- 05 naý. 2024 04:18
- 288
Lentalardy jına, Ormandaǵy aıý, Saptyq jattyǵýlar
Sabaqtyń taqyryby: «Lentalardy jına», «Ormandaǵy aıý». Saptyq jattyǵýlar
Sabaqtyń maqsaty:
- Oqýshylardyń qozǵalmaly oıynyna qyzyǵýshylyǵyn arttyrý, qozǵalmaly oıyndar tehnologıasyn tereń meńgertý;
- Eptilik, ıkemdilik qabiletterin damytý;
- Básekege qabiletti bolýǵa, uıymshyldyqqa, ózara kómekke tárbıeleý.
Sabaqtyń tıpi: Jańa bilimdi ıgerý
Qural — jabdyqtar: doptar, sekirtpe, ysqyryq, saqınalar
Daıyndyq bólimi:
Oqýshylardy sapqa turǵyzý:
a) sálemdesý;
b) sabaqtyń taqyryby men
maqsatyn habarlaý.
Saptaǵy jattyǵýlar:
a) Ońǵa! Artqa! Solǵa! Solǵa!
Júrý jáne onyń túrleri:
a) qoldy joǵary tik kóterip,
aıaqtyń ushymen júrý
á) qoldy eki jaqqa sozyp, ókshemen
júrý
b) qoldy belge qoıyp, syrtqy
qyrymen júrý
v) qoldy belge qoıyp, ishki
qyrymen júrý
Arnaıy júgirý jattyǵýlary:
a) aıaqty artqa búgip júgirý
á) tizeni joǵary kóterip júgirý
b) oń (sol) jaq qyrmen tirkele
adymdap júgirý
v) aıaqtyń ushyn sozyp, aldyǵa
qaıshy tárizdes júgirý
g) jylan tárizdes júgirý
Jalpy damytý jattyǵýlary:
a) bastapqy qalyp: qolymyz belde
1, 2, 3, 4 - moınymyz ońǵa (solǵa)
aınaldyrý
á) b. q. qolymyz belde
«1»- basymyzdy aldyǵa túsirý
«2»- basymyzdy artqa qoıý
«3»- ońǵa
«4»- solǵa qoıý
v) b. q. eki qolmen gımnastıkalyq
aǵashty ustaý
«1»- sol aıaqpen alǵa keń qadam
jasap, eki qoldy joǵary kóterý
«2»- b. q. kelý kerek
«3»- oń aıaqpen alǵa keń adym
jasap, eki qoldy joǵary kóterý
ǵ) b. q. eki qoldy joǵary kóterý,
aıaqty alshaq ustaý
«1, 2, 3»- oń jaqqa ıilý
«4»- b. q.
d) b. q. qoldy aldyǵa tik ustaý
«1»- oń aıaqtyń ushymen sol
qolǵa tıgizý
«2»- b. q.
«3»- sol aıaqtyń ushymen oń
qolǵa tıgizý
«4»- b. q.
4 qatardan 1 qatarǵa turý
Jattyǵý jasaıtyn orynǵa barý
Negizgi bólim:
Oıyndar qımyl - qozǵalys oıyndar jáne sporttyq oıyndar bolyp bólinedi. Qımyl – qozǵalys oıyndary asa kóńildi ári paıdaly qımyl áreket túri.
Qımyl – qozǵalys oıyny. Qımyl - qozǵalys oıyndarynyń kóńildi ári paıdaly bolatyn sebebi, bul oıyndardy oınaı júrip, júgirý, sekirý, órmeleý, laqtyrý, tepe - tendik saqtaý jáne minez - qulyqty tárbıeleý sıaqty barlyq negizgi qımyl – qozǵalystardy damyta alasyńdar. Jarys elementteri – aınalyp júgirip shyǵý, qarsylasyńdy basyp ozý - oıynǵa ótý tartymdy, áserli sıpat beredi. Maqsatqa qol jetkizý sıpatyna jáne oıynǵa qatysýshylardyń az - kóptigine qaraı qımyl - qozǵalys oıyndary mynadaı túrlerge bólinedi:
«Lentalardy jına»
Oıyn sharty: Ár balaǵa túrli tústi bir lentalar taratylady. Bir bala júrgizýshi bolyp tańdalady. Ol balalardy qýyp jetip, lentalaryn jınaý kerek.
Qımyl - qozǵalys oıyndary kóńil kóterýge, jyldamdyq pen eptilikti arttyrýǵa jaǵdaı týǵyzady, ár túrli qımyl – qozǵalys mashyqtary men daǵdylaryn qalyptastyrady. Sonymen birge bir - birimen baılanys jasap, til tabysýǵa kóp kómegin tıgizedi.
Qorytyndy bólim:
- jattyǵý ornyn jınastyrý
- sapqa turǵyzý
- sabaqty qorytyndylaý
- oqýshylardy baǵalaý
- turǵan sap arqyly zaldan shyǵý
Túgel tyńdaýyn qadaǵalaý.
Tolyq sapqa turýlaryn qadaǵalaý. Sabaqqa qatysýyna baılanysty baǵalaý
Túgel qoshtasýyn qadaǵalaý.
