urany: “Bilimdi, saýatty adamdar – bul adamzat damýynyń negizgi kúshi”
Qaıtalaý – bilim anasy
Jolaralyq ıntervaldy ózgertýge bolatyn buıryq qandaı?
A. Janama mázir → Abzas
B. Janama mázir →
C. Janama mázir → Qarip
D. Janama mázir → Qarip → Abzas
E. Janama mázir → Qarip → Interval
Ekranda pishimdeý syzǵyshy joq. Ony qalaı qosamyz?
A. Túr → Pishimdeý syzǵyshy → Kórsetý
B. Basty → Kórsetý nemese → jasyrý → Syzǵysh
C. Ony qosýǵa bolmaıdy
D. Basty → Pishimdeý syzǵyshy → Kórsetý
E. Túr → Kórsetý nemese → jasyrý → Syzǵysh
Sózjumbaq
1. Aqparattyń eń kishi ólsheý birligi.
2. Mátindik jáne syzbalyq aqparattardy shyǵarýǵa arnalǵan qurylǵy.
3.... – qorshaǵan orta men ondaǵy bolyp jatqan prosester týraly habarlar men málimetter.
4. Mátindik jáne syzbalyq aqparattyń sandyq kóshirmesin jasaıtyn qurylǵy.
5. Kompúterlik... degenimiz – ádette shaǵyn ólshemdi «kóbeıý» jáne basqa programmalardy «zaqymdaý» qabileti bar arnaıy kompúterlik programma.
6. Qatty dısktiń basqasha atalýy.
7. Bir ýaqyttyń ishinde vıdeo, anımasıa, daýys, grafıka jáne mátindi qoldanýǵa múmkindik berýshi kompúter tehnologıasy.
8. Esepteýish tehnıkasy kómegimen aqparattardy jaratý, saqtaý, qaıta óńdeý jáne uzatý tásilderin úıretýshi tehnık pán.
“Bilgen saıyn keledi, bile bergim”
Word - ta hattar, joldaýlar jazý úshin paıdalanýǵa bolady.
Format Spısok komandalar tizbegin oryndaımyz
Sonda Spısok terezesi ashylady.
Markerlengen tizim batyrmasynyń tómen jazylatyn mázirinde tizim úshin qajetti, ózderińe qatty unaıtyn marker túrin tańdaýǵa bolady. Óz tizimderińdi qurýǵa bolady.
Markerdi tańdaǵan sıaqty nómirlengen tizimniń jaqshalary nemese núktesi bar sandar men áripterden turatyn túrleriniń birin tańdaý múmkindikteriń de bar. Nómirdiń jańa pishimin anyqtaý buıryǵy nómirlengen tizimdi qolmen baptaý suhbattyq terezesin shaqyrady.
Birneshe baǵanalardan qujatty qalaı jasaýǵa bolady.
Qujatqa baǵanalar jasaý úshin:
1 - ádisi: Format → Kolonkı
2 - ádisi: Quraldar taqtasyndaǵy Kolonkı batyrmasy.
Praktıkalyq jumys №1
Jumys maqsaty tómendegilerdi úırený:
Tizimdi (nómirlengen jáne markerlengen), sonyń ishinde kópdeńgeıli tizimdi jasaýǵa;
Jumystyń oryndalý barysy:
Mátindik redaktordy ashyńyz.
Tómendegi mátindi engizińiz.
«Gúlder» nómirlengen tizimi
Slaıdty júkteý