
Infohub.kz
- 04 sáý. 2025 05:59
- 41
Qazaqstanda kólik tirkeý men júrgizýshi kýáligin alý júıesine jańa tehnologıalar engizilmek
Qazaqstanda kólik quraldaryn tirkeý jáne júrgizýshi kýáligin alý úderisine zamanaýı tehnologıalar engiziledi. Osy baǵyttaǵy jańa bastamalar, elimizde azamattarǵa kórsetiletin qyzmetterdi tıimdi jáne qoljetimdi etýge baǵyttalǵan. Arnaıy jasalǵan jobalar arqyly tek kólik quraldaryn tirkeý prosesi ǵana emes, sondaı-aq júrgizýshi kýáligin alý emtıhany da jańartylmaq.Buny Infohub.kz tilshisi habarlaıdy.
Qazaqstan úkimeti júrgizýshi kýáligin alý úshin engiziletin jańa tehnologıalardyń arasynda jaqyndyqtaǵy naqtylyq (AR) jáne kompúterlik kórý (Computer Vision) júıelerin qoldanýdy josparlap otyr. Bul tehnologıalar emtıhan tapsyrýdy jeńildetýge, ásirese, teorıalyq bólikte kómek kórsetýge múmkindik beredi. Mysaly, kompúterlik kórý júıeleri júrgizýshi kýáligin alý kezinde qatysýshylardyń áreketterin naqty baqylap, olarǵa kómek kórsetý arqyly emtıhannyń obektıvtiligi men ádildigin qamtamasyz etedi.
Qazaqstandaǵy kólik tirkeý úderisin jetildirý maqsatynda eýropalyq elderdiń tabysty tájirıbeleri de zerdelenip otyr. Bul rette kólik quraldaryn tirkeý, júrgizýshi kýáligin alý tártibi, sondaı-aq kólik quraldarynyń tarıhyn tekserý men basqa da qyzmetter avtomattandyrylyp, sıfrlandyrylmaq. Buǵan qosa, memlekettik korporasıanyń jańa platformasy iske qosylyp, qujattardy rásimdeý prosesi tolyqtaı ońtaılandyrylmaq.
Qazaqstanda ótken jyly kólik tirkeý salasynda 3 mıllıonnan astam qyzmet kórsetilgen. Bul rette satyp alý-satý sharttaryna elektrondyq qol qoıý, memlekettik tirkeý belgilerin jedel daıyndaý, avtosaqtandyrý sıaqty sharalar engizilgen bolatyn. Osyǵan oraı, aldaǵy ýaqytta bıometrıalyq sáıkestendirý júıesi men avtokólik tarıhyn tekserý sıaqty servıster de iske qosylady. Bul sharalar azamattarǵa kólik tirkeý jáne júrgizýshi kýáligin alý úderisin jeńildetýge, ýaqytty únemdeýge múmkindik beredi.
Qazaqstanda júrgizýshi kýáligin alý men kólik quraldaryn tirkeý úderisteriniń jańartylýy azamattarǵa sapaly qyzmet kórsetý úshin mańyzdy qadam bolyp tabylady. Bul bastamalar elimizdiń sıfrlyq transformasıasyna jańa serpin berip, azamattar úshin barlyq rásimderdi jeńil ári tıimdi etip jasaýǵa yqpal etedi. Sonymen qatar, eýropalyq tájirıbege súıene otyryp, elimizde kólik salasyndaǵy qyzmetterdiń sapasy arttyrylyp, kólik quraldaryn tirkeý men júrgizýshi kýáligin alý tártibi halyqaralyq deńgeıge jaqyndatylatyn bolady.