Oqýshylardy sóıleý mádenıetine tárbıeleý
Oqýshylardy sóıleý mádenıetine tárbıeleý
Oqýshylardyń tilin damytý negizinde balanyń sózdik qoryn damytý, jańa sózdermen tanystyryp, oıyn durys, júıeli aıtyp berýge, sóıleı bilýge úıretýdi maqsat tutamyz. Osy úsh prosesti kúndelikti ótiletin gramatıkalyq taqyryppen baılanysty, birtutas júrgizip otyrý nátıjesinde til damytý jumysy maqsatyna jetedi.
Oqýshylardyń tilin damytý barysynda sózderden sóz tirkesin, sóz tirkesinen sóılem, sóılemnen kúrdeli oı, kúrdeli oıdan áńgime, shyǵarma qurastyrýǵa deıin sózderdi ózara baılanystyryp, oıdy júıelep aıtýǵa, aıtqanyn jazbasha túrde jetkize bilýge daǵdylandyrý jolyndaǵy ádisterdi qajet etedi.
Oqýshynyń aýyzsha sóıleý tilin damytýdyń barlyq pánderge birdeı ortaq qatysy bar. Sondyqtan oqýshynyń sózdik qoryn baıytý, sóıleý, jazý tilin damytýǵa barlyq muǵalimder jaýapkershilikpen qaraǵan durys.
Aýyzsha til damytý ádisteri mynadaı júıede júrgiziledi:
1. Aýyzsha sýrettep sóıleý ádisi
Tabıǵat kórinisin, sýretten kórgenin, kórmeden, túrli mádenı oryndardan alǵan áserin, jandy - jansyz zattardy kóz aldynda turǵandaı etip sýrettep baıandaýǵa daǵdylandyrady. Sýrettep sóıleýge baýlýda oqýshy jaýapkershiligi artady. Sebebi bir nárseni sýretteýde, sol zattyń belgileri men erekshelikterin aıtýda oqýshy ár uǵymnyń ataýyn izdestirip, sózdik qoryn baıytady.
2. Mátin oqý ádisi
Mátin oqý aýyzsha, jazbasha, til damytý jumystaryna ortaq kategorıa. Mátin oqý, mátindi mazmundaý oqýshy tilin damytý jumystarynyń ádis - tásilderiniń birinen sanalady.
3. Oıdan áńgime, óleń shyǵartý ádisteri
Oqýshylar qıalǵa óte baı keledi. Sondyqtan oqýshylarǵa óz qıaldarynan shaǵyn áńgime, ertegi aıtqyzyp, óleń shyǵartý jumysy júrgiziledi. Bul oqýshylardyń aýyzsha, jazbasha tilin damytady. Oqýshy tilin damytýda jazbasha jumystar basty rol atqarady.
4. Jazbasha jumystardy:
1) Habarlaý
2) Baıandaý
3) Áńgimeleý ádisteri túrinde júrgizýge bolady.
Oqýshy tilin damytýǵa erkin taqyryptar usynýǵa nemese suraqqa jaýap bergizý arqyly da áńgime jazdyrýǵa bolady. Oqýshy tilin damytýdyń negizgi obektisi – shyǵarma jazdyrý. Oqýshyǵa shyǵarma jazǵyzýdaǵy maqsat - onyń oıyn, pikirin ádebı tilmen jatyq, saýatty jaza bilýge jáne shyǵarmashylyq izdeniske baýlý, logıkalyq oı - órisin keńeıtýge mashyqtandyrý bolyp tabylady.
5. Túrli - tústi sýretter nemese óz ortasyna baılanysty baıandaý ádisi
Bul ádister arqyly aýyzsha jáne jazbasha baıandaý negizinde sózdik qoryn molaıtyp, tilin damytýǵa múmkindik týady. Óz ortasyna baılanysty «Meniń dosym», «Meniń ákem», «Meniń kúshigim» t. b.
