InfoHub Logo

Fızıka 10 synyp
İ. Sabaqtyń taqyryby: Vakýmdegi elektr togy
İİ. Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdiligi Vakýmdegi elektr togy jáne onyń tehnıkada qoldanylýy týraly túsinik berý.
Damytýshylyǵy: Oqýshylardyń dúnıetanym kókjıegin keńeıtý, damytýshylyǵyn arttyrý.
Tárbıeliligi: Oqýshylardy uqyptylyqqa, jaýapkershilikke óz betinshe izdenýge tárbıeleý.
İİİ. Sabaqtyń kórnekiligi: Slaıd, plakat, shemalar, test tapsyrmalary, ótkizgishter, elektr shamdary dıelektrıkter eletrondy sáýlelik tútik
İV. Sabaqtyń túri: aralas sabaq
V. Sabaqtyń ádisi: modýldik tehnologıany qoldaný
Vİ. Sabaqtyń barysy:

1. Uıymdastyrý kezeńi:
Oqýshylardyń sabaqqa qatysýyn túgeldep, oqý - quraldarynyń daıyndyǵyn qadaǵalaý.
2. Úı tapsyrmasyn tekserip baǵalaý.
Úı tapsyrmasyn tekserý suraqtary: /deńgeılik tapsyrmalar/
İ deńgeılik tapsyrma
1. Gazdyń ıondanýy degen ne? Gazdaǵy zarád tasymaldaýshy bólshekter ne d/a?
2. Gazdy qandaı sáýleler ıondaıdy?

İİ. deńgeılik tapsyrma
1. Gazdyń ıondalýyna keri proses ne dep atalady?
2. Gazdaǵy tok kúshiniń kerneýge táýeldiligi ne dep atalady? Qanyǵý togy degen ne?

İİİ. deńgeılik tapsyrma
1. Gaz razrády jáne gaz razrádynyń túrlerin aıtyp ber?
2. Plazma týraly túsinik ber.
3. Úı tapsyrmasyn qorytyndylaý.
- Balalar, gaz qandaı orta? Gaz - dıelektrık. Barlyq gazdar jaqsy ızolátor - tokty ótkizbeıtinder. Biraq, ıondaýshy kózder /joǵary temperatýra, rentgen, últrakúlgin, α - sáýleler/ arqyly gazdy razrádteýǵa bolady. Ózdik, ózdik emes jáne elektrlik doǵa /qýatty jaryq kózi/, ushqyndyq razrád /naızaǵaı/, táj razrády /álsiz jaryq/. Iondalǵan gaz qabaty - plazma

4. Jańa sabaq. /Maǵynany taný/
Oqýshylar neni bilýi tıis:
Vakýmdegi elektr togy degen ne?
Vakýmdegi elektr togy qandaı qubylysqa negizdelgen?
Elektrondardyń kınetıkalyq energıasy nege teń?
Dıod degen ne?
Trıod degen ne
Elektrondy sáýlelik tútik ne úshin qoldanylady?
Vakým - ıdeal ızolátor. Vakýmde tok júrý úshin erkin elektrondar engizý kerek. Ol termoelektorndyq emısıa kómegimen júzege asyrylady. Vakýmdyq qyzdyrǵysh shamdy paıdalansaq, onda qyzǵan symnan vakýmge elektrondar ushyp shyǵady. Eger K qyzdyrǵysh sym men A elektrodtyń arasynda elektr órisin týdyrsa, onda ol elektrondardy A anodqa qaraı aıdaıdy. Óris kerneýligi U bolsa, onda K jáne A elektrodtardyń arasynda zarádtiń oryn aýystyrý jumysy