- 05 naý. 2024 01:33
- 171
Sýdy qorǵaý
Dúnıetaný 2 synyp
Sabaqtyń taqyryby: Sýdy qorǵaý
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdiligi: sýdy qorǵaýdaǵy adamdardyń rólin túsindirip, mátindi ıgerý. Sýdyń qasıetterimen tanystyrý, lastanýdan saqtaý, tazartý jáne sý arqyly juǵatyn aýrýlar týraly maǵlumattar berý, bilimderin keńeıtý. Tabıǵatty, sýdy qorǵaýǵa baýlý.
Damytýshylyǵy: oqýshylardyń salystyrý qabiletin damytý.
Tárbıeligi: gıgıenalyq, ekologıalyq tárbıe berý.
Mindeti: oqýshylardy óz betinshe izdenýge baýlý, jeke pikirlerin qalyptastyrý, basqanyń oıyna qurmetpen qaraý. Oı tolǵanysqa belsene qatysý.
Ádisi: jartylaı izdenis, aýyzsha baıandaý, boljaý, salystyrý.
Kútiletin nátıje: boljaý, joramal arqyly mátindi oqyp taldaıdy, salystyrady. Bilese jumy jasaı otyryp, óz pikirin bildirýge, oıyn dáleldeýge úırenedi, topta, jupta jumys isteý qabiletterin arttyra alady.
Kórnekiligi: ınteraktıvti taqta, oqýlyq, sýretter, stakandaǵy sý.
Sabaqtyń barysy:
1. Uıymdastyrý kezeńi: Sózdikterin túgendeý.
2. Úı tapsyrmasyn suraý.
a) Ózen qandaı bólikterden turady?
á) Tuzdy kól qalaı paıda bolady?
b) Jasandy kól qalaı jasalady?
Jańa materıal: Sabaqtyń taqyryby, maqsaty aıtylady.
Kirispe: Oı tolǵanys: (suıyq, tússiz, ıissiz, eritkish, dámsiz)
Sýdyń qasıeti
↓
------------------------
20 - ǵasyrdyń sońynda jer turǵyndarynyń sany 6 mılıardtan asty. Halyq sanynyń ósýine oraı jumsalatyn sýdyń mólsheri de únemi artyp otyrady. Ár adam táýligine tamaqqa jáne ishýge 2 - 3 lıtr sý jumsady. Al aýyz sý tapshylyǵy - álemdik problema. Sońǵy zertteýler boıynsha adam organızminiń 2/3 bóligi sýdan turady. Kúnine ár adam 5 lıtr sý ishýi kerek eken.
Krannan 1 stakan sý alý.
- Sýdy ishýge bola ma?
- Joq.
- Nege ishýge bolmaıdy?
- Dáleldeý kerek. (Oqýshylardyń jaýaby)
Muǵalim: Sý qubyrlaryn tat asady, tesiledi, sol jerlerden lastanǵan, ýlanǵan sýdyń ishinde túrli mıkrobtar bolady. Sýdy tazartý úshin qaınatsa bolady degen qate pikir. Organıkalyq zattarmen qosylǵan hlory zattardyń qaınatqannan keıin ýlylyǵy odan ári artady, kanserogendi zattary kóbeıedi.
Sýdy hlorlaý kezinde bakterıalary ǵana óledi, al las organıkalyq zattarmen qosylǵanda dıoksın paıda bolady. Dıokın - ý.
Mátinmen jumys isteý: oqýshylarǵa mátindi mánerlep, tizbekpen oqý.
Maqal - mátelder:
1. Sýdyń da suraýy bar.
2. Sútten aq, sýdan taza.
3. Sýdaı sulýǵa jolyq...
4. Sý - tirshilik kózi.
5. Sý - atasy, jer - anasy.
Dáptermen jumys: Sýdy únemdeý erejelerin jazý.
Sergitý sáti:
Jańbyr jaýar sebelep,
Tyǵylady kóbelek.
Biz qolshatyr astynda,
Bı bıleımiz dóńgelep.
Toptyq jumys:
1 - top. «Sý - tirshilik kózi» taqyrybyna shyǵarma jazý.
2 - top. Sý týraly maqal - mátel jazý.
3 - top. Sý týraly tyıym sózder jazý.
Sabaqty qortyndylaý. Oı jınaqtaý.
Úı tapsyrmasyn habarlaý jáne oǵan nusqaý berý kezeii.
