InfoHub Logo

Til merekesi – el merekesi
QR halyqtarynyń tilderi kúnine arnalǵan festıváldiń jospary.
Maqsaty: oqýshylardyń memlekettik tilge degen qyzyǵýshylyqtaryn arttyryp, boılaryna patrıottyq sezimdi halyqtyń mádenı murasy arqyly qalyptastyrý.
Mindetteri: qazaq, orys, aǵylshyn tilderine degen qyzyǵýshylyqtaryn oıatý, Qazaqstan jerinde turatyn halyqtardyń salt - dástúrleri týraly aıtý, tilge qurmet kórsetýge, ony yqylaspen úırenýge tárbıeleý.
Kórnekiligi: prezentasıa «Halyqtar dostyǵy», akt zalyn bezendirýge arnalǵan zattar, ulttyq kıimder, ınteraktıvti qurylǵylar;
Festıváldiń barysy:

1. -júrgizýshi: Sálemetsizder me búgingi merekeniń qadirli qonaqtary! Bárimiz osy jerde dúnıege kelip, bárimiz osy tańǵajaıyp Qazaqstan memleketinde turamyz, ár alýan tilde sóıleımiz. Sebebi Qazaqstan kópultty memleket. Búgingi meıram - tilder kúni!
2. -júrgizýshi: Zdravstvýıte, dorogıe gostı nashego prazdnıka! Jıtelı neobátnogo Kazahstana! Vse my rodılıs v etoı prekrasnoı zemle, a govorım na raznyh ıazykah. I vse potom, chto Kazahstan – mnogonasıonalnoe gosýdarstvo. Segodná my prazdnýem Den ıazykov.

İ. Tanes «Qarajorǵa»
1. -júrgizýshi: Jyl saıyn qyrkúıektiń 22 - sinde Qazaqstanda Tilder kúni atap ótiledi. Bul búkil Qazaqstan halqynyń meıramy. Qazir merekemen quttyqtaý úshin sóz mektebimizdiń dırektory Kúlbarshyn Jumaqyzy Abdrahmanovaǵa beriledi.
2. -júrgizýshi: Na osnove mnogonasıonalnogo prazdnıka ıazykov lejıt takaıa ıdeıa: kajdyı ıazyk – eto chastdýhovnogo nasledıa vsego chelovechestva, a kajdaıa kúltýra – eto besennyı vklad v mırovýıý sıvılızasıý.
«Zemnye ıazykı» (Akaemov, Osınsev)
Kogda s prırodoı ıa naedıne,
To razlıchaıý ıazykı zemnye:
Besedýıýt derevá v tıshıne,
Drýg s drýgom ptısy govorát lesnye.
Estgovor svoı ý voln vdalı,
Nasvıstyvaet chto - to tıhıı veter...
Za kratkıı srok, otpýshennyı na svete.

Tak tájko na zemle bez ıazyka!
Ne vyskazat nı schastá, nı pechalı...
Bezmolvny gory dolgıe goda,
O chem onı, vozvodás, zamechalı?
Vse v ıazyke: rojdene, pervyı shag,
Lúbov ı smert, ı jızn na novom vzlete.
I eslı vdrýg ıscheznet moı ıazyk,
To ı mená vy bolshe ne naıdete!

1. -júrgizýshi: Qazaqstanda 130 - dan astam ulttar turady. Olardyń bári óz ana tilderin saqtap sóılesedi. Bizdiń Respýblıkamyzda 178 jeksenbilik mektep bar, 23 ulttyq tilder oqytylady. Bizde nemis, koreı, ýkraın tilderinde gazetter shyǵady. Soltústik Qazaqstan oblysynda «Polonıa» poláktik teledıdar translásıasy, Ońtústik Qazaqstanda ózbek teledıdary jumys isteıdi. «Qazaqstan» ulttyq telearnasynda jáne qazaq radıosynda koreı, uıǵyr, nemis tilinde baǵdarlamalar júredi. Efırde teleradıo baǵdarlamalary 11 tilde júredi. Olar: ýkraın, aǵylshyn, nemis, koreı, túrik, ózbek jáne t. b.

