InfoHub Logo

Qazaq salt-dástúrleriniń jalpy tizimi

Qazaq halqynyń baı mádenı murasy jáne ótkendegi danalyǵy salt-dástúrlerinde kórinis tapqan. Mine, qazaq salt-dástúrleriniń keıbir tizimi:

1. Besikke salý - jańa týǵan sábıdi alǵash ret besikke salý rásimi, otbasynyń jańa múshesiniń ómirge kelýin atap ótý.
2. Atqa mingizý - balanyń alǵash ret atqa miný saltanaty, er jetýiniń belgisi.
3. Tusaý keser - balanyń alǵashqy qadamdaryn atap ótý, balanyń aıaǵyna baılanǵan tusaýdy kesý arqyly jasalady.
4. Súndetke otyrǵyzý - er balaǵa jasalatyn súndet salty, dinı jáne áleýmettik máni bar rásim.
5. Qudalyq - eki jas otbasynyń qudalasý rásimi, úılený aldyndaǵy mańyzdy kezeń.
6. Qyz uzatý - qyzdyń úılený toıy, ata-anasynyń ruqsatymen jas jubaılardyń birigýi.
7. Toı - úılený toıy, jas jubaılardyń otbasyn qurýyn atap ótý.
8. Jeti ata - óz tegińdi jeti ataǵa deıin bilý mańyzdy, bul arqyly óz tamyryńdy taný.
9. As berý - joǵalǵan adamdardy eske alý úshin ótkiziletin as, qonaqtarǵa dám tatqyzý.
10. Naýryz meıramy - kóktemniń bastalýyn jáne jańa jyldy qarsy alý merekesi.
11. Qymyzmuryndyq - jaz mezgilinde jasalatyn qymyzdy daıyndaý men ishý rásimi.
12. Qazaq kúresi - ulttyq sport túri, kúsh pen eptilikti synaý.
13. Aıtys - aqyndar arasyndaǵy óner saıysy, sóz qarýyn sheber paıdalaný.
14. Kórisý - Naýryz meıramy kezinde ótetin, bir-birimen kórisip, qushaqtasý dástúri.

Bul tizim qazaq halqynyń keńestik kezeńge deıingi jáne odan keıingi dástúrleriniń keıbirin qamtıdy. Árbir dástúrdiń ózindik máni, mańyzy bar jáne olar halyqtyń rýhanı baılyǵyn, ózara qurmet pen birliktiń nyshandaryn bildiredi.

Shildehana, dástúrleri, Tárbıe, Súndetteý, At qoıý, Besikke salý

Tárbıe salt-dástúrleri

Shildehana (salt).

Súndetteý (salt)

Súndetteý - bul er balaǵa jasalatyn dinı jáne áleýmettik mańyzy bar qazaq halqynyń dástúrli rásimi. Ol balanyń er adamǵa aınalýynyń bastamasy retinde qarastyrylady jáne otbasy músheleri men dostardyń qatysýymen atap ótiledi.

Kógendik (salt)

Kógendik - bul qazaq halqynyń dástúrli qonaqjaılylyq pen ózara kómek kórsetýdiń bir formasy, onda bir adam nemese otbasy basqa bireýge qajettilik týyndaǵan kezde mal nemese basqa da materıaldyq kómek beredi. Bul salt qoǵamdaǵy ózara senimdilikti jáne birlikti nyǵaıtýdy maqsat etedi, sonymen qatar kómekke muqtaj jandarǵa qoldaý kórsetý arqyly áleýmettik tatýlyqty bekitýge yqpal etedi.

Kindik keser

Kindik keser - bul qazaq halqynyń dástúri, ol jańa týǵan sábıdiń kindigin kesý rásimi arqyly ómirge kelýin atap ótýdi bildiredi. Bul rásimde kindik sheshe nemese kindik ata tańdalady, olar sábıge ómir boıy qamqor bolyp, onyń ál-aýqatyna jaýapty bolady.

Qalja

Qalja – bosanǵan kelinge arnap baılanǵan qoı. Dúnıege sábı ákelý ońaı emes. Áıeldiń bar kúsh-qýaty azaıyp, álsirep qalady.

