S dybysy men árpi
Sabaqtyń taqyryby: S dybysy men árpi.
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdilik: Oqýshylarǵa S dybysy men árpin tanytý. S dybysyna baılanysty jańa sózdermen tanystyrý. Balalardyń dybys, árip, býyn, sóz, sóılem týraly bilimderin tolyqtyrý. Syzba arqyly sóz, sóılem quraý daǵdylaryn jetildirý, sóz syzbasymen ondaǵy býyn sanyn anyqtaı bilýge úıretý. Taqyryptyq sýretter boıynsha áńgime qurastyrýǵa baýlý.
Damytýshylyq: Oqýshylardy saýatty, mánerli, áserli sóıleýge baýlý. Sózdik qoryn baıytý, baılanystyryp sóıleý daǵdylaryn damytý. Shyǵarmashylyqpen jumys isteýge yqpal etý, oılaý sheberligi men sóıleý mádenıetin damytý.
Tárbıelik: Oqýshylardyń ónerge, bilimge degen súıispenshiligin arttyrý, sportqa baýlý. Dostyq qarym−qatynasqa tárbıeleý.
Sabaqtyń tıpi: Oqýshylardyń jańa bilimdi meńgerý sabaǵy..
Ádis - tásilderi: túsindirý, suraq - jaýap,
kórnekilik kórsetý arqyly túsindirý, jarys, oıyn.
Kórnekilik: Taqyrypqa baılanysty sýretter, qımalar, zattar.
Jospar:
İ. Uıymdastyrý kezeńi
İİ. Úı tapsyrmasymen tekserý
İİİ. Jańa sabaq.
İÚ. Jańa sabaqty bekitý.
Ú. Qorytyndylaý, baǵalaý.
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi: a) Sálemdesý, oqýshylardy túgendeý.
á) Sabaqqa ázirligin tekserý, oqý quraldaryn daıyndaý.
Psıhologıalyq daıyndyq: Shyryldady qońyraý
Biz sabaqty bastaımyz.
Jańa bilim alýǵa,
Alǵa qadam bastaımyz
Geometrıalyq fıgýra dóńgelekter kórsetý Nege Uqsatýǵa bolady?
(Aqqala jasaýǵa bolady)
1. Úlken denesi - Ótken sabaqta qandaı dybyspen tanystyq?
Sh - dybysyn sóıletý.
Sh - dybysyna sózder aıtý.
2. Kishi denesin jasaý - 1qatar sóz jazý, 2 qatar mátindi oqý, suraqqa jaýap berý.
3. Basyn qurastyrý - Shetkalar taqpaǵyn aıtý.
4. qol - aıaǵyn qurastyrý - Shetka túrlerin sóıletý.
5. Bas kıimin kıgizý – úı tapsyrmasyn bekitý.
SHETKA - sózine dybystyq taldaý jasa.
Jańa sabaq.
Sabaq taqyryby men maqsatymen tanystyrý.
1. Oqýshylarǵa S dybysy men árpin tanytý.
2. S dybysyna baılanysty jańa sózdermen tanystyrý.
Búgingi sabaqta aqqalamen birge saıahatqa poezben shyǵamyz.
Jolda kóp taýlardyń arasymen júremiz. Taýlardyń ishinde qustar, ańdar, áripter adasyp júr eken solardy vagondarǵa mingizip alýymyz kerek. Vagondar qyzyl, kók eken.
Qalaǵa kirerde bizderge jumbaq jasyrypty sony sheship kóreıik.
Jumbaq
Aıaǵyn jerge tireı qalyp,
Sheńber syzdy shyr aınalyp. (Sırkúl)
S S S -
Qane, dybystap kóreıik.
Elektrondyq oqýlyqpen jumys.
1. S − daýyssyz dybys.
2. Sózderdi býynǵa bólip, býyn sanyn anyqtaý.
3. Dybystyń sóz basynda, ortasynda keletinine mysaldar keltirý
Oqýlyqpen jumys. Seh sırk konsert sıfr (Sózderge túsinik berý)
Dáptermen jumys. (Elektrondyq oqýlyqtan kórsetý.)
Sergitý sáti.
Endi «Sırkke» baramyz. Sırkke bizden buryn áripter baryp qoıypty. Sırkte saıqymazaq bıleý arqyly óner kórsetedi eken. Onyń ár bıi áripke uqsaıdy. Qane atap kórelik.
Slaıdpen jumys.
Mátinmen jumys. «Sırk»
Mátindi býyndap oqý. Tizbektep oqytqyzý.
Mátindi mánerlep oqý.
Mazmunyn aıtý.
Elektrondyq oqýlyqpen jumys.
Oıyn. «Joǵalǵan áripti tap»
Sabaqty bekitý. Sózder jazǵyzý.
Dybystardy daýysty jáne daýyssyzǵa ajyratyp, tıisti kıiz úıge apar.
S qandaı dybys? Daýysty ma, álde daýyssyz ba?
Sabaqty qorytý.
Sonymen qandaı jańa dybyspen tanystyq?
S dybysy bar sózderge mysal keltirý.
S dybysyn sóıletý.
“Býyndar syılyǵy”
Sabaqty qorytý: Biz ne bildik? Talqylaý.
Oqýshy bilimi men belsendiligin baǵalaý.