2. -júrgizýshi: V Kazahstane projıvaet bolee 130 nasıonalnosteı. Nashım gosýdarstvom okazyvaetsá vsestoronnáá pomosh v ızýchenıı rodnogo ıazyka predstavıtelám razlıchnyh nasıonalnosteı, projıvaıýshıh v Kazahstane. V respýblıke rabotaıýt 178 voskresnyh shkol, v kotoryh ızýchaıýt 23 nasıonalnyh ıazyka. V svet vyhodát gazety na nemeskoe, koreıskom, ýıgýrskom, ýkraınskom ıazykah ( ne schıtaıa na rýsskom ı kazahskom). V Severo – Kazahstanskoı oblastı osýshestvláetsá translásıa polskogo televıdenıa «Polonıa», a v Iýjno - Kazahstanskoı oblastı – ýzbekskogo televıdenıa.
V nasıonalnyh programmah, v tom chısle ı na ýkraınskom, polskom, anglııskom, nemeskom, koreıskom, ýıgýrskom, týreskom, dýnganskom, ýzbekskom ı drýgıh ıazykah. Kajdyı ıazyk krasıv, ınteresen, svoeobrazen.
İİ. Igra - prıvetstvıe.
2. -júrgizýshi: Iazyk – eto okno v mır. Chem lýchshe vladeesh ty ıazykom, tem bolshe prav ý tebá nazyvatsá chelovekom. Davaıte my vmeste vspomnım kak pozdorovaıýtsá na «svoem rodnom» ıazyke,
Ýkraınsy - Zdorovenkı býly;
A kak anglıchane – gýd monın;
Nemsy - gýten tag;
Bolgary – dober den;
Fransýzy – bonjýr;
Ispansy - býenos dıas;
Rýmyny – býna zıýa;
1. júrgizýshi. Til ulttyń jany, qany, rýhy. Jansyz nárse – óli nárse. Adam tildi eń alǵash anadan úırenedi. Adamnyń boıyndaǵy bar asyl qasıetter til arqyly kelip, rýhanı kúshke aınalady. Rýhy kúshti adam, halyq eshqashan jeńilmeıdi. Tilin umytqan halyq óz mádenıetin saqtap otyra almaıdy. Tilimizdi anamyzdy qurmettegendeı qurmetteıik.
1. Qýan dalam qýanatyn kún búgin,
Serpip tasta muńdy dala túndigin.
Til týraly zańym endi kúshine,
Pash etkendeı kesken jańa kindigin.
Ana tilim - ardaǵymsyń kıelim,
Saǵan ǵana men basymdy ıemin.
Ana tilim – qazaq tilim, darasyń,
Qadirleımin, sheksiz seni súıemin.

2. Til ustartý, til syndyrý,
Sóz sıqyryn, kiltin bilý.
El men eldi eldestirer,
Estelikke umtyldyrý.
Qazaq tili – halyq tili,
Til amanda – halyq tiri.
Óz tilinde jylaǵannyń,
Kóz jasy da – halyq muńy.

3. Til týraly jurt tilegen salaýat,
Til týraly estilmesin jamanat.
Til degeniń, til degeniń bul bizdiń –
babamyzdan qalǵan asyl amanat.
Týǵan tilim – alasarmas tuǵyrym,
Sen qurysań men de birge qurydym.
Merekeńdi qýanyshpen qarsy alam,
Uzaq bolsyn týǵan tilim ǵumyryń.

İİ. Qazaq tilinde án. (Bıgonova Raıgýl.)?

2. -júrgizýshi: V nasheı strane bolshoe vnımanıe ýdeláetsá anglııskomý ıazyký. Znanıe anglııskogo ıazyka pomogaet stat gramotnym, erýdırovannym spesıalıstom vo vseh otrasláh naýkı ı tehnıkı. Seıchas nashı ýchashıesá pokajýt svoe masterstvo vladenıa anglııskım ıazykom.

Chtenıe stıhov na angl. ıazyke.

