- 05 naý. 2024 00:46
- 254
Sýdyń tabıǵattaǵy jáne adam ómirindegi mańyzy
Taqyryby: Sý
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreketiniń tehnologıalyq kartasy
Bilim berý salasy: Qatynas.
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreketi: Kórkem ádebıet.
Taqyryby: Sý
Maqsaty: Sýdyń tabıǵattaǵy jáne adam ómirindegi mańyzy týraly túsinik berý. Sý jaıly alǵan túsinikterin odan ári baıqaǵyshtyǵyn, qyzyǵýshylyqtaryn damytý. Sýdy taza saqtaýǵa, uqyptylyqqa tárbıeleý. Oılaý, este saqtaý qabiletterin jetildirý. Topta birlesip jumys jasaý. Kórnekiligi: Oıyn, beınetaspa sý týraly, sýretter Qoldanylatyn ádis – tásilderi. Túsindirý, kórsetý, oı jınaqtaý, kórnekilik. Pánaralyq baılanys: Dene shynyqtyrý, qorshaǵan orta.
İs - áreket kezeńderi
Motıvasıalyq qozǵaýshylyq
Tárbıeshiniń is - áreketi
Tárbıeshi sózi - Balalar, men senderdi búgingi uıymdastyrylǵan oqý is - áreketinde kórgenime qýanyshtymyn. Senderdiń kúlimdegen júzderińdi kórip súısinip turmyn... Men barlyǵyńdy shattyq sheńberine shaqyramyn.
«Úlkenge de siz,
Kishige de siz,
Barshańyzǵa qurmetpen
Bas ıemiz biz»,- dep aıtyp jyly sózder aıtatyn túsindirý. Endi ornymyzǵa otyryp «beınetaspaǵa» nazar aýdaramyz.
Ótken oqý is - áreketindegi taqyrybymyz «shalqan» ertegisin qaıtalaý. Búgin senderdi «Sý» taqyrybymen tanystyramyn.
Sý sýretterin beınetaspadan kórsetip, tanystyrdym.
Balalarǵa sý týraly túsindirip, Beıne taspa arqyly balalarǵa áńgimeletý. Sý týraly «vedıo» kórsetý Sýdy únemdep taza saqtaý kerek. Ony lastaýǵa bolmaıdy. Sýsyz adamdar ómir súre almaıdy.
Sergitý jattyǵý. Kún shyqty,
Jel turdy
Aspandy bult japty
Jańbyr jaýdy.
Naızaǵaı shart etti.
Biz buǵa qaldyq.
Oıyn: «Kún men jańbyr»
(Oıyn sharty: «Kún ashyldy» degende ár túrli qımyldar jasaıdy. «jańbyr jaýdy» degende tyǵylady.)
Balalar, búgin bizder qandaı taqyryppen tanystyq? (qorytý, bekitý)
Sý bizdiń úıimizge qalaı keledi, ne arqyly?
(Madaqtaý arqyly baǵalaý)
Balalardyń is - áreketi
Balalar tárbıeshini tyńdap, shattyq sheńberine jınalady.
Balalar óleń joldaryn qosylyp qaıtalap, jyly sózder aıtady. Kúnimiz ashyq, Aýamyz taza, sýymyz móldir bolsyn!
Sýdy esterińe túsiredi
Beınetaspadaǵy sýdyń sýretterin balalar qyzyqtady
- Sýdy sapyrma
- Sýǵa túkirme
- Túnde sýdy tókpe
- Túnde sýǵa barma
- Sýdyń da suraýy bar
Balalar berilgen is - áreketti oryndap otyrdy.
Balalar bári birge qımyldy oıyndy qyzyǵýshylyqpen belsene oryndaıdy
Sý taqyrybymen tanystyq
Qubyr arqyly keledi
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreketiniń tehnologıalyq kartasy
Bilim berý salasy: Qatynas.
Uıymdastyrylǵan oqý is - áreketi: Kórkem ádebıet.
Taqyryby: Sý
Maqsaty: Sýdyń tabıǵattaǵy jáne adam ómirindegi mańyzy týraly túsinik berý. Sý jaıly alǵan túsinikterin odan ári baıqaǵyshtyǵyn, qyzyǵýshylyqtaryn damytý. Sýdy taza saqtaýǵa, uqyptylyqqa tárbıeleý. Oılaý, este saqtaý qabiletterin jetildirý. Topta birlesip jumys jasaý. Kórnekiligi: Oıyn, beınetaspa sý týraly, sýretter Qoldanylatyn ádis – tásilderi. Túsindirý, kórsetý, oı jınaqtaý, kórnekilik. Pánaralyq baılanys: Dene shynyqtyrý, qorshaǵan orta.
İs - áreket kezeńderi
Motıvasıalyq qozǵaýshylyq
Tárbıeshiniń is - áreketi
Tárbıeshi sózi - Balalar, men senderdi búgingi uıymdastyrylǵan oqý is - áreketinde kórgenime qýanyshtymyn. Senderdiń kúlimdegen júzderińdi kórip súısinip turmyn... Men barlyǵyńdy shattyq sheńberine shaqyramyn.
«Úlkenge de siz,
Kishige de siz,
Barshańyzǵa qurmetpen
Bas ıemiz biz»,- dep aıtyp jyly sózder aıtatyn túsindirý. Endi ornymyzǵa otyryp «beınetaspaǵa» nazar aýdaramyz.
Ótken oqý is - áreketindegi taqyrybymyz «shalqan» ertegisin qaıtalaý. Búgin senderdi «Sý» taqyrybymen tanystyramyn.
Sý sýretterin beınetaspadan kórsetip, tanystyrdym.
Balalarǵa sý týraly túsindirip, Beıne taspa arqyly balalarǵa áńgimeletý. Sý týraly «vedıo» kórsetý Sýdy únemdep taza saqtaý kerek. Ony lastaýǵa bolmaıdy. Sýsyz adamdar ómir súre almaıdy.
Sergitý jattyǵý. Kún shyqty,
Jel turdy
Aspandy bult japty
Jańbyr jaýdy.
Naızaǵaı shart etti.
Biz buǵa qaldyq.
Oıyn: «Kún men jańbyr»
(Oıyn sharty: «Kún ashyldy» degende ár túrli qımyldar jasaıdy. «jańbyr jaýdy» degende tyǵylady.)
Balalar, búgin bizder qandaı taqyryppen tanystyq? (qorytý, bekitý)
Sý bizdiń úıimizge qalaı keledi, ne arqyly?
(Madaqtaý arqyly baǵalaý)
Balalardyń is - áreketi
Balalar tárbıeshini tyńdap, shattyq sheńberine jınalady.
Balalar óleń joldaryn qosylyp qaıtalap, jyly sózder aıtady. Kúnimiz ashyq, Aýamyz taza, sýymyz móldir bolsyn!
Sýdy esterińe túsiredi
Beınetaspadaǵy sýdyń sýretterin balalar qyzyqtady
- Sýdy sapyrma
- Sýǵa túkirme
- Túnde sýdy tókpe
- Túnde sýǵa barma
- Sýdyń da suraýy bar
Balalar berilgen is - áreketti oryndap otyrdy.
Balalar bári birge qımyldy oıyndy qyzyǵýshylyqpen belsene oryndaıdy
Sý taqyrybymen tanystyq
Qubyr arqyly keledi
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.