InfoHub Logo

«Balapan» I kishi tobynyń uıymdastyrylǵan oqý is - áreketiniń tehnologıalyq kartasy
Bilim berý salasy: Shyǵarmashylyq
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreket túri: Sýret salý
Taqyryby: Qaǵaz, qaryndashpen tanystyrý
Maqsaty: qaǵazben maıly qaryndashpen tanystyryp, jumys isteý daǵdylaryn qalyptastyrý.
Kóldeneńinen, tiginen syzyqtar syzýdy úıretý. Zeıindilikke, qabiletin damytý.
Ústelde durys otyra bilýge jáne eńbek etýge tárbıeleý.
Qajetti qural - jabdyqtar: sýret salýǵa arnalǵan aq qaǵaz, túrli tústi maıly qaryndashtar.
Qostildilik komponent: qaryndash - karandash, qaǵaz - býmaga.

Motıvasıalyq - qozǵalýshylyq
Pedagog balalardyń nazaryn ózine aýdarady.
Ertegi aıtyp beredi.
- Qazir men senderge ertegi aıtyp beremin.
Erte erte ertede...
Bir qorap ómir súripti.
Ol, mine, mynadaı eken (qorapty kórsetedi).
Syrty qandaı ádemi bezendirilgen (syrtqy sýretine toqtalyp ótedi de), onyń ishinde ne bar eken?

Uıymdastyrýshylyq -
izdenistilik Qorapty qozǵaltyp, ishindegi qaryndashtardy (tyqyrlatady).
- Tyńdap kórińdershi, bul qorap erekshe, sıqyrly qorap boldy.
Óıtkeni, ishindegi taıaqshalar da sıqyrly kórinedi.
Káne, ashyp kóreıik, - dep maıly qaryndashtardy jartylaı ashyp kóreıik, - dep maıly qaryndashtardy jartylaı ashyp kórsetip, bul taıaqshalardyń tústeri de san alýan eken. (Qyzyl jáne qara tústi qaryndashtardy alyp, balalardan olardyń qandaı tústi ekenin suraıdy).
(Qaǵazben tanystyrǵanda aq qaǵazdy kórsete otyryp kelesi suraqtardy qoıady).
- Mynaý ne? Túsi qandaı?
Aq qaǵazǵa maıly qaryndashpen sýret salýǵa bolady, biraq qaryndashty óte qatty bastyrý qajet emes. Eger qaryndashty qatty bastyrsaq, qaǵaz jyrtylyp qalady. Sender qaǵazdy jyrtpańdar, sonda biz kóp nárseniń sýretin salyp úırenemiz.
- Qaryndashtar kóńildi bı - bıleı alady. (Qaǵaz betine joǵarydan tómen qaraı birneshe túzý syzyqtar júrgizedi).
- Qandaı ádemi túster. Mynaý qandaı qaryndashtardyń izi, kim aıtady?

Qyzyl, kók, qara syzyqtardy syzǵanda qoldy batyl, úzilis jasamaı júrgizip kórsetip, balalardyń qol, saýsaq qımyldaryn jetildirýge kóńil aýdarady.
Qaryndashty qalaı ustaý kerektigin kórsetip, 2 - 3 ret aýada syzyq júrgizedi.
- Osy syzyqtardy endi aldaryńdaǵy aq qaǵazǵa túsirip kórińder.
- Endi budan bylaı sýret salý bóliminde qaǵaz ben maıly qaryndashtardy paıdalanyp, ártúrli sýretter salyp úırenemiz. Qaryndashtaryndy jınap ornyna qoıyndar.
Qaryndashtaryn jınatady.
Qaǵazdardy pedagog jınap alady da, qaryndashpen salynǵan sýretterdi balalarǵa kórsetip, árqaısysyn baǵalap áńgimeleıdi.
«Óz túsińdi tap!» oıynyn uıymdastyrady.

Refleksıalyq - túzetýshilik
Balalar jumysqa kiriskende aralap,
is - áreketine basshylyq jasap, baǵyt berip, jumystaryn madaqtap, sabaqty aıaqtaıdy.

Kútiletin nátıje:
Biledi: maıly qaryndashpen sýret salýǵa bolatynyn.
Igeredi: qaǵaz, maıly qaryndash týraly jáne onymen is - áreket jasaý týraly túsinikterdi.
Meńgeredi: qaǵaz, maıly qaryndashpen jumysty, jumys isteý daǵdylaryn, uqypty eńbek etýdi.
Qaǵaz, qaryndashpen tanystyrý júkteý
Uzyn joldar júkteý
Ártúrli tústegi qaqpalar júkteý
Jaý-jaý, jańbyr júkteý
Shaǵylysqan kún sáýlesi júkteý
Japyraqtar túsýde. júkteý
Qyzyl-sary japyraqtar júkteý
Túrli tústi jipter júkteý
Túrli tústi jipter 1júkteý
Balyqtar júzedi júkteý
Baýyrsaq qalaı domalaıdy júkteý
Áýe sharlary júkteý
Japalaqtap qar jaýdy júkteý
Aq ulpa qarlar júkteý
Shyrsha shamdaryn jaǵamyz júkteý
Qardaǵy izder júkteý
Muz súńgileri júkteý
Murjadan tútin býdaqtaıdy júkteý
Muz aıdynyndaǵy izder júkteý
Maımaq mań-mań basady júkteý
Mashınanyń dóńgelekteri júkteý
Túrli tústi monshaqtar júkteý
Úıdiń terezesindegi jaryqtar júkteý
Torǵaılarǵa jem beremiz júkteý
Oramaldy bezendirý júkteý
Qýyrshaq Sáýleniń kóılegin bezendiremiz júkteý
Ájemniń órnekteri júkteý
Túrli tústi saqınalar júkteý
Jylǵalardan sý aqty. júkteý
Qustar saıraıdy. júkteý
Shóptegi qańqyz júkteý
Egistiktegi baqbaqtar. júkteý
Merekelik otshashý júkteý
Qoshaqandarǵa shóp beremiz júkteý
Dop salý júkteý
Adamnyń beınesin salý júkteý