Bir sappen shyǵýyn qadaǵalaý.
Sabaqtyń maqsaty:
- Oqýshylardyń qozǵalmaly oıynyna qyzyǵýshylyǵyn arttyrý, qozǵalmaly oıyndar tehnologıasyn tereń meńgertý;
- Eptilik, ıkemdilik qabiletterin damytý;
- Básekege qabiletti bolýǵa, uıymshyldyqqa, ózara kómekke tárbıeleý.
Sabaqtyń tıpi: Jańa bilimdi ıgerý
Qural — jabdyqtar: doptar, sekirtpe, ysqyryq, saqınalar
Daıyndyq bólimi:
Oqýshylardy sapqa turǵyzý:
a) sálemdesý;
b) sabaqtyń taqyryby men
maqsatyn habarlaý.
Saptaǵy jattyǵýlar:
a) Ońǵa! Artqa! Solǵa! Solǵa!
Júrý jáne onyń túrleri:
a) qoldy joǵary tik kóterip,
aıaqtyń ushymen júrý
á) qoldy eki jaqqa sozyp, ókshemen
júrý
b) qoldy belge qoıyp, syrtqy
qyrymen júrý
v) qoldy belge qoıyp, ishki
qyrymen júrý
Arnaıy júgirý jattyǵýlary:
a) aıaqty artqa búgip júgirý
á) tizeni joǵary kóterip júgirý
b) oń (sol) jaq qyrmen tirkele
adymdap júgirý
v) aıaqtyń ushyn sozyp, aldyǵa
qaıshy tárizdes júgirý
g) jylan tárizdes júgirý
Jalpy damytý jattyǵýlary:
a) bastapqy qalyp: qolymyz belde
1, 2, 3, 4 - moınymyz ońǵa (solǵa)
aınaldyrý
á) b. q. qolymyz belde
«1»- basymyzdy aldyǵa túsirý
«2»- basymyzdy artqa qoıý
«3»- ońǵa
«4»- solǵa qoıý
v) b. q. eki qolmen gımnastıkalyq
aǵashty ustaý
«1»- sol aıaqpen alǵa keń qadam
jasap, eki qoldy joǵary kóterý
«2»- b. q. kelý kerek
«3»- oń aıaqpen alǵa keń adym
jasap, eki qoldy joǵary kóterý
ǵ) b. q. eki qoldy joǵary kóterý,
aıaqty alshaq ustaý
«1, 2, 3»- oń jaqqa ıilý
«4»- b. q.
d) b. q. qoldy aldyǵa tik ustaý
«1»- oń aıaqtyń ushymen sol
qolǵa tıgizý
«2»- b. q.
«3»- sol aıaqtyń ushymen oń
qolǵa tıgizý
«4»- b. q.
4 qatardan 1 qatarǵa turý
Jattyǵý jasaıtyn orynǵa barý
Negizgi bólim:
Oıyndar qımyl - qozǵalys oıyndar jáne sporttyq oıyndar bolyp bólinedi. Qımyl – qozǵalys oıyndary asa kóńildi ári paıdaly qımyl áreket túri.
Qımyl – qozǵalys oıyny. Qımyl - qozǵalys oıyndarynyń kóńildi ári paıdaly bolatyn sebebi, bul oıyndardy oınaı júrip, júgirý, sekirý, órmeleý, laqtyrý, tepe - tendik saqtaý jáne minez - qulyqty tárbıeleý sıaqty barlyq negizgi qımyl – qozǵalystardy damyta alasyńdar. Jarys elementteri – aınalyp júgirip shyǵý, qarsylasyńdy basyp ozý - oıynǵa ótý tartymdy, áserli sıpat beredi. Maqsatqa qol jetkizý sıpatyna jáne oıynǵa qatysýshylardyń az - kóptigine qaraı qımyl - qozǵalys oıyndary mynadaı túrlerge bólinedi:
«Lentalardy jına»
Oıyn sharty: Ár balaǵa túrli tústi bir lentalar taratylady. Bir bala júrgizýshi bolyp tańdalady. Ol balalardy qýyp jetip, lentalaryn jınaý kerek.
Qımyl - qozǵalys oıyndary kóńil kóterýge, jyldamdyq pen eptilikti arttyrýǵa jaǵdaı týǵyzady, ár túrli qımyl – qozǵalys mashyqtary men daǵdylaryn qalyptastyrady. Sonymen birge bir - birimen baılanys jasap, til tabysýǵa kóp kómegin tıgizedi.
Qorytyndy bólim:
- jattyǵý ornyn jınastyrý
- sapqa turǵyzý
- sabaqty qorytyndylaý
- oqýshylardy baǵalaý
- turǵan sap arqyly zaldan shyǵý
Túgel tyńdaýyn qadaǵalaý.
Tolyq sapqa turýlaryn qadaǵalaý. Sabaqqa qatysýyna baılanysty baǵalaý
Túgel qoshtasýyn qadaǵalaý.
Bir sappen shyǵýyn qadaǵalaý.