Tehnologıalyq karta boıynsha aǵashtan buıym jasap shyǵarý
Sabaqtyń taqyryby: Tehnologıalyq karta boıynsha aǵashtan buıym jasap shyǵarý
Sabaqtyń maqsaty: Aǵash materıaldaryn qolmen jáne mehanıkalyq túrde óńdeý tehnologıasyna túsinik berý.
Bilimdiligi: Materıalǵa tehnologıalyq karta boıynsha ólshem birlikterin túsirý jáne biriktirý tásilderiniń dáldigin anyqtaý joldaryna úıretý.
Damytýshylyǵy: Aǵashty mehanıkalyq tásilde óńdeý tehnologıasyn qoldana otyryp materıaldardy stanokta óńdeý jumystaryn meńgertý.
Tárbıeligi: Mehanıkalyq óńdeý stanoktarynda qaýipsizdik erejelerin muqıat saqtaý
joldaryna úıretý.
Kórnekiligi: Taqtaǵa ilingen aǵash balǵany qurastyrý syzbalary.
Sabaqtyń tıpi: Bilimdi qalyptastyrý.
Sabaqtyń túri: Aralas saramandyq
Sabaqtyń ótilýi: 1. Sabaqtyń barysy men tanystyrý
2. Kórnekilik pen jumys
3. Aǵash óńdeý stanogynda saramandyq jumys
4. Sabaqty qorytyndylaý.
Sabaqtyń barysy: İ. Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylardyń saramandyq jumys formasyn tekserý, qural jabdyqtardyń qaýipsizdik erejelerine saı bolýyn tekserý.
İİ. Ótken sabaqqa sholý.
1. Tehnologıalyq karta bólimderi men tanysý
İİİ. Jańa sabaq.
Aǵash óńdeýge arnalǵan tokar stanogynda qaýipsiz eńbek erejelerin oryndaý.
1. Stanoktyń elektr torabyna qosylý jelilerin tekserý.
2. Óńdeý quraldarynyń aqaýsyz bolýyn qarap shyǵý.
3. Tokar stanogynda quraldy paıdalaný joldaryn eske túsirý.
Burǵylaý stanogyndaǵy qaýipsizdik erejesi.
1. Stanoktyń toqqa qosylýyn tekserý
2. Tesýge arnalǵan burǵy pyshaǵyn ornatý
3. Qosý, ajyratý túımeleriniń durystyǵyn tekserý.
Aǵash balǵa aǵash ustasynyń basty quraldarynyń biri. Aǵash betine órnek túsirý kezinde qashaýdy aǵash balǵa men urady. Eger temir balǵa men ursa qashaý sabyn jaryp jiberýi múmkún. Aǵash balǵanyń dıametri:
1. saby 350 – 40 mm
2. basy 150 – 100 – 50 mm bolady.
S
aramandyq jumys
Aǵash balǵanyń basyn ámbebap stanokta ólshem boıynsha óńdeý jumysy.
1. Daıyndamany tańdaý
2. Ólshem boıynsha stanokta kesý
3. Syrtyn joný
Aǵash balǵanyń basynyń tesigin oryndaý.
1. Ólshem boıynsha burǵy men úsh jerden tesý
2. Tesilgen jerdiń durystyǵyn tekserý
3. Dóńgelek túrpi men tazalaý.
Aǵash balǵanyń sabyn daıyndaý jumysy
1. Aǵash óńdeý tokar stanogyna daıyndamany bekitý
2. Daıyndamanyń qyrlaryn túrpi men tegisteý
3. Stanokty iske qosyp túrpi men joný
4. Qum qaǵazben tegisteý
Aǵash balǵanyń basyna syna jáne aǵash shege daıyndaý
1. Synanyń ólshemi 5 – 2 mm
2. Aǵash shegeniń qalyńdyǵy 10 mm
3. Syna men shegeni aǵash materıalynan ólshem boıynsha túrpi men jasap shyǵarý
Aǵash balǵanyń biriktirý basyn ara men kesý jáne burǵylaý stanogynda aǵash shegeniń ornyn tesip daıyndaý.
Qurastyrý jumysy
1. Aǵash balǵanyń sabyna jáne kıiletin basyna PVA jelimin jaǵý
2. Balǵanyń sabyn basy men biriktirý
3. Aǵash shegeniń ornyna jelim jaǵý
4. Shegeni uryp kirgizý
5. Synany jelimdeý jáne qaǵý
6. Eskertý: PVA jelimi jaǵylǵan buıymdy 24 saǵattan keıin qoldanýǵa bolady.
Qorytyndy: Aǵash balǵanyń túrleri kóp. Qoldanylýyna qaraı úlken, ortasha jáne kishi balǵa dep bólýge bolady. Aǵash balǵany synyp ketýi múmkin zattardy túzetý kezinde nemese qashaý men maıda jumystardy oryndaǵan kezde kóp qoldanady.
Aǵash balǵanyń káde syılyq túrleri de bar. Olardyń ólshem birlikteri kishi bolady.
Balǵaǵa materıal tańdaǵanda qatty, jarylmaǵan, kózderi joq aǵash tańdap alynady.
Jumsaq aǵashtan jasalǵan balǵa tez mújilip synyp ketedi.