Bekitý. Adam ómiri men tabıǵattaǵy sýdyń mańyzy.
Sabaqtyń taqyryby: Sýdy qorǵaý
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdiligi: sýdy qorǵaýdaǵy adamdardyń rólin túsindirip, mátindi ıgerý. Sýdyń qasıetterimen tanystyrý, lastanýdan saqtaý, tazartý jáne sý arqyly juǵatyn aýrýlar týraly maǵlumattar berý, bilimderin keńeıtý. Tabıǵatty, sýdy qorǵaýǵa baýlý.
Damytýshylyǵy: oqýshylardyń salystyrý qabiletin damytý.
Tárbıeligi: gıgıenalyq, ekologıalyq tárbıe berý.
Mindeti: oqýshylardy óz betinshe izdenýge baýlý, jeke pikirlerin qalyptastyrý, basqanyń oıyna qurmetpen qaraý. Oı tolǵanysqa belsene qatysý.
Ádisi: jartylaı izdenis, aýyzsha baıandaý, boljaý, salystyrý.
Kútiletin nátıje: boljaý, joramal arqyly mátindi oqyp taldaıdy, salystyrady. Bilese jumy jasaı otyryp, óz pikirin bildirýge, oıyn dáleldeýge úırenedi, topta, jupta jumys isteý qabiletterin arttyra alady.
Kórnekiligi: ınteraktıvti taqta, oqýlyq, sýretter, stakandaǵy sý.
Sabaqtyń barysy:
1. Uıymdastyrý kezeńi: Sózdikterin túgendeý.
2. Úı tapsyrmasyn suraý.
a) Ózen qandaı bólikterden turady?
á) Tuzdy kól qalaı paıda bolady?
b) Jasandy kól qalaı jasalady?
Jańa materıal: Sabaqtyń taqyryby, maqsaty aıtylady.
Kirispe: Oı tolǵanys: (suıyq, tússiz, ıissiz, eritkish, dámsiz)
Sýdyń qasıeti
↓
------------------------
20 - ǵasyrdyń sońynda jer turǵyndarynyń sany 6 mılıardtan asty. Halyq sanynyń ósýine oraı jumsalatyn sýdyń mólsheri de únemi artyp otyrady. Ár adam táýligine tamaqqa jáne ishýge 2 - 3 lıtr sý jumsady. Al aýyz sý tapshylyǵy - álemdik problema. Sońǵy zertteýler boıynsha adam organızminiń 2/3 bóligi sýdan turady. Kúnine ár adam 5 lıtr sý ishýi kerek eken.
Krannan 1 stakan sý alý.
- Sýdy ishýge bola ma?
- Joq.
- Nege ishýge bolmaıdy?
- Dáleldeý kerek. (Oqýshylardyń jaýaby)
Muǵalim: Sý qubyrlaryn tat asady, tesiledi, sol jerlerden lastanǵan, ýlanǵan sýdyń ishinde túrli mıkrobtar bolady. Sýdy tazartý úshin qaınatsa bolady degen qate pikir. Organıkalyq zattarmen qosylǵan hlory zattardyń qaınatqannan keıin ýlylyǵy odan ári artady, kanserogendi zattary kóbeıedi.
Sýdy hlorlaý kezinde bakterıalary ǵana óledi, al las organıkalyq zattarmen qosylǵanda dıoksın paıda bolady. Dıokın - ý.
Mátinmen jumys isteý: oqýshylarǵa mátindi mánerlep, tizbekpen oqý.
Maqal - mátelder:
1. Sýdyń da suraýy bar.
2. Sútten aq, sýdan taza.
3. Sýdaı sulýǵa jolyq...
4. Sý - tirshilik kózi.
5. Sý - atasy, jer - anasy.
Dáptermen jumys: Sýdy únemdeý erejelerin jazý.
Sergitý sáti:
Jańbyr jaýar sebelep,
Tyǵylady kóbelek.
Biz qolshatyr astynda,
Bı bıleımiz dóńgelep.
Toptyq jumys:
1 - top. «Sý - tirshilik kózi» taqyrybyna shyǵarma jazý.
2 - top. Sý týraly maqal - mátel jazý.
3 - top. Sý týraly tyıym sózder jazý.
Sabaqty qortyndylaý. Oı jınaqtaý.
Úı tapsyrmasyn habarlaý jáne oǵan nusqaý berý kezeii.
Bekitý. Adam ómiri men tabıǵattaǵy sýdyń mańyzy.
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.