InfoHub Logo

Saýat ashý
Sabaqtyń taqyryby: Ia ıa dybysy men árpi.
Sabaqtyń maqsaty:
Bilimdilik: Ia ıa dybysy men árpin meńgertý, sózge dybystyq taldaý jasatý, sózderdi býynǵa bólgizý, ol arqyly berilgen sózderdi oqý men jazýǵa úıretý.
Damytýshylyq: Ia dybysy qatysty sózderdi bildirý arqyly oqýshynyń oı - órisin sózdik qoryn, tilin damytý.
Tárbıelik: Ia dybysyna qatysty sózderdi saýatty oqýǵa, jazýǵa, adamgershilikke tárbıeleý.
Sabaqtyń kórnekiligi: kespe áripter, elektrondy oqýlyq, ınterbelsendi taqta.
Pánaralyq baılanys: dúnıetaný.
Sabaq barysy: İ. Uıymdastyrý kezeńi.
Psıhologıalyq daıyndyq
Úlkege de siz
Kishige de siz,
Sálem berdik sizderge
Qurmetpen biz.
Parta saǵan tósek emes jatýǵa,
Túzý usta, tik otyr sen partada.
Boıdy túze, kóter basty joǵary,
Symbattylyq bolsyn seniń boıynda

İİ Ótkendi qaıtalaý:
1)- Dybys degenimiz ne, árip degenimiz ne?
- Dybys neshege bólinedi?
- Daýysty dybys she?
- Daýyssyz dybys neshege bólinedi?
- Birde daýysty, birde daýyssyz bolatyn qaı dybys?
- Qaı kezde daýysty, qaı kezde daýyssyz bolady?
- Balalar qansha dybys, qansha árippen tanystyq.?(29)
2) Dybystardy sharty belgilermen kórsetý (dybystyq sıgnaldarmen)
3)«Shashylǵan árip» oıyny. I n t u m y r (Itmuryn )
4) Býyndyq loto. Býyndardan sóz qura: Ba, ja, san, qa, laq, bu, lyq, rys, jý, la, (Balyq, jýsan, jarys, qala, bulaq )
5)«Artyq sózdi tap» oıyny
a ) Bir, bala, shana, bas, balǵa, boran, balyq
á) kóje, kóke, kólik, sóz, kómek, kóz, kólshik
b) áje, ásem, áke, eshki, án, ádemi, ápke,

İİİ Jańa sabaq
- Balalar jyldyń neshe mezgili bar?
- Qazir qaı mezgil?
- Kúzde tabıǵatta qandaı ózgerister bolady?(kún sýytady, aıaz bolady t. b.)
-«Qustar» týraly ne bilemiz? (Qustar sózine assos - q aımaq qurý)

Qustar
- Qustarǵa qandaı qamqorlyq jasaýǵa bolady?(jem beremin, uıa jasaımyn)
- Endeshe uıa sózinde tanys emes qandaı dybys?
- Dybystaıyqshy. Qandaı dybysqa jatady?
(Ia dybysynyń artıkýlásıasymen tanystyrý. Ia dybysy ı+a dybystarynyń qosyndysynan turatyndyǵyn, onyń ıa árpimen tańbalanatynyn túsindirý)
- Baspa, jazba túrimen tanysaıyq.
Elektrondy oqýlyqtan Ia dybysy men árpin túsindirý jumystaryn júrgizý.
Oqýlyqpen jumys.
1. Shyǵarmashylyq jumys. (Sýret boıynsha áńgime quraý)
2. Baǵandaǵy sózderdi oqytý (hormen), maǵynasyn túsindirý. Sóılem oılatý.
3. Shaıan sózine dybystyq taldaý jasaý.
4. «Uıa» óleńin oqytý. túsindirý.
Sergitý sáti: «Sur qoıan» óleńi.
Qus butaqqa uıa saldy.
1 2 3 4
5. «Ornyńdy tap» oıyny.(Retsiz jatqan sózderdi sandardyń reti boıynsha ornalastyrý.
6 Dáptermen jumys. Ia dybysynyń tańbalanýyn taza, kórkem jazý.

İV Bekitý kezeńi:
Býyndar. Sózder. (bólip jazý)
a o u túl bal qal bot qoı dúr jyl sor
ıaq ıaz ıan ıaý ıal ıań ki ǵa ta qa shy bi qy pa
1. «Býyndardan sóz qura» oıyny
2 Baǵandaǵy sózderdi oqytý, «Uıa» óleńin oqytý.

V Sabaqty qorytyndylaý G dybysy men Ia dybysyn salystyrý
Vİ Balalardy madaqtaý
Vİİ Úıge tapsyrma: 1. Ia dybysy men árpi
2. «Uıa» óleńin jattaý.