İV. 1. -júrgizýshi: Kelińder, úsh tilde maqal aıtyp, sóz jarystyraıyq. Bizdiń sóz mergenderimizdi tyńdap kórińizder.
( Poslovısy na treh ıazykah)

V. Pesná.
«Jelsiz túnde jaryq aı»- oryndaıtyn
Manzúk Dıma, Sharıpov Dıas.

2. -júrgizýshi: - Rebáta, otdohnýlı nemnogo? Teper my vam predlagaem prınát ýchastıe v ınteresneıshem konkýrse «Kazahskaıa rodná»;
Ia smyshlenyı ýchenık,
Sam chıtaıý ı pıshý.
Vot deda govorıt:
Ia o nıh vam rasskajý.
Papa s mamoı vseh rodneı,
On -...(áke), ona – (sheshe)
«Nado znat svoıý rodnú»
Babýshka tvoıa – (áje(,
Papy pap tvoı – (ata)
Starshaıa sestra – (ápke)
Býdesh slýshatsá ee.
Ný, a starshıı brat – (aǵa)
Ne boıýs s nım nıkogo.
Moı (ini ) – bratıshka mne,
A sestrenka – (qaryndas),
Qaryndas tvoeı ápke,
Kak - (sińli) – vse lúbát vas.
Pape býdesh ty – (bala),
A atashke – (nemere)
A detıshek nemere
Nazyvaıýt – (shóbere)
Vskore posle shóbere
Poıavláútsá – (shópshek)
Tak promchıtsá selyı vek,
Dojıvesh do (nemene).
Do vnýchat praprapra...
I prodoljıtsá semá.

Vİ. Tanes «Kadrıl»

2 -júrgizýshi: Ý pervobytnyh lúdeı ne bylo svoego ıazyka. Onı obshalıs jestamı, zvýkamı. Poslanıa pısalı ne býkvamı, a rısýnkamı. Davaıte poprobýem s vamı pobyvat v shkýre drevnego cheloveka ı obásnımsá bez býkv, jestamı.

(Vyzyvaıýtsá ýchashıesá, tánýt po jrebıý predlojenıa)
- Ý mená bolıt golova.

2 -júrgizýshi: Glavnoe bogatstvo lúboı strany - chelovek. Ý kajdogo naroda estsvoı harakter ı on opredeláet lıso strany. Rýsskıı harakter – eto ýdal, velıkaıa sıla, stremıtelnyı beg troıkı, shırota dýshı.

1 -júrgizýshi: A kazahskıı harakter – eto kókpar, báıge ı qonaqjaılyq - gosteprıımstvo, daladaı keń peıil - shırota dýshı kak rodnaıa step.
2 -júrgizýshi: Hotıte ýchastvovat v nasheı «Báıge»:
- Stolısa Kazahstana?
- Geroı rýsskıh skazok (Ivanýshka – dýrachok)
- Istochnık znanıı? (knıga)
- Sváshennaıa knıga mýsýlman?» (koran)
- Sváshennaıa knıga hrıstıan? (Bıblıa)
- Skolko slov nazıdanıa napısal Abaı? (45)
- 16 dekabrá 1991 goda kakoı den? (Den Nezavısımostı Kazahstana)
- God vypýska kazahstanskıh deneg? (1993)

2 -júrgizýshi: Itak, my segodná ýbedılıs: ıazyk – eto orýjıe drýjby ı s teh por kak stoıt mır, lýchshego orýdıa ee nıkto ne prıdýmal.

Stıh (Nelúbına)

Narod, kto tverdo ponımaet,
Chto mır k sodrýjestvý rýka,
Gde chelovek, bessporno ývajaet
Obychaı drýgıh ı vybor ıazyka.
Kak ývajaıý ıa ıazyk svoeı Ochızny,
Schıtaıa dolgom v sovershenstve ego znat.
Istorıý ı byt narodnoı jıznı
Cherez nego ýdastsá mne poznat.
Obedınáet mnogo Kazahstan
I Prezıdent nash ýtverjdaet: «Nýjno,
Chtob byl odın ıazyk narodov raznyh stran,
I eto, nesomnenno,– ıazyk drýjby».

1 -júrgizýshi: Árbir til uly ózinshe,
Atadan qalǵan amanat.
Qurmette ony, qurmette,
Túsinip mánin jamaǵat.

Ana tiliń bilip qoı,
Erkindigiń, teńdigiń.
Ana tiliń bilip qoı,
Maqtanyshyń, eldigiń.

Ana tiliń – aryń bul,
Uıatyń bop tur bette.
Ózge tildiń bárin bil,
Óz tilińdi qurmette!

2 -júrgizýshi: Spasıbo vsem, kto prınál ýchastıe v nashem festıvale. Do novyh vstrech!
1 -júrgizýshi: Osymen til merekesine arnalǵan festıvalimiz aıaqtaldy. Nazar salyp tyńdaǵandaryńyzǵa rahmet.