Sońǵy jańartý

(Ózgertilgen ýaqyty 8 saǵat buryn)
Qazaqtyń salt-dástúrleri

Qazaq halqy – salt-dástúrge óte baı el. Bul – onyń mádenıetti ári tárbıeli el ekendiginiń aıǵaǵy. Belgili qoǵam qaıratkeri, zańger N.Shaıkenov: «Ult dástúri – zańnan bıik», - degen. Demek, salt-dástúrli el – myqty ári tuǵyry berik el. Bizdiń halqymyz óz urpaqtaryna ǵasyrdan ǵasyrǵa ult qasıetin salt-dástúrmen, ónegeni  ádet-ǵuryppen, úlgini jón-josyqpen, ádepti yrym, tyıymmen tárbıelep, ulaǵatty ul, ınabatty qyz ósirgen. Ulttyq tálim, salt-sana sabaǵy adamgershilik tárbıesiniń asa senimdi ári ǵajaıyp jol ekenin kórsetti. Otanshyldyq, erlik, márttik, jomarttyq, qaıyrymdylyq, joǵary adamgershilik qasıetter osy jol arqyly daryǵan. Batyr jazýshy B.Momyshuly Uly Otan soǵysy jyldarynda: «Men ózimniń urystaǵy tájirıbemnen soldattyń basynda jaýyngerlik qasıetti tárbıeleýde halyqtardyń basynan ótken jaýyngerlik joldary men ulttyq dástúrlerdiń mańyzy zor ekenine kózim jetti», - dep jazdy. Olaı bolsa, ádet-ǵuryp – qazaq halqynyń myzǵymas zańy dep qabyldaǵan jón.

Dana halyqtyń ózi jasaǵan osy ádet-ǵuryp pen jón-josyqty bilip, úırený jáne ómirde qoldaný – aǵaıyndy adastyrmas sara jol. Muny otbasynda ata-ana, mektepte ustaz, kópshilik ortada aqsaqaldar jastarǵa úıretip, aıtyp otyrsa, utarymyz kóp bolar edi.

Qazaqtyń salt-dástúrleri:

As qaıyrý

Alyq

Aýyldyń alty aýyzy

Batalasý

Báji basý

Bitim

Bılik aqy

Dám tatyrý

Jamby atý

Jol-joralǵy

Jón-josyq

Kelin qolynan shaı ishý

Kóńil shaı

Keregege kerý

Kógenge túsý

«Kiná mende»

Qaıyndap barý

Naǵashylap barý

Qyryq jeti

Qońsy qoný

Qol ustatar

Qyz alyp qashý

Myǵaý jazasy

Naýqasty kúzetý

Ókil kýıeý

Órtpen tazalaý

Sabaq basy

Sózge toqtaý

Tartý-taralǵy

Tórelik

Tústený

Shoshaı tártibi


You Might Also Like

Jańalyqtar

Jarnama