InfoHub Logo

Qaınaý. Menshikti býlaný jylýy.
Sabaqtyń maqsaty: Bý túzilýdiń bizge kúndelikti tirshilikten belgili ekinshi ádisin tájirıbe arqyly túsindirý.
1. Bilimdilik: Bý túzilýdiń ekinshi ádisi – qaınaýdy bý túzilýdiń birinshi túrimen salystyrý, qaınaýǵa anyqtama berý, menshikti býlaný jylýy shamasy men tanysý, ereksheligin naqtylaý.
2. Damytýshylyq: Qaınaý prosesiniń ótýin tájirıbe arqyly baqylaý, kóz jetkizý, oılaý qabiletin damytý, tehnıkalyq quraldardy paıdalaný arqyly qyzyǵýshylyǵyn arttyrý.
3. Tárbıelik: Oqýshylardy fızıkalyq mádenıetke tárbıeleý, júıeli túrde jumys isteýge, óz oıyn dál, tıanaqty aıta bilýge úıretý.
Ádis - tásili: túsindirmeli - ılústrasıa, tájirıbe, esep shyǵarý, suraq - jaýap.
Túri: BLÝM taksonomıasy, STO elementteri.
Qajetti quraldar: shyny kolba, spırt shamy, shtatıv, termometr, sýy bar stakan.
Pánaralyq baılanys: ádebıet, ınformatıka, matematıka.
Sabaq boıynsha muǵalimniń jazbalary: (muǵalim jáne oqýshy nemen aınalysady)

İ. Uıymdastyrý (2 mınýt)
1. 1. Sálemdesý
1. 2. Synyp oqýshylaryna jaǵymdy ahýal týǵyzý
1. 3. Túgeldeý
1. 2. Topqa bólý (1, 2, 3 sandary arqyly 3 topqa bólinedi)

İİ. Úı tapsyrmasyn suraý (5 mınýt)
1. Zattyń agregattyq kúıi. Qatty, suıyq, gaz.
2. Jylý mólsheri.
3. Balqý, menshikti balqý jylýy.
4. Krıstaldaný.
5. Kondensasıa.
6. Qanyqqan, qanyqpaǵan býlar.
7. Aýanyń ylǵaldylyǵy.
8. Býlaný.
9. Kebý.
10. Shyq núktesi.

İİİ. Talqylaý úshin suraqtar beriledi (2 mınýt)
1. Qaınaý degendi qalaı túsinesiń?
2. Menshikti býlaný jylýy degen ne?
3. Onyń órnegin jazyńdar.

BLÝM taksonomıasy.
1. Bilý. Úı tapsyrmasyn suraý. «Mıǵa shabýyl» arqyly suraq - jaýap.
2. Túsiný. Jańa sabaqty túsindirý. «Maǵynany taný» kezeńi.
Biz suıyqtyń býǵa aınalýynyń bir túrin - býlanýdy qarastyrdyq. Bý túzilýdiń bizge kúndelikti tirshilikten belgili ekinshi ádisin qarastyraıyq. Tájirıbe jasaý: Shtatıvke kolbany qystyryp sý quıyp, spırt shamy arqyly qyzdyraıyq. Temperatýrasyn ólshep otyramyz. Qyzdyrǵan kezde kolba ústinde (ne paıda bolady?) tuman paıda bolady. Iaǵnı kolbadaǵy suıyq betinde (neniń artqanyn kóremiz?) býlanýdyń artqanyn kóremiz. Sýdyń temperatýrasyn odan ári arttyrsaq, kolbanyń qattyraq qyzǵan qabyrǵalarynyń keıbir tustarynda jybyrlaǵan kópirshikter kóremiz. Bul aýa kópirshikteri, sýdyń (qandaı dybysyn) shýly dybysyn estımiz, ıaǵnı sý qaınaıdy. Mine, balalar biz búgin bý túzilýdiń bizge tanys ekinshi ádisi qaınaýdy qarastyramyz.
1). Taqtaǵa: Qaınaý. Menshikti býlaný jylýy dep jazamyn.
Grafıgin ekrannan kórsetemin, anyqtama beremin
Suıyqtyń betine bý túıirshikterin bóle otyryp ishinde qarqyndy býlanýyn qaınaý dep ataımyz.
Suıyqtyń qaınaýy ótetin temperatýra qaınaý temperatýrasy dep atalady.
Balqý temperatýrasy da, qaınaý temperatýrasy da atmosferalyq qysymǵa táýeldi ekenin este saqtaıyq.
2). Oqýlyq boıynsha 77 - bet, IV, V abzastardy 5 mınýt ózderi oqyp shyǵady.
r - menshikti jylý býlaný. Q=rm (1)

3. Qoldaný. Oqýshylar oqýlyqtan 5 mınýt óz betterinshe oqıdy. Bir oqýshy qoldanýyn aıtyp beredi, qalǵan oqýshylar tolyqtyrady.

4. Taldaý. Esep shyǵarý. Fızıka negizderi.
№ 1
5kg sýdy qaınaý temperatýrasynda býǵa aınaldyrý úshin qansha
jylý mólsheri shyǵyndalady?
Berilgeni: -------------- Formýlasy
m=5kg ------------------------ Q=rm
r=2. 3*106 Dj/kg ---------- Q -?
Sheshýi: Q= 2. 3*106 Dj/kg*5kg=11. 5*106 Dj
Jaýaby: 11, 5*106Dj energıasy shyǵyndalady.

5. Jınaqtaý. Jańa sabaqty pysyqtaý. 3 - oqýshyǵa bir mátinde kespe qaǵaz beriledi. Bul jerde problemalyq suraq týyndaıdy.(2 - shi ydystaǵy sý qaınaı ma, qaınamaı ma?)
1. Qaınaý degen ne?
2. Menshikti býlaný jylýy degen ne?
3. Formýlasy nege teń?
Sabaqty qorytyndylaı kele myna kesteni oqýshylar toltyrady.
Bilemin. Bilgim keledi. Jańadan bildim

6. Baǵalaý: Úıge tapsyrma. §18. 11j(7). 80bet
Osymen sabaǵymdy myna naqyl sózben aıaqtaımyn.
«Bile ber qansha bilseń - taǵy tile,
jetersiń maqsatyńa bile - bile» (J. Balasaǵun).