Aspapta oınaýǵa úıretýdiń negizgi ádisteri
Jospary:
1. Oqytýdyń ádis-tásilderi týraly uǵym.
2. Oqytýdyń eń keń taraǵan ádisteri
3. Aýyzsha, kórnekilik, tájirıbelik, baqylaý ádisteri
Ádis - grek sózi methods - zertteý joly. Maqsatqa jetý joly degen maǵyna beredi.
Aspapta oınaýǵa oqytýdyń ádisi bul - oqytýshy men oqýshy qarym - qatynasy áreketin qamtamasyz etetin júıe.
I Bala boıynda baıanshy sheberligimen daǵdysyn qalyptastyrý.
II Jalpy dáne mýzykalyq qabiletterin damytý.
III Oqytýdyń mazmunyn meńgerý.
IV Oqýshylardyń óz betimen bilim jetildirýdiń meńgerýi ádisterine jáne quraldary jatatyn júıe.
Oqytýdyń tásili - ádis elementi, onyń quraldas bólimi, ádisti taratý joly. Muǵalim baıanshynyń jumysynda qoldanatyn tásilder nusqaýǵa, eredege baǵyshtaý, oınaý bvrysynda eskertpeler, aspapta jekelengen daǵdylardy, taǵy basqalardy oınaý, ándetý.
Aýyzsha ádisi – bul uǵyndyrý, áńgimelesý, oqýlyqpen nemese arnvıy ádebıetpen jumys, túsindirý kezinde oqytýshy málimet berip qana qoımaı, oqýshylardyń suraqtaryna jaýap beredi. Al olar oılanyp qoıǵan suraqtary olardyń oılaýyn damytady.
Túsindirý ádisi - túsinikteme, taldaý, úırenetin materıaldyń ártúrli erejeleri týraly sóz qozǵaý. Muǵalim túsindirý barysynda tek aqparatqa súıenbeıdi, oqýshy suraqtaryna jaýap beredi. Bul suraqtar oılaý qabiletterin arttyrady, kóbine túsindirgende qosymsha aspappen kórsetý arqyly da túsindiriledi. Túsindirý barlyq jastaǵy balalar toptaryna keńinen qoldanylady. Biraq bul ádis kishkentaı balalarǵa qaraǵanda oqý materıalynyń kúrdeligine jáne oqýshynyń zıatkerlik múmkinshiligine baılanysty orta jáne joǵary mektep jastaryndaǵy balalarǵa jıi qoldanylady.
Áńgimelesý ádisi – bul oqý barysynda muǵalim suraǵy men oqýshynyń jaýabynyń kezektesip otyrýy. Bul ádis oqýshynyń bilimin tekserý, qaıtalaý jáne bekitý (úı tapsyrmasyn tekserý) maqsatynda qyzmet etedi.
Kitappen jumys - oqýshynyń óz bilimin jetildirýge, qosymsha bilim alýǵa daıarlyqtyń mańyzdy joly. Muǵalim mindeti - keıin oqýshy óz betimen jumys isteýi úshin paıdalana bilýin qalyptastyrý. Mýzyka kitaptary, baspasóz, ınternet, anyqtamalyq ádebıetter, t. b.
Kórnekilik ádis - elústrasıa jáne demonstrasıa ádisi. Olar aýyzsha jáne basqa ádistermen ózara baılanysty qoldanylady.
Elústrasıa ádisi – oqytýshy aspapta oınaıdy nemese plakattar qaraý, sýret qaraý, t. b.
Demonstrasıa ádisi – tehnıkalyq oqý - quraldaryn paıdalaný; magnıtofon, dısk, kompúter. Mysaly: berilgen shyǵarmany belgili oryndaýshy oryndaýynda kórsetý úshin. Oqý prosesinde jańa tehnıkalyq quraldardy engizý, oqytýdyń kórnekti ádisin keńeıtedi. Biraq elústrasıalaýdy óte kóp qoldaný oqýshynyń oınaý prosesine keri áserin tıgizedi.
Oqytýdyń praktıkalyq ádisi - bul ádispen oqýshy baıangynyń tájirıbelik iskerligi men daǵdysyn qalyptastyrady.
Qoldan - qolǵa oınap kórsetý ádisi – dombyrada dástúrli túrde úıretý sıaqty, kórnekilik ádisteriniń biri.