At qoıý

Besikke salý

Besik jyry
Tyshtyrma
Tymaqqa salý
Qyrqynan shyǵarý
Itkóılek
Baýryna salý
Satyp alý
Tusaýkeser
Bazarlyq
Baıǵazy
Bastańǵy
Básire
Tilashar
Ashamaıǵa mingizý
Jeti ata
Enshi
Aıdar, kekil, tulym
Asatý (dástúr).
Aýzyna túkirtý
Selt etkizer
Súndet toıy
Altybaqan (dástúr, oıyn)
Asyrap alý (ǵuryp)
Tobyq jutý (dástúr, yrym)
Tobyq tyǵý
Tyıym
Qulaq tesý
Qyzoınaq
Qyz qýý
Múshe alý
Biz shanshar

Otaý kóterý dástúrleri

Qyz aıttyrý
Qyz kórý
Shege shapan (dástúr, káde).
Quda túsý (dástúr)
Bata aıaq (salt)
Quda tartar (salt)
Qalyń mal (dástúr, káde)
Baldyz qalyń
Kıit (dástúr)
Quıryq-baýyr (salt)
Óli-tiri (dástúr)
Qynamende (uryn kelý)
Qyz qashar (dástúr)
Sáýkele kıgizý
Kúıeý kıimi (salt)
Toı maly (dástúr)
Qapqa salar
Jigit túıe (dástúr)
Sút aqy
Qyz tanysý (dástúr)
Syńsý (salt)
Qyz uzatý (salt, toı)
Neke qıar (ǵuryp)
Aýshadıar (dástúr)
Jar-jar (ǵuryp)
Aý — jar (salt, aıtys)
Jasaý (salt)
Qoshtasý (salt)
Qyz kóshi (salt)
Túıemuryndyq (ǵuryp)
Kelin túsirý (salt)
Betashar (dástúr)
Bıe qysyramas (yrym)
Kúıeýaıaq (ǵuryp)
Joldyq (dástúr)
Otaý kóterý (salt)
Shańyraq kóterý (salt)
Atbaılar (salt)
Quttyq (dástúr)
Úı kórsetý (dástúr)
Esik ashar (dástur)
Óńir salý (Dástúr)
İlý (salt dástúr)
Dámetý
Itaıaǵyna salý (dástúr, yrym)
Kımeshek kıgizý (salt)
Qursaq shashý
Jarysqazan (yrym)

Otbasy dástúrleri

Aırylysar kóje
Aýyzbastyryq
Aýyz tıý
At quıryǵyn kesý
At maıy
Artynan topyraq shashý
Aqtyq
Abysyn asy
Arasha
Ádep
Ámeńgerlik
Teris bata
Bata
Baılaý
Baýtaǵar
Barymta
Barmaǵyn jalaý
Bal basy
Belkóterer
Bes jaksy
Betke túkirý
Bás
Búırek
Buıymtaı
Báıge
Daý
Daýys
Dástúr
Dengene
Dúre

Eńbek dástúrleri

Qolkeser (dástúr)
Qazyq maılaý (salt)
Qoı basty (dástúr)
Týlaq shashý
Teńserik (dástúr)
Názir (salt, yrym)
Úme (salt)
Sirge móldireter (dástúr)
Saban toı (dástúr)
Salburyn (salt)
Syralǵy (dástúr)
Laý (ǵuryp, dástúr)
Ańshylyq
Shashyratqy (dástúr)

Naýryz dástúrleri

Naýryznama
Naýryz kúni
Qydyr ata
Áz
Naýryz aıy
Naýryz toıy
Naýryz kóje
Naýryz jyry
Naýryz bata
Naýryz jumbaq
Naýryz tól
Naýryz esim
Naýryz sheshek
Naýryzsha
Saýmalyq
Samarqannyń kók tasy

Islam dástúrleri

Aıt (salt)
Aıttyq (dástúr)
Qurban shalý
Aqsarbas (dástúr)
Alastaý (salt, yrym)
Aqtyq baılaý (ǵuryp)
Aınalmaq
Jan berý (ǵuryp)
Jarapazan (jaramazan) (salt)
Jumalyq (dástúr)
Zeket (dinı ǵuryp)
Zikir (ádet-ǵuryp)
Qudaıy (dinı ǵuryp)
Quran ustaý (dinı ǵuryp)
Oraza (dinı salt)
Aýyz ashar (dástúr, din)
Namaz
Pitir (ǵuryp)
Sadaqa (salt)
Syıyný (dinı uǵym)
Talaq (zań joly, ǵuryp)
Tabyný (ǵuryp)
Tasboran (Zań joly, ǵuryp)
Ushyqtaý (ǵuryp)
Úshkirý (ǵuryp)
İshirtki (ǵuryp)
Moınyna burshaq salý (dástúr, yrym)

Qaza ǵúryptary

Aqtaı joqtaý
Shashyn jaıý (salt).
Qara tigý (salt).
Kórisý (dástúr).
Janaza (dástúr).
Dáýir aınaldyrý (dástúr).
Súıekke kirý
Syıyt (dástúr).
Amanat qoıý (ǵuryp).
Mura (salt).
Topyraq salý (dástúr).
Bata oqyr (salt).
Duǵa (quran) oqý (dástúr).
Pidıa (dinı rásim)
Tuldaý (salt).
Arýaqty eske alý
Shek berý (dástúr).
Jeroshaq maılaý (salt).
As (as berý) (dástúr).
Tul aýdarý
Qara jyǵý (salt).