6. Mánerlep oqý ádisi
Til damytý ádisiniń bir túri mánerlep oqý. Munyń paıdaly jaǵy oqýshylar sóıleý tili men ádebı tildik normany saqtap oqýǵa tóseledi. Poezıany súıýge, sóz baılyǵyn erkinshe paıdalanyp, júıelep aıtý sheberligin jetildirýge úlken septigin tıgizedi. «Qaı ertegide kezdesemin?», «Meni bilesiń be?» dep alyp keıipkerlerdiń úlkeıtip salynǵan sýretterin kórsetý arqyly kim ekenin, qaı ertegide kezdesetinin aıtqyzyp, minezdeme bergizý arqyly bilgenderin aýyzsha jetkize bilýge úıretý jumysy da til damytýdyń negizgi bir joly. Munyń ózi oqýshylardyń kórkem shyǵarma oqýǵa degen qyzyǵýshylyqtaryn arttyrýǵa kómektesedi. Eń bastysy oqýshylardyń ózin sóıletý arqyly sóıleý tilderi damıdy. Jattaý, mánerlep oqý, mazmunyn aıta bilý, suraý - tapsyrmalarǵa jaýap jazý, keıipkerlerge minezdeme bere otyryp, salystyrmaly ádiske negizdelip jazylǵan úlespeli kestelerdi toltyrý t. b. Ádister úzbeı aqtarylyp otyrsa, jaqsy nátıje bereri sózsiz.
Oıdy kórikti, maǵynaly etip jetkizýde sózdikpen jumys jasaýdyń septigi mol. Túsinigi qıyn sóz, sóz tirkesterin túsindirý arqyly oqýshylardyń sózdik qoryn damytý. Sózdik jumysyn úzbeı qoldaný barysynda kórkemdegish erekshelikterdi tanytýdaǵy basty maqsat sózdik qordy jańa beıneli sózdermen, sóz tirkesterimen tolyqtyrý negizinde damytý.
Qoryta aıtqanda, qandaı pán, qandaı sabaq túr bolsyn til damytý, sózdik qordy baıytý únemi júrgizilip otyratyn jumys.
Ókinishke oraı, keıde basqa pán muǵalimderi til damytýdy qazaq tili men ádebıeti muǵalimderine tán másele dep qarap, oqýshy tilin damytýǵa onsha kóńil bólmeıdi. Oqýshynyń oı - órisin keńeıtý, tilin damytý, sóz baılyǵyn molaıtý barlyq pán muǵalimderiniń aıryqsha kóńil bóletin máselesi bolý kerek. Sondyqtan mektepte túrli ádis - tásilderdi, múmkindikterdi paıdalanyp, oqýshynyń tilin damytýǵa, til baılyǵyn, til mádenıetin arttyryp, tárbıeleýge úlken mán bergen jón.
Ana tildi jetik bilý, qasterleý, ardaq tutý da osydan kelip shyǵady.
Oqýshylardyń tilin damytý negizinde balanyń sózdik qoryn damytý, jańa sózdermen tanystyryp, oıyn durys, júıeli aıtyp berýge, sóıleı bilýge úıretýdi maqsat tutamyz. Osy úsh prosesti kúndelikti ótiletin gramatıkalyq taqyryppen baılanysty, birtutas júrgizip otyrý nátıjesinde til damytý jumysy maqsatyna jetedi.
Oqýshylardyń tilin damytý barysynda sózderden sóz tirkesin, sóz tirkesinen sóılem, sóılemnen kúrdeli oı, kúrdeli oıdan áńgime, shyǵarma qurastyrýǵa deıin sózderdi ózara baılanystyryp, oıdy júıelep aıtýǵa, aıtqanyn jazbasha túrde jetkize bilýge daǵdylandyrý jolyndaǵy ádisterdi qajet etedi.
Oqýshynyń aýyzsha sóıleý tilin damytýdyń barlyq pánderge birdeı ortaq qatysy bar. Sondyqtan oqýshynyń sózdik qoryn baıytý, sóıleý, jazý tilin damytýǵa barlyq muǵalimder jaýapkershilikpen qaraǵan durys.
Aýyzsha til damytý ádisteri mynadaı júıede júrgiziledi:
1. Aýyzsha sýrettep sóıleý ádisi
Tabıǵat kórinisin, sýretten kórgenin, kórmeden, túrli mádenı oryndardan alǵan áserin, jandy - jansyz zattardy kóz aldynda turǵandaı etip sýrettep baıandaýǵa daǵdylandyrady. Sýrettep sóıleýge baýlýda oqýshy jaýapkershiligi artady. Sebebi bir nárseni sýretteýde, sol zattyń belgileri men erekshelikterin aıtýda oqýshy ár uǵymnyń ataýyn izdestirip, sózdik qoryn baıytady.
2. Mátin oqý ádisi
Mátin oqý aýyzsha, jazbasha, til damytý jumystaryna ortaq kategorıa. Mátin oqý, mátindi mazmundaý oqýshy tilin damytý jumystarynyń ádis - tásilderiniń birinen sanalady.
