Qazaqtyń ulttyq mýzykalyq aspaptary
Sabaqtyń taqyryby:
Qazaqtyń ulttyq mýzykalyq aspaptary.
Maqsaty:
1. Qazaq halqynyń baı muralaryn, sonyń ishinde ǵajaıyp ánderi men kúılerin búgingi kúnge jetkizgen halyq aspaptary týraly bala boıyna sińdirý.
2. Oqýshylardyń ónerge qyzyǵýshylyǵyn arttyra otyryp án aıtý sheberlikterin jetildirý jáne tanymdyq oı - órisin damytý.
3. Ulttyq tárbıe kózi retinde halyq mýzykalyq aspaptarynyń úndiligi, sazdylyǵy, kórkem estetıkalyq tustaryn tereńirek taldaý arqyly balalardy óz Otanynyń naǵyz azamaty bolýǵa baýlyp, onyń ulttyq kózqarasy men sanasyn oıatý.
Sabaqtyń ótetin merzimi:___________________________
Sabaqtyń ótetin orny: _____________________________
Qural - jabdyqtar, kórnekti quraldar: bor, taqta, kartochkalar, vıdeoproektor, úntaspa, beınetaspa, mýzykalyq aspaptar (shańqobyz, dombyra, sherter, sybyzǵy, sazsyrnaı, qobyz, jetigen, tuıaqtas, múıiz, syldyrmaq, dańǵyra t. b.), qosymsha sýretter, sózjumbaq, referattar.
Ádis - tásilder: Baıqaý ádisi, evrıstıkalyq, túsindirý, test, kórsetý, tyńdatý, suraq - jaýap.
Dáris túrleri: kózben sholyp baıqaý, dáris - dıalog.
Bilim berý tehnologıasy: bilimdi problemalyqpen baıandaý.
Sabaqtyń tıpologıasy: jańa bilimdi meńgertý
Sabaq barysy:
1. Daıyndyq kezeńi.
A) Kezekshi málimetimen tanysý
Á) Sálemdesý rásimi.
B) Oqýshylardy túgendeý.
V) Oqýshylardyń oqý - quraldaryn (kitap, nota dápteri,
qalamdaryn) tekserý.
G) Oqýshylardyń nazaryn pánge aýdarý úshin sergitý oıynyn oınatý (Tamasha tilek).
Muǵalim: Eki ishektiń birin qatty,
Birin sál - sál kem bura.
Naǵyz qazaq, qazaq emes,
Naǵyz qazaq dombyra – demekshi ulttyq aspabymyz dombyramen birge jasasyp kele jatqan mýzykalyq aspaptar álemine saıahat jasaý úshin búgingi sabaǵymyzdy bastaıyq.
2. Sabaqtyń taqyrybyn, maqsatyn aıqyn aıtyp túsindirý
kezeńi:
Balalar búgingi sabaǵymyzda qazaqtyń ulttyq mýzykalyq aspaptarymen tanysyp, olardyń shyǵý tarıhyn jáne sazdy áýenderin jadymyzda saqtap, elimizdi, ultymyzdy súıe otyryp, ózge ult ókilderine maqtanyshpen dáripteımiz. Munda sabaq úrdisi arqyly ulttyq - patrıottyq tárbıe alamyz.
3. Materıaldy túsindirý kezeńi:
Ár halyqtyń ózindik turmys tirshiligine, tabıǵı ornalasqan jerine, minezine, turmys - saltyna baılanysty mýzykalyq aspaptary da túrlishe bolady. Sol aspaptar arqyly mýzyka mádenıeti qalyptasady.
Óleń oqylady:
4. Jańa sabaqty túsingenin tekserý kezeńi:
Suraq - jaýap:
a) Qandaı mýzykalyq aspaptarmen tanystyq?
á) Alǵashqy kóne aspapty kim arqyly tanydyq?
b) Ár aspaptardyń únin estidik, úrlemeli aspaptardan qandaı áser aldyńdar?
v) Kóne aspaptardy qazirgi zaman talabyna saı óńdegen kompozıtorlardy ata?
g) Álemdik estradalyq mýzykada osy atalǵan aspaptardyń alatyn orny qandaı?
d) Alǵashqy kóne aspaptar qaı jerde tabyldy?