Úı tapsyrmasy: Aǵash balǵanyń kishi ólshemdegi syzbasyn syzý
Sabaqtyń maqsaty: Aǵash materıaldaryn qolmen jáne mehanıkalyq túrde óńdeý tehnologıasyna túsinik berý.
Bilimdiligi: Materıalǵa tehnologıalyq karta boıynsha ólshem birlikterin túsirý jáne biriktirý tásilderiniń dáldigin anyqtaý joldaryna úıretý.
Damytýshylyǵy: Aǵashty mehanıkalyq tásilde óńdeý tehnologıasyn qoldana otyryp materıaldardy stanokta óńdeý jumystaryn meńgertý.
Tárbıeligi: Mehanıkalyq óńdeý stanoktarynda qaýipsizdik erejelerin muqıat saqtaý
joldaryna úıretý.
Kórnekiligi: Taqtaǵa ilingen aǵash balǵany qurastyrý syzbalary.
Sabaqtyń tıpi: Bilimdi qalyptastyrý.
Sabaqtyń túri: Aralas saramandyq
Sabaqtyń ótilýi: 1. Sabaqtyń barysy men tanystyrý
2. Kórnekilik pen jumys
3. Aǵash óńdeý stanogynda saramandyq jumys
4. Sabaqty qorytyndylaý.
Sabaqtyń barysy: İ. Uıymdastyrý kezeńi
Oqýshylardyń saramandyq jumys formasyn tekserý, qural jabdyqtardyń qaýipsizdik erejelerine saı bolýyn tekserý.
İİ. Ótken sabaqqa sholý.
1. Tehnologıalyq karta bólimderi men tanysý
İİİ. Jańa sabaq.
Aǵash óńdeýge arnalǵan tokar stanogynda qaýipsiz eńbek erejelerin oryndaý.
1. Stanoktyń elektr torabyna qosylý jelilerin tekserý.
2. Óńdeý quraldarynyń aqaýsyz bolýyn qarap shyǵý.
3. Tokar stanogynda quraldy paıdalaný joldaryn eske túsirý.
Burǵylaý stanogyndaǵy qaýipsizdik erejesi.
1. Stanoktyń toqqa qosylýyn tekserý
2. Tesýge arnalǵan burǵy pyshaǵyn ornatý
3. Qosý, ajyratý túımeleriniń durystyǵyn tekserý.
Aǵash balǵa aǵash ustasynyń basty quraldarynyń biri. Aǵash betine órnek túsirý kezinde qashaýdy aǵash balǵa men urady. Eger temir balǵa men ursa qashaý sabyn jaryp jiberýi múmkún. Aǵash balǵanyń dıametri:
1. saby 350 – 40 mm
2. basy 150 – 100 – 50 mm bolady.
S
aramandyq jumys
Aǵash balǵanyń basyn ámbebap stanokta ólshem boıynsha óńdeý jumysy.
1. Daıyndamany tańdaý
2. Ólshem boıynsha stanokta kesý
3. Syrtyn joný
Aǵash balǵanyń basynyń tesigin oryndaý.
1. Ólshem boıynsha burǵy men úsh jerden tesý
2. Tesilgen jerdiń durystyǵyn tekserý
3. Dóńgelek túrpi men tazalaý.
Aǵash balǵanyń sabyn daıyndaý jumysy
1. Aǵash óńdeý tokar stanogyna daıyndamany bekitý
2. Daıyndamanyń qyrlaryn túrpi men tegisteý
3. Stanokty iske qosyp túrpi men joný
4. Qum qaǵazben tegisteý
Aǵash balǵanyń basyna syna jáne aǵash shege daıyndaý
1. Synanyń ólshemi 5 – 2 mm
2. Aǵash shegeniń qalyńdyǵy 10 mm
3. Syna men shegeni aǵash materıalynan ólshem boıynsha túrpi men jasap shyǵarý
Aǵash balǵanyń biriktirý basyn ara men kesý jáne burǵylaý stanogynda aǵash shegeniń ornyn tesip daıyndaý.
Qurastyrý jumysy
1. Aǵash balǵanyń sabyna jáne kıiletin basyna PVA jelimin jaǵý
2. Balǵanyń sabyn basy men biriktirý
3. Aǵash shegeniń ornyna jelim jaǵý
4. Shegeni uryp kirgizý
5. Synany jelimdeý jáne qaǵý
6. Eskertý: PVA jelimi jaǵylǵan buıymdy 24 saǵattan keıin qoldanýǵa bolady.
Qorytyndy: Aǵash balǵanyń túrleri kóp. Qoldanylýyna qaraı úlken, ortasha jáne kishi balǵa dep bólýge bolady. Aǵash balǵany synyp ketýi múmkin zattardy túzetý kezinde nemese qashaý men maıda jumystardy oryndaǵan kezde kóp qoldanady.
Aǵash balǵanyń káde syılyq túrleri de bar. Olardyń ólshem birlikteri kishi bolady.
Balǵaǵa materıal tańdaǵanda qatty, jarylmaǵan, kózderi joq aǵash tańdap alynady.
Jumsaq aǵashtan jasalǵan balǵa tez mújilip synyp ketedi.
Úı tapsyrmasy: Aǵash balǵanyń kishi ólshemdegi syzbasyn syzý
You Might Also Like
