InfoHub Logo

Sabaqtyń taqyryby: Shákárim Qudaıberdiulynyń ómiri men shyǵarmashylyǵy
Sabaqtyń maqsaty: Bilimdilik - Shákárimniń ómiri týraly maǵlumat berý, aqyn óleńderimen tanysý, poezıa tereńine boılaý, aqyn óleńderindegi maqsat - muratyn ashyp túsindirý;
Damytýshylyq - oqýshylardyń tanymdyq deńgeıin kóterý, toptyq jumys negizinde izdenimpazdyqqa baýlý, shyǵarmashylyqpen jumys isteýge umtyldyrý;
Tárbıelik - Shákárim óleńderin oqyta otyryp oqýshylardy eńbekqorlyqqa, adamgershilikke tárbıeleý, bilimdi bolýǵa ushtaý;
Sabaqtyń tıpi: jańa taqyrypty meńgertý
Sabatyń ádisi: túsindirý, sto strategıalary.
Kórnekiligi: aqyn portreti, ómirinen estelik sýretter, slaıd shoý, syzbalar
Pánaralyq baılanys: Qazaqstan tarıhy
Sabaqtyń barysy
İ Uıymdastyrý bólimi
Psıhologıalyq trenıń «Qaıtalanbaıtyn beıne». Trenıńtiń maqsaty búgingi sabaqty kóńildi ótkizý, oqýshylardyń sabaqqa belsendi qatysýyn uıymdastyrý.
Synyp úsh topqa bólinedi / Abaı toby, Muhtar toby, Shákárim toby/
Úı tapsyrmasyn suraý Qashaǵan Kúrjimanuly ómiri men shyǵarmashylyǵy suralady
Abaı toby - Qashaǵan óleńderi
Muhtar toby - Qashaǵan aıtystary
Shákárim toby - Qashaǵan dastandary
/ oqýshylar berilgen taqyryp boıynsha bar málimetti plakat betine túsirip, ortada qorǵaıdy/

III. Jańa sabaq
Oı qozǵaý
- Balalar, orta býynda Shákárimniń qandaı óleńderimen tanys bolyńdar?
Oqýshylar ózderiniń biletin óleńderin aıtady.
- Shákárim týraly ne bilemiz?
/Oqýshylardyń jaýabyn tyńdaý/
- Endeshe, balalar búgin biz Shákárim týraly burynǵy biletinderimizdiń ústine taǵy da qosymsha bilimimidi keńinen tolyqtyramyz
Shákárimniń ómirbaıany hronologıalyq keste arqyly túsindiriledi
№ Jyldar Bolǵan oqıǵa
1) 1858 jyly 11 shilde Shyǵys qazaqstan oblysy, Abaı aýdany, Shyńǵystaý óńirinde dúnıege kelgen
2) 1866 jyly Ákesi Qudaıberdi qaıtys bolyp, Shákárim atasy Qunanbaı dyń tárbıesinde jáne Abaı aǵasynyń qamqorlyǵynda bolady.
3) 1879 jyl
dan bastap Óleń jazýmen shuǵyldanady. ( “Jastyq týraly”, “Kárilik týraly”, “Jastarǵa”, “Arman”, “Nasıhat” óleńderin jazady)
4) 1904 jyly Rýhanı tiregi, súıenishi Abaıdan, inileri – Aqylbaı men Maǵaýıadan aıyrylady.
5) 1904 - 1905 El, jer taný maqsatynda Mekkege baryp, qajy atanady. Osy saparynda Ystambýl kitaphanalarynda jumys istep, Shyǵys, Batys ǵalymdarynyń shyǵarmalarymen tanysady.
6) 1909 - 1910 Shyńǵystaý óńirindegi Shaqpaq degen jerden saıa tabady.
7) 1917 Aqyn el ishine oralady. El ishindegi jańalyqtardy jyrǵa qosyp, kóptegen maqalalaryn baspasóz betine jarıalaıdy.
8) 1931 jyly 2 - qazanda adam qolynan 73 jasynda qaza tabady.
Shákárim nár alǵan orta
↓
Aýyz ádebıeti
Aǵasy Abaı
Batys ádebıeti
Shyǵys ádebıeti