Oqýshylardy baǵalaý
Úıge tapsyrma:
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdilik: Oqýshylarǵa S dybysy men árpin tanytý. S dybysyna baılanysty jańa sózdermen tanystyrý. Balalardyń dybys, árip, býyn, sóz, sóılem týraly bilimderin tolyqtyrý. Syzba arqyly sóz, sóılem quraý daǵdylaryn jetildirý, sóz syzbasymen ondaǵy býyn sanyn anyqtaı bilýge úıretý. Taqyryptyq sýretter boıynsha áńgime qurastyrýǵa baýlý.
Damytýshylyq: Oqýshylardy saýatty, mánerli, áserli sóıleýge baýlý. Sózdik qoryn baıytý, baılanystyryp sóıleý daǵdylaryn damytý. Shyǵarmashylyqpen jumys isteýge yqpal etý, oılaý sheberligi men sóıleý mádenıetin damytý.
Tárbıelik: Oqýshylardyń ónerge, bilimge degen súıispenshiligin arttyrý, sportqa baýlý. Dostyq qarym−qatynasqa tárbıeleý.
Sabaqtyń tıpi: Oqýshylardyń jańa bilimdi meńgerý sabaǵy..
Ádis - tásilderi: túsindirý, suraq - jaýap,
kórnekilik kórsetý arqyly túsindirý, jarys, oıyn.
Kórnekilik: Taqyrypqa baılanysty sýretter, qımalar, zattar.
Jospar:
İ. Uıymdastyrý kezeńi
İİ. Úı tapsyrmasymen tekserý
İİİ. Jańa sabaq.
İÚ. Jańa sabaqty bekitý.
Ú. Qorytyndylaý, baǵalaý.
Sabaqtyń barysy:
Uıymdastyrý kezeńi: a) Sálemdesý, oqýshylardy túgendeý.
á) Sabaqqa ázirligin tekserý, oqý quraldaryn daıyndaý.
Psıhologıalyq daıyndyq: Shyryldady qońyraý
Biz sabaqty bastaımyz.
Jańa bilim alýǵa,
Alǵa qadam bastaımyz
Geometrıalyq fıgýra dóńgelekter kórsetý Nege Uqsatýǵa bolady?
(Aqqala jasaýǵa bolady)
1. Úlken denesi - Ótken sabaqta qandaı dybyspen tanystyq?
Sh - dybysyn sóıletý.
Sh - dybysyna sózder aıtý.
2. Kishi denesin jasaý - 1qatar sóz jazý, 2 qatar mátindi oqý, suraqqa jaýap berý.
3. Basyn qurastyrý - Shetkalar taqpaǵyn aıtý.
4. qol - aıaǵyn qurastyrý - Shetka túrlerin sóıletý.
5. Bas kıimin kıgizý – úı tapsyrmasyn bekitý.
SHETKA - sózine dybystyq taldaý jasa.
Jańa sabaq.
Sabaq taqyryby men maqsatymen tanystyrý.
1. Oqýshylarǵa S dybysy men árpin tanytý.
2. S dybysyna baılanysty jańa sózdermen tanystyrý.
Búgingi sabaqta aqqalamen birge saıahatqa poezben shyǵamyz.
Jolda kóp taýlardyń arasymen júremiz. Taýlardyń ishinde qustar, ańdar, áripter adasyp júr eken solardy vagondarǵa mingizip alýymyz kerek. Vagondar qyzyl, kók eken.
Qalaǵa kirerde bizderge jumbaq jasyrypty sony sheship kóreıik.
Jumbaq
Aıaǵyn jerge tireı qalyp,
Sheńber syzdy shyr aınalyp. (Sırkúl)
S S S -
Qane, dybystap kóreıik.
Elektrondyq oqýlyqpen jumys.
1. S − daýyssyz dybys.
2. Sózderdi býynǵa bólip, býyn sanyn anyqtaý.
3. Dybystyń sóz basynda, ortasynda keletinine mysaldar keltirý
Oqýlyqpen jumys. Seh sırk konsert sıfr (Sózderge túsinik berý)
Dáptermen jumys. (Elektrondyq oqýlyqtan kórsetý.)
Sergitý sáti.
Endi «Sırkke» baramyz. Sırkke bizden buryn áripter baryp qoıypty. Sırkte saıqymazaq bıleý arqyly óner kórsetedi eken. Onyń ár bıi áripke uqsaıdy. Qane atap kórelik.
Slaıdpen jumys.
Mátinmen jumys. «Sırk»
Mátindi býyndap oqý. Tizbektep oqytqyzý.
Mátindi mánerlep oqý.
Mazmunyn aıtý.
Elektrondyq oqýlyqpen jumys.
Oıyn. «Joǵalǵan áripti tap»
Sabaqty bekitý. Sózder jazǵyzý.
Dybystardy daýysty jáne daýyssyzǵa ajyratyp, tıisti kıiz úıge apar.
S qandaı dybys? Daýysty ma, álde daýyssyz ba?
Sabaqty qorytý.
Sonymen qandaı jańa dybyspen tanystyq?
S dybysy bar sózderge mysal keltirý.
S dybysyn sóıletý.
“Býyndar syılyǵy”
Sabaqty qorytý: Biz ne bildik? Talqylaý.
Oqýshy bilimi men belsendiligin baǵalaý.
Oqýshylardy baǵalaý
Úıge tapsyrma:
You Might Also Like