Jattyǵý ádisi – mýzykalyq aspapta oınaýdy úıretýde negizgi jáne keń taraǵan ádis. Iaǵnı iskerlik pen daǵdyly muǵalimmen sabaq ústinde jáne óz betimen oqý kezinde únemi júıeli túrde aspapta qaıtalap otyrý pedagog baıanshylar tájirıbesindegi tıimdi jáne mańyzdysy jalǵyz bul ádis qana emes, basqalarymen de baılanysty bolýy qajet. Jattyǵýdyń aıtarlyqtaı mańyzdy sharty, ony zerdeli paıdalaný bolyp tabylady. Notaǵa qarap oınaý aýyzsha ádispen praktıkalyq ádisine jatady.
Baqylaý jáne ózin - ózi baqylaý ádisi - muǵalim men oqýshy oqý prosesiniń nátıjesi týraly aqparat alý ádisi.
Aýyzsha ádisi - mysaly: oqýshynyń úı tapsyrmasyn tekserý kezindegi aýyzsha jaýap berý ádisi.
Praktıkalyq ádisi - oqýshynyń sabaq kezinde baqylaý úshin tyńdaý, synaq jáne emtıhanda aspapta oınaý. Oqýshynyń óz betimen daıyndaǵan shyǵarmasyn tyńdaý.
Baqylaý, qadaǵalaý - tárbıelenýshiniń tárbıe jáne damý prosesiniń nátıjege jetýin qadaǵalaý, baqylaý.
Kompútermen jumys - bul:
1. Kórnekilik ádis - mýzyka tyńdaý, oryndaýshylardy kórý.
2. Aýyzsha ádis - avtorlar týraly nemese shyǵarmany oqý.
3. Baqylaý ádisi - test suraqtaryna jaýap berý, t. b.
4. Ózin - ózi baqylaý ádisi - mıkrafon arqyly jazý dáne ózi oınaǵanyn tyńdaý.
5. Birikken(keshendi)- mysaly shebermen kompúter arqyly ashyq sabaq berý; aýyzsha, kórnekilik.
Paıdalanǵan ádebıetter:
1. Pedagogıka. Jalpy redaksıa basqarǵan.
Kýdlárova A. Almaty 2004j
2. Jýmalıeva, Súleımenova.
Mýzyka pániniń oqytý álistemesi
Astana. Felmant 2008j
1. Oqytýdyń ádis-tásilderi týraly uǵym.
2. Oqytýdyń eń keń taraǵan ádisteri
3. Aýyzsha, kórnekilik, tájirıbelik, baqylaý ádisteri
Ádis - grek sózi methods - zertteý joly. Maqsatqa jetý joly degen maǵyna beredi.
Aspapta oınaýǵa oqytýdyń ádisi bul - oqytýshy men oqýshy qarym - qatynasy áreketin qamtamasyz etetin júıe.
I Bala boıynda baıanshy sheberligimen daǵdysyn qalyptastyrý.
II Jalpy dáne mýzykalyq qabiletterin damytý.
III Oqytýdyń mazmunyn meńgerý.
IV Oqýshylardyń óz betimen bilim jetildirýdiń meńgerýi ádisterine jáne quraldary jatatyn júıe.
Oqytýdyń tásili - ádis elementi, onyń quraldas bólimi, ádisti taratý joly. Muǵalim baıanshynyń jumysynda qoldanatyn tásilder nusqaýǵa, eredege baǵyshtaý, oınaý bvrysynda eskertpeler, aspapta jekelengen daǵdylardy, taǵy basqalardy oınaý, ándetý.
Aýyzsha ádisi – bul uǵyndyrý, áńgimelesý, oqýlyqpen nemese arnvıy ádebıetpen jumys, túsindirý kezinde oqytýshy málimet berip qana qoımaı, oqýshylardyń suraqtaryna jaýap beredi. Al olar oılanyp qoıǵan suraqtary olardyń oılaýyn damytady.
Túsindirý ádisi - túsinikteme, taldaý, úırenetin materıaldyń ártúrli erejeleri týraly sóz qozǵaý. Muǵalim túsindirý barysynda tek aqparatqa súıenbeıdi, oqýshy suraqtaryna jaýap beredi. Bul suraqtar oılaý qabiletterin arttyrady, kóbine túsindirgende qosymsha aspappen kórsetý arqyly da túsindiriledi. Túsindirý barlyq jastaǵy balalar toptaryna keńinen qoldanylady. Biraq bul ádis kishkentaı balalarǵa qaraǵanda oqý materıalynyń kúrdeligine jáne oqýshynyń zıatkerlik múmkinshiligine baılanysty orta jáne joǵary mektep jastaryndaǵy balalarǵa jıi qoldanylady.
