- 05 naý. 2024 04:16
- 256
Qazaqtyń ulttyq qorjynnyń jasalý tehnologıasy
Sabaqtyń taqyryby: Qazaqtyń ulttyq qorjynnyń jasalý tehnologıasy
Sabaqtyń maqsaty: Oqýshylardy ulttyq buıym qorjynmen tanystyrý
Bilimdiligi:. Ata - babamyzdyń halyqqa sińirgen orasan zor eńbekterin balalarǵa nasıhattaý. Qorjyn pishý jáne tigin tehnologıasyn úıretý.
Damytýshylyǵy:. Qolóner týyndylaryn zerdeleýine baǵyt – baǵdar berý, belsendilikke, shapshańdyqqa, óz betinshe izdenýge baýlý.
Tárbıeliligi: Qorjyndy tigý tehnologıasyn úırete otyryp sheberlikke baýlý, ásemdilik pen sulýlyqty kórip baǵalaı bilýge, uqyptylyqqa tárbıeleý.
Sabaqtaǵy kórnekilik: Qorjyn týraly ár túrli sýretter, suraq jaýap, tigilgen ár túrli qorjyndar, oıý túrleri
Sabaqtyń qural – jabdyqtary: ıne, jip qaıshy, mata, oıý - órnekke qoldanylatyn mata lekalo, ár túrli jipter.
Sabaqtyń ádisi: túsindirmeli, saramandyq
Sabaqtyń barysy:
İ Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylardy sabaqqa daıarlyǵyn tekserý
İİ Sabaqtyń maqsaty men josparyn habarlaý
Jumysty uıymdastyrý týraly nusqaý berý
İİİ. Toppen jumys
İV. Úı tapsyrmasyn tekserý
Toppen jumys
«Sheberler»toby. Tapsyrma: Qorjynnyń shyǵý tarıhy, túrleri qoldanylýy.
Tapqyrlar toby. Tapsyrma: Qorjynǵa baılanysty salt - dástúr, yrymdar maqal mátelder.
Jańa sabaq
• Qorjyndy pishý jáne tigý
• Tehnıka qaýipsizdik erejesi
• Qorjyndy tigý úshin mata tańdaý
• Zattyń nobaıyn syzý
• Úlgi daıyndaý
• Oıý - órnek tańdaý
• Daıyn úlgini mata betin qoıyp qıý
• Oıý - órnegi syzý
Sándi tigistermen ásheıkeleý. Jumysty aıaqtaý
Búgingi jańa sabaǵymyzda sózjumbaq sheshýden bastaımyz. Sózjumbaq durys sheshseńder sabaqtyń taqyryby shyǵady.
Sózjumbaq suraqtary
1. Júrmese eger birlesip, joq ony keregi. (qaıshy)
2. Jazý jazyp jalyqpaǵan, jaza - jaza aryqtaǵan.(bor)
3. Ájemniń qolynda shyr aınalar, shyr aınalsa ózine shyr baılanar. (urshyq)
4. Orana beredi, orana beredi, oranǵan saıyn kólemi molaıa beredi.(jip)
5. Kestege arnalǵan mata. (shyt)
6. Alty qyrly, alty syrly (qaryndash)
Qazaqtyń ulttyq qorjynnyń jasalý tehnologıasy. júkteý
Sabaqtyń maqsaty: Oqýshylardy ulttyq buıym qorjynmen tanystyrý
Bilimdiligi:. Ata - babamyzdyń halyqqa sińirgen orasan zor eńbekterin balalarǵa nasıhattaý. Qorjyn pishý jáne tigin tehnologıasyn úıretý.
Damytýshylyǵy:. Qolóner týyndylaryn zerdeleýine baǵyt – baǵdar berý, belsendilikke, shapshańdyqqa, óz betinshe izdenýge baýlý.
Tárbıeliligi: Qorjyndy tigý tehnologıasyn úırete otyryp sheberlikke baýlý, ásemdilik pen sulýlyqty kórip baǵalaı bilýge, uqyptylyqqa tárbıeleý.
Sabaqtaǵy kórnekilik: Qorjyn týraly ár túrli sýretter, suraq jaýap, tigilgen ár túrli qorjyndar, oıý túrleri
Sabaqtyń qural – jabdyqtary: ıne, jip qaıshy, mata, oıý - órnekke qoldanylatyn mata lekalo, ár túrli jipter.
Sabaqtyń ádisi: túsindirmeli, saramandyq
Sabaqtyń barysy:
İ Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylardy sabaqqa daıarlyǵyn tekserý
İİ Sabaqtyń maqsaty men josparyn habarlaý
Jumysty uıymdastyrý týraly nusqaý berý
İİİ. Toppen jumys
İV. Úı tapsyrmasyn tekserý
Toppen jumys
«Sheberler»toby. Tapsyrma: Qorjynnyń shyǵý tarıhy, túrleri qoldanylýy.
Tapqyrlar toby. Tapsyrma: Qorjynǵa baılanysty salt - dástúr, yrymdar maqal mátelder.
Jańa sabaq
• Qorjyndy pishý jáne tigý
• Tehnıka qaýipsizdik erejesi
• Qorjyndy tigý úshin mata tańdaý
• Zattyń nobaıyn syzý
• Úlgi daıyndaý
• Oıý - órnek tańdaý
• Daıyn úlgini mata betin qoıyp qıý
• Oıý - órnegi syzý
Sándi tigistermen ásheıkeleý. Jumysty aıaqtaý
Búgingi jańa sabaǵymyzda sózjumbaq sheshýden bastaımyz. Sózjumbaq durys sheshseńder sabaqtyń taqyryby shyǵady.
Sózjumbaq suraqtary
1. Júrmese eger birlesip, joq ony keregi. (qaıshy)
2. Jazý jazyp jalyqpaǵan, jaza - jaza aryqtaǵan.(bor)
3. Ájemniń qolynda shyr aınalar, shyr aınalsa ózine shyr baılanar. (urshyq)
4. Orana beredi, orana beredi, oranǵan saıyn kólemi molaıa beredi.(jip)
5. Kestege arnalǵan mata. (shyt)
6. Alty qyrly, alty syrly (qaryndash)
Qazaqtyń ulttyq qorjynnyń jasalý tehnologıasy. júkteý