InfoHub Logo

Top: «Baldyrǵan».
Bilim berý bólimi: Densaýlyq.
Bólim: Qaýipsizdik minez - qulyq negizderi.
Taqyryby: Azyq - túlikter. Dárýmender.
Maqsaty: Paıdaly azyq - túlikter men dárýmender jáne salaýatty tamaqtanýdyń mańyzy týraly bilimderin bekitý.
Este saqtaý, oılaý qabiletterin arttyrý, zeıinderin damytý.
Óz aǵzasyn kútýge tárbıeleý.
Sózdik jumys: dárýmender.
Qos tildik: dárýmender - vıtamıny

Motıvasıalyq qozǵaýshylyq
Shattyq sheńberi.
Biz baldyrǵan teń basqan,
Dos qushaǵyn keń ashqan.
Tilegimiz ádildik,
Ashyq bolsyn kók aspan!

Tosyn sát: Dárýmender eline barýǵa Dáriger shaqyrady.

Uıymdastyrýshylyq - izdenistik
Kirispe bólim.
- Qalaı oılaısyńdar, bul el nege Dárýmender eli dep ataldy eken?
- Turǵyndary neni jaqsy kóredi dep oılaısyńdar?

Dárýmender týraly túsinik berý:
- Dárýmender - balalar densaýlyǵynyń kúshti bolyp ósýine kómektesetin zattar. Dárýmendi ósimdikter men janýarlar ózderi bólip shyǵara alady, al adamdar bulaı jasaı almaıdy. Sondyqtan adamdar dárýmendi tamaq arqyly qabyldaıdy. Kókónister men jemisterde, basqa da azyq - túlikterde kóptegen dárýmender bar. Eger bala dárýmendi az qabyldasa, ol aýrýshań bolyp, tábeti nasharlaıdy, baıaý ósedi. Bizge jaqsy tanys kókónisterde dárýmender óte kóp.

Jumbaq jasyrady:
Shashy jerdiń betinde,
Ózi jerdiń astynda. Ol ne?

Sábizdiń sýretin kórsetip, óleń oqıdy.
Sábiz bizge kerekti,
Dárýmendi beredi.
Paıdalansań ony kóp,
Kóziń jaqsy kóredi.

- Sábizde A dárýmeni kóp kezdesedi. Bul durys ósýge jáne kózdiń jaqsy kórýine kómektesetiń dárýmen.
Sýrettermen jumys.
Taqtada azyq - túlikterdiń (sary maı, irimshik, baýyr, qyzanaq, qyzyl alma, shabdaly, órik) sýretteri.
- A dárýmeni bar azyq - túlikterdi kim atap beredi?
- Al, V dárýmenderi mı men búkil aǵzamyzdyń jaqsy jumys isteýi úshin óte mańyzdy. «V» dárýmeni burshaq, qaraqumyq, sonymen qatar irimshikte, balyqta, qara nanda kezdesedi.
-«V» dárýmeni bar azyqtardy kim biledi?

Sergitý sáti.
Saýsaqtarǵa qarańdar,
Bul kishkentaı balalar.
Tapyrlatyp júredi,
Kóńildenip kúledi.
Jattyǵýdy endi sen,
Birge jasa menimen.
Jınap alyp kúshindi,
Kórset maǵan ishindi.
Symbatty bop kelemiz,
Sál eńkeıdi denemiz.
Aman, saý bop aǵzamyz,
Túzý boldy arqamyz.
Dosymyzǵa qaraıyq,
Kúlimsirep alaıyq.

- Endi «S» tobynyń dárýmenderimen tanysaıyq. Bul dárýmender aǵzamyzdy ártúrli aýrýdan qorǵap, qan aınalatyn tamyrlarymyzdyń berik bolýyna kómektesedi. «S» dárýmeni kóptegen jemis - jıdek, kókónisterde kezdesedi.

Al pıaz týraly tipti mynadaı maqal da bar:
Pıazdy kóp jegen,
Aýyrmaıdy eken.

- Sýrettegi jemis - jıdek, kókónisterdi atap aıtyńdar. Olardyń quramynda qandaı dárýmen bar eken?

- Dárýmender elin ary qaraı aralaıyq.
«D» dárýmeni bizdiń súıegimizdiń berik bolýy úshin óte qajet. Olar ósimdiktekti emes, janýartekti azyqtardy kezdesedi, mysaly: et, baýyr, sary maı, irimshik.
- Qalaı oılaısyńdar, jyldyń qaı mezgilinde biz dárýmenderdi kóbirek qabyldaımyz?
- Nelikten?
- Al, jyldyń basqa mezgilinde dárýmenderden tapshylyq kórmeýimiz úshin, olar dárihanalarda túıirshik dári retinde satylady.

Oıyn: «Dárýmender sebetin jınaý».
Sharty: Dárýmenniń aty jazylǵan sebetke tek ǵana sol dárýmen kezdesetin azyqtardy salý kerek.

Ár toptyń balalarynan dál osy sýretterdi nelikten tańdaǵanyn túsindirýlerin suraıdy.

Refleksıalyq túzetýshilik
- Mine, bizdiń saıahatymyz da aıaqtaldy.
- Qandaı dárýmendermen tanystyq?
- Dárýmender elinde qandaı qyzyqtar kórdik?