Áńgimelesý ádisi – bul oqý barysynda muǵalim suraǵy men oqýshynyń jaýabynyń kezektesip otyrýy. Bul ádis oqýshynyń bilimin tekserý, qaıtalaý jáne bekitý (úı tapsyrmasyn tekserý) maqsatynda qyzmet etedi.
Kitappen jumys - oqýshynyń óz bilimin jetildirýge, qosymsha bilim alýǵa daıarlyqtyń mańyzdy joly. Muǵalim mindeti - keıin oqýshy óz betimen jumys isteýi úshin paıdalana bilýin qalyptastyrý. Mýzyka kitaptary, baspasóz, ınternet, anyqtamalyq ádebıetter, t. b.
Kórnekilik ádis - elústrasıa jáne demonstrasıa ádisi. Olar aýyzsha jáne basqa ádistermen ózara baılanysty qoldanylady.
Elústrasıa ádisi – oqytýshy aspapta oınaıdy nemese plakattar qaraý, sýret qaraý, t. b.
Demonstrasıa ádisi – tehnıkalyq oqý - quraldaryn paıdalaný; magnıtofon, dısk, kompúter. Mysaly: berilgen shyǵarmany belgili oryndaýshy oryndaýynda kórsetý úshin. Oqý prosesinde jańa tehnıkalyq quraldardy engizý, oqytýdyń kórnekti ádisin keńeıtedi. Biraq elústrasıalaýdy óte kóp qoldaný oqýshynyń oınaý prosesine keri áserin tıgizedi.
Oqytýdyń praktıkalyq ádisi - bul ádispen oqýshy baıangynyń tájirıbelik iskerligi men daǵdysyn qalyptastyrady.
Qoldan - qolǵa oınap kórsetý ádisi – dombyrada dástúrli túrde úıretý sıaqty, kórnekilik ádisteriniń biri.
Jattyǵý ádisi – mýzykalyq aspapta oınaýdy úıretýde negizgi jáne keń taraǵan ádis. Iaǵnı iskerlik pen daǵdyly muǵalimmen sabaq ústinde jáne óz betimen oqý kezinde únemi júıeli túrde aspapta qaıtalap otyrý pedagog baıanshylar tájirıbesindegi tıimdi jáne mańyzdysy jalǵyz bul ádis qana emes, basqalarymen de baılanysty bolýy qajet. Jattyǵýdyń aıtarlyqtaı mańyzdy sharty, ony zerdeli paıdalaný bolyp tabylady. Notaǵa qarap oınaý aýyzsha ádispen praktıkalyq ádisine jatady.
Baqylaý jáne ózin - ózi baqylaý ádisi - muǵalim men oqýshy oqý prosesiniń nátıjesi týraly aqparat alý ádisi.
Aýyzsha ádisi - mysaly: oqýshynyń úı tapsyrmasyn tekserý kezindegi aýyzsha jaýap berý ádisi.
Praktıkalyq ádisi - oqýshynyń sabaq kezinde baqylaý úshin tyńdaý, synaq jáne emtıhanda aspapta oınaý. Oqýshynyń óz betimen daıyndaǵan shyǵarmasyn tyńdaý.
Baqylaý, qadaǵalaý - tárbıelenýshiniń tárbıe jáne damý prosesiniń nátıjege jetýin qadaǵalaý, baqylaý.
Kompútermen jumys - bul:
1. Kórnekilik ádis - mýzyka tyńdaý, oryndaýshylardy kórý.
2. Aýyzsha ádis - avtorlar týraly nemese shyǵarmany oqý.
3. Baqylaý ádisi - test suraqtaryna jaýap berý, t. b.
4. Ózin - ózi baqylaý ádisi - mıkrafon arqyly jazý dáne ózi oınaǵanyn tyńdaý.
5. Birikken(keshendi)- mysaly shebermen kompúter arqyly ashyq sabaq berý; aýyzsha, kórnekilik.
Paıdalanǵan ádebıetter:
1. Pedagogıka. Jalpy redaksıa basqarǵan.
Kýdlárova A. Almaty 2004j
2. Jýmalıeva, Súleımenova.
Mýzyka pániniń oqytý álistemesi
Astana. Felmant 2008j
You Might Also Like
-
Shaǵyn jınaqtalǵan mekteptiń búgini men bolashaǵy