Qazaqtyń ulttyq mýzykalyq aspaptary.
Maqsaty:
1. Qazaq halqynyń baı muralaryn, sonyń ishinde ǵajaıyp ánderi men kúılerin búgingi kúnge jetkizgen halyq aspaptary týraly bala boıyna sińdirý.
2. Oqýshylardyń ónerge qyzyǵýshylyǵyn arttyra otyryp án aıtý sheberlikterin jetildirý jáne tanymdyq oı - órisin damytý.
3. Ulttyq tárbıe kózi retinde halyq mýzykalyq aspaptarynyń úndiligi, sazdylyǵy, kórkem estetıkalyq tustaryn tereńirek taldaý arqyly balalardy óz Otanynyń naǵyz azamaty bolýǵa baýlyp, onyń ulttyq kózqarasy men sanasyn oıatý.
Sabaqtyń ótetin merzimi:___________________________
Sabaqtyń ótetin orny: _____________________________
Qural - jabdyqtar, kórnekti quraldar: bor, taqta, kartochkalar, vıdeoproektor, úntaspa, beınetaspa, mýzykalyq aspaptar (shańqobyz, dombyra, sherter, sybyzǵy, sazsyrnaı, qobyz, jetigen, tuıaqtas, múıiz, syldyrmaq, dańǵyra t. b.), qosymsha sýretter, sózjumbaq, referattar.
Ádis - tásilder: Baıqaý ádisi, evrıstıkalyq, túsindirý, test, kórsetý, tyńdatý, suraq - jaýap.
Dáris túrleri: kózben sholyp baıqaý, dáris - dıalog.
Bilim berý tehnologıasy: bilimdi problemalyqpen baıandaý.
Sabaqtyń tıpologıasy: jańa bilimdi meńgertý
Sabaq barysy:
1. Daıyndyq kezeńi.
A) Kezekshi málimetimen tanysý
Á) Sálemdesý rásimi.
B) Oqýshylardy túgendeý.
V) Oqýshylardyń oqý - quraldaryn (kitap, nota dápteri,
qalamdaryn) tekserý.
G) Oqýshylardyń nazaryn pánge aýdarý úshin sergitý oıynyn oınatý (Tamasha tilek).
Muǵalim: Eki ishektiń birin qatty,
Birin sál - sál kem bura.
Naǵyz qazaq, qazaq emes,
Naǵyz qazaq dombyra – demekshi ulttyq aspabymyz dombyramen birge jasasyp kele jatqan mýzykalyq aspaptar álemine saıahat jasaý úshin búgingi sabaǵymyzdy bastaıyq.
2. Sabaqtyń taqyrybyn, maqsatyn aıqyn aıtyp túsindirý
kezeńi:
Balalar búgingi sabaǵymyzda qazaqtyń ulttyq mýzykalyq aspaptarymen tanysyp, olardyń shyǵý tarıhyn jáne sazdy áýenderin jadymyzda saqtap, elimizdi, ultymyzdy súıe otyryp, ózge ult ókilderine maqtanyshpen dáripteımiz. Munda sabaq úrdisi arqyly ulttyq - patrıottyq tárbıe alamyz.
3. Materıaldy túsindirý kezeńi:
Ár halyqtyń ózindik turmys tirshiligine, tabıǵı ornalasqan jerine, minezine, turmys - saltyna baılanysty mýzykalyq aspaptary da túrlishe bolady. Sol aspaptar arqyly mýzyka mádenıeti qalyptasady.
Óleń oqylady:
4. Jańa sabaqty túsingenin tekserý kezeńi:
Suraq - jaýap:
a) Qandaı mýzykalyq aspaptarmen tanystyq?
á) Alǵashqy kóne aspapty kim arqyly tanydyq?
b) Ár aspaptardyń únin estidik, úrlemeli aspaptardan qandaı áser aldyńdar?
v) Kóne aspaptardy qazirgi zaman talabyna saı óńdegen kompozıtorlardy ata?
g) Álemdik estradalyq mýzykada osy atalǵan aspaptardyń alatyn orny qandaı?
d) Alǵashqy kóne aspaptar qaı jerde tabyldy?
You Might Also Like
-
Sabaqtyń taqyryby: Sheshendik sózder. Bıler sózi - naqyldyń kózi.