3. Oıdan áńgime, óleń shyǵartý ádisteri
Oqýshylar qıalǵa óte baı keledi. Sondyqtan oqýshylarǵa óz qıaldarynan shaǵyn áńgime, ertegi aıtqyzyp, óleń shyǵartý jumysy júrgiziledi. Bul oqýshylardyń aýyzsha, jazbasha tilin damytady. Oqýshy tilin damytýda jazbasha jumystar basty rol atqarady.
4. Jazbasha jumystardy:
1) Habarlaý
2) Baıandaý
3) Áńgimeleý ádisteri túrinde júrgizýge bolady.
Oqýshy tilin damytýǵa erkin taqyryptar usynýǵa nemese suraqqa jaýap bergizý arqyly da áńgime jazdyrýǵa bolady. Oqýshy tilin damytýdyń negizgi obektisi – shyǵarma jazdyrý. Oqýshyǵa shyǵarma jazǵyzýdaǵy maqsat - onyń oıyn, pikirin ádebı tilmen jatyq, saýatty jaza bilýge jáne shyǵarmashylyq izdeniske baýlý, logıkalyq oı - órisin keńeıtýge mashyqtandyrý bolyp tabylady.
5. Túrli - tústi sýretter nemese óz ortasyna baılanysty baıandaý ádisi
Bul ádister arqyly aýyzsha jáne jazbasha baıandaý negizinde sózdik qoryn molaıtyp, tilin damytýǵa múmkindik týady. Óz ortasyna baılanysty «Meniń dosym», «Meniń ákem», «Meniń kúshigim» t. b.
6. Mánerlep oqý ádisi
Til damytý ádisiniń bir túri mánerlep oqý. Munyń paıdaly jaǵy oqýshylar sóıleý tili men ádebı tildik normany saqtap oqýǵa tóseledi. Poezıany súıýge, sóz baılyǵyn erkinshe paıdalanyp, júıelep aıtý sheberligin jetildirýge úlken septigin tıgizedi. «Qaı ertegide kezdesemin?», «Meni bilesiń be?» dep alyp keıipkerlerdiń úlkeıtip salynǵan sýretterin kórsetý arqyly kim ekenin, qaı ertegide kezdesetinin aıtqyzyp, minezdeme bergizý arqyly bilgenderin aýyzsha jetkize bilýge úıretý jumysy da til damytýdyń negizgi bir joly. Munyń ózi oqýshylardyń kórkem shyǵarma oqýǵa degen qyzyǵýshylyqtaryn arttyrýǵa kómektesedi. Eń bastysy oqýshylardyń ózin sóıletý arqyly sóıleý tilderi damıdy. Jattaý, mánerlep oqý, mazmunyn aıta bilý, suraý - tapsyrmalarǵa jaýap jazý, keıipkerlerge minezdeme bere otyryp, salystyrmaly ádiske negizdelip jazylǵan úlespeli kestelerdi toltyrý t. b. Ádister úzbeı aqtarylyp otyrsa, jaqsy nátıje bereri sózsiz.
Oıdy kórikti, maǵynaly etip jetkizýde sózdikpen jumys jasaýdyń septigi mol. Túsinigi qıyn sóz, sóz tirkesterin túsindirý arqyly oqýshylardyń sózdik qoryn damytý. Sózdik jumysyn úzbeı qoldaný barysynda kórkemdegish erekshelikterdi tanytýdaǵy basty maqsat sózdik qordy jańa beıneli sózdermen, sóz tirkesterimen tolyqtyrý negizinde damytý.
Qoryta aıtqanda, qandaı pán, qandaı sabaq túr bolsyn til damytý, sózdik qordy baıytý únemi júrgizilip otyratyn jumys.
Ókinishke oraı, keıde basqa pán muǵalimderi til damytýdy qazaq tili men ádebıeti muǵalimderine tán másele dep qarap, oqýshy tilin damytýǵa onsha kóńil bólmeıdi. Oqýshynyń oı - órisin keńeıtý, tilin damytý, sóz baılyǵyn molaıtý barlyq pán muǵalimderiniń aıryqsha kóńil bóletin máselesi bolý kerek. Sondyqtan mektepte túrli ádis - tásilderdi, múmkindikterdi paıdalanyp, oqýshynyń tilin damytýǵa, til baılyǵyn, til mádenıetin arttyryp, tárbıeleýge úlken mán bergen jón.
Ana tildi jetik bilý, qasterleý, ardaq tutý da osydan kelip shyǵady.
You Might Also Like
-
Sabaqtyń taqyryby: Eki jáne úsh tańbaly sandardy kóbeıtý jáne bólýdi qaıtalaý.
