InfoHub Logo

Saýat ashý sabaǵy
Sabaqtyń taqyryby: Iý ıý dybysy men árpi
Sabaqtyń maqsattary:
1) Bilimdilik: Iý ıý dybysy men árpin tanystyrý, dybys pen áripti ajyrata bilýge úıretý. Kespe áripterden býyn, sóz, sóılem quratý. Iý dybysy bar sózderge dybystyq taldaý jasaı bilýge úıretý.
2) Damytýshylyq: Oılaý, este saqtaý qabiletterin arttyrý, sózdik qorlaryn molaıtý, qyzyǵýshylyǵyn, belsendiligin damytý, saýatty jazýǵa baýlý.
3) Tárbıelik: Ádeptilikke, eńbeksúıgishtikke tárbıeleý.

Sabaqtyń kórnektiligi: Iý dybysynyń baspa, jazba túri, kespe áripter, býyndar, sýretter, teksheler, dápter, úlestirmeli qaǵazdar.
Sabaqtyń ádisi: Suraq – jaýap, túsindirý, oıyn, kórnektilik.

Sabaqtyń barysy: 1) Uıymdastyrý 2) Úı tapsyrmasyn suraý.
Úı tapsyrmasyn qorytyndylaý
1) Ia ıa qandaı dybys?
A) daýysty, b) daýyssyz
2) Ia ıa dybysy sózdiń qaı jerinde kezdesedi?
A) ortasynda Á) basynda B) barlyq býynda

Jańa sabaq. Jumbaq jasyrý
Tátti kórse bas salar
Aınymaıdy baladan
Úp - úlken bop jasqanar,
Kip – kishkentaı aradan (aıý)

«Aıý» sózinde neshe býyn bar.
Bizge tanys emes qandaı dybys estilip tur? ( hormen aıtý)
- Qandaı dybys eken?
- Daýysty
- Iý ıý dybysynyń baspa, jazba túrlerimen tanystyrý
- Iý dybysyn aıtqanda ı - ý qosarly dybysy estiledi, jazǵanda ıý bolyp jazylady.
Iý dybysy óz aldynda jeke býyn jasaı alady. Mysaly: a - ıý, qo - ıý, qu - ıý

Aıýdy sıpattaý. Aıýdyń sýretin kórsetý.
- Aıý - qońyr
-------ańǵal
-------batyl
-------jyldam
-------jyrtqysh

Jumystyń osy túrin kórsete otyryp, oqýshylardyń janýarlarǵa degen súıispenshilikterin arttyryp, tabıǵatqa qamqorlyq jasaýǵa, meıirimdilikpen qaraýǵa tárbıeleý.

Oqýlyqpen jumys.
Sýret boıynsha áńgime qurastyrý. Maǵynasyna toqtalý. (balalardyń óz oılaryn ortaǵa jasqanbaı jetkize bilýge tárbıeleý)
3) Sózdiktermen jumys. Býynǵa bólgizip aıtqyzý.(Býyn týraly qysqasha maǵlumat berý)

- Aıý, qoıý, quıý, súıý, eseıý, azaıý, oıý, qıý, túıý, kıý, úlkeıý, kóbeıý.

Ár sózde neshe býyn bar? Iý dybysy neshinshi býynda?(Balalar qoldaryn shapalaqtaı otyryp, neshe býyn bar ekenin ajyratady.)
Kórnekilikter boıynsha taqyryptyq áńgime ótkizý.
- Balalar, búgin biz sizdermen «Ádemi oıý» taqyrybyna taratpaly materıaldar arqyly aq qaǵazǵa salynǵan oıýymyzdy ádemilep boıaımyz.
Muǵalim taratpaly materıaldardy árqaısysyna taratady..
Qoldan jasalǵan syrmaq kórsetiledi.
Sergitý sáti
Ormandaǵy aıýdyń
Qulpynaıy kóp eken.
Terip - terip alaıyq,
Qaltamyzǵa salaıyq.
Balalardyń boıaǵan sýretteri boıynsha jumys.
Ájem oıý oıdy. ( sóılem ekenin, neshe sózden turatynyn aıtqyzý)
Ájem syrmaq oıýlady.
Balalarǵa: - aıý oıý qoıý toıý sózderin anyq jáne durys aıtqyzý.

Toppen jumys
1 top: Oıýdyń sýretin salady
2 top: «Sur qoıan» óleńin aıtyp, óleń sózine baılanysty qımyl - qozǵalys jasaıdy
3 top: Iý dybysy bar sózder aıtqyzý.
« Kim jyldam» oıyny
Dopty bir - birine laqtyra otyryp ıý dybysy bar sóılem quratý

Dáptermen jumys. Ádemi, saýatty oryndatý
Qorytyndy
1) Kóz juma otyryp ıý dybysyn jazdyrtý
2) Til ustartý. Jańyltpash, óleń jattap aıtqyzý ( ıý - ıý - ıý, Qorbańdaǵan aıý)
3) Ermeksazdan ıý dybysyn jasaý
Baǵalaý
Úıge tapsyrma: Iý dybysy men árpi.