Tazalyqty súıemiz, tis tazalap júremiz
«Densaýlyq» bilim berý salasy
Oqý - is áreketi: Valeologıa.
Taqyryby: «Tazalyqty súıemiz, tis tazalap júremiz».
Maqsaty: Tis týraly túsinik berý. Balalarǵa kózdi kútýge, tis tazalyǵy, onyń qasıettiligin, paıdasyn túsindirip aıtý. Sýretter arqyly áńgimeleý. Balalardy uqyptylyqqa, tazalyqqa, jeke basynyń gıgıenasyn saqtaýǵa tárbıeleý.
Kórnekiligi: sýretter, tis pastasy, shetkasy, aına, tis maketi.
Ádis - tásili: kórsetý, túsindirý, áńgimeleý, suraq - jaýap, sergitý, qorytý.
Motıvasıalyq qozǵaýshy.
«Shattyq sheńberi»
Qýanamyn men de,
Qýanasyń sen de,
Qýanamyz barshamyz
Araılap atqan kúnge!
Uıymdastyrýshy izdenýshilik.
Oqý is - áreketiń taqyrybymen tanystyrý.
Balalarǵa jumbaq jasyrý
1. Kóredi bárin ózgeniń,
Kóre almaıdy ózderin. (kóz)
2. Ózi appaq marjandaı
Tamaq ótpes shaınamaı (tis)
Qorshaǵan ortany kórý qabileti – adamnyń baǵaly sezimderiniń biri. Biz ómirimizdegi barlyq jańalyqtardy kózdiń kómegimen qabyldaımyz. Qas, qabaq jáne kirpik kózdi shań tozańnan, ter tamshysynan saqtaıdy.
- kózdiń kórý qabiletin arttyrýǵa «A» dárýmeniniń paıdasy zor, sondyqtan tamaqqa sábizdi kóp paıdalaný qajet;
- kitap oqyǵanda, sýret salǵanda kózben qaǵaz arasynda 30 sm qashyqtyqta saqtaý kerek;
- qarańǵyda nemese jaryq jetkiliksiz jerde oqý kózdiń kórý qabiletin tómendetedi;
- teledıdar kórgende 2 - 3 metr qashyqtyqta otyrý qajet;
- jumys ústinde qaıshy jáne basqa úshkir zattarmen kózdi jaraqattap almas úshin óte uqyptylyq qajet.
Endi tisimiz týraly aıtatyn bolsaq, tis – bizdiń denemizdegi eń qatty zat. Tistiń negizgi qyzmeti – tamaqty shaınaý. Tis jaq súıekten ósedi. Adam dúnıege kelgennen keıin, alty aı bolǵanda bastap shyǵady – ol «sút tis» dep atalady. Alty jasqa tolǵanda sút tister túse bastaıdy, túsken tistiń ornyna «negizgi tister» shyǵady. Olardyń kólemi úlkendeý, barlyq tister syıyp turýy úshin sonymen birge adamnyń jaqtary da ósedi. On eki jasqa tolǵanda barlyq tis jańaryp bolady. Adamdardyń kópshiligi 20 jasqa tolǵanda 32 tisi tolyq shyǵyp bolady.
Tosyn sát: esik qaǵylyp, ishke tis dárigeri keledi:
- Sálemetsizder me balalar, men tis dárigeri bolamyn. Sizderdi tisti kútý erejesimen tanystyryp, qalaı durys tazalaýdy kórsetýge keldim.
Balalar sizder tis tazalaısyzdar ma?
Tis qabyǵyn «emal» jaýyp turady. Tamaqty shaınaǵan kezde aýyz qýysynan qyshqyl bólinedi, bul emaldi buzady. Sondyqtan tisti tamaqtan soń tazalap, jýyp turý kerek.
Sýret boıynsha tisti qalaı durys tazalaý rettiligin kórsetedi.
- Balalar tisti jaqsy saqtaý úshin táttini kóp jemeý kerek, tátti tis jegisi (karıes) aýrýyn týdyrady. Ony der kezinde emdeý kerek. Tis jegisi tistiń qatty emalin jep tastaıdy jáne túbirinde buzady. Tisimiz myqty bolý úshin «S» jáne «D» dárýmeni bar taǵamdar jegen durys. Ol aǵzadaǵy kálsıdiń saqtalýyna kómektesedi. «S» dárýmeni jemis, kókónisterde bolady. «D» dárýmeni balyq, irimshik, sút, aıran, ýyldyryq taǵamdarynda bolady. Balalar men endi basqa balalarǵa barýym kerek. Saý bolyńyzdar!
Sergitý sáti:
Saǵattyń tilindeı,
Iilip ońǵa bir.
Saǵattyń tilindeı,
Iilip solǵa bir.
Oń aıaq, sol aıaq,
jattyǵý ońaı - aq.
Dıdaktıkalyq oıyn:
«Tazalyq kómekshilerin jumbaq arqyly tap».
Sharty:
Balalar jasyrylǵan jumbaqtyń sheshýin sýret arqyly taýyp, taqtaǵa iledi.
1. Dymqyldap kúnde sen
Qolyńa súıkeseń,
Ketip kir - lasyń
Tap – taza bolasyń.
Bul ne? (Sabyn)
2. Shomylǵan balany,
Aımalap alady.
Sıpaıdy qolynda,
Sıpaıdy jonynda.
Bul ne? (Súlgi)
3. Iilseń ıilip,
Túıilseń túıilip.
Qaraıdy kisige,
Uqypty isine.
Bul ne? (Aına)
4. Aýzy joq, kózi joq,
Tili joq, sózi joq.
Biraqta tisi bar,
Shashyńmen isi bar.
Bul ne? (Taraq)
5. Belinen qyssań,
Aýzynan aq ýyz shyǵady.
Bul ne? (Tis pastasy)
Balalar tisimiz saý bolý úshin myna erejeni taǵyda bir esterińe salaıyn:
1. Tisti kúnine 2 ret tazalaý.
2. Tamaqtan soń aýyzdy shaıý.
3. Ystyq tamaqtan soń sýyq sý ishpeý.
4. Qatty zattardy tispen shaqpaý.
5. Táttini kóp jemeý.
6. Tis dárigerine jıi kóriný.
7. Árkim óziniń jeke tis shetkasyn paıdalaný.
Oqý is - áreketine belsene aralasqan balalardy maqtap, madaqtaý.
Kútiletin nátıje:
Bilý: Tis, kóz týraly tolyq túsinik aldy, tazalyq erejesimen tanysty.
Meńgerý: Kózdi kútýdi, tisti tazalaýdy meńgeredi.
Oqý - is áreketi: Valeologıa.
Taqyryby: «Tazalyqty súıemiz, tis tazalap júremiz».
Maqsaty: Tis týraly túsinik berý. Balalarǵa kózdi kútýge, tis tazalyǵy, onyń qasıettiligin, paıdasyn túsindirip aıtý. Sýretter arqyly áńgimeleý. Balalardy uqyptylyqqa, tazalyqqa, jeke basynyń gıgıenasyn saqtaýǵa tárbıeleý.
Kórnekiligi: sýretter, tis pastasy, shetkasy, aına, tis maketi.
Ádis - tásili: kórsetý, túsindirý, áńgimeleý, suraq - jaýap, sergitý, qorytý.
Motıvasıalyq qozǵaýshy.
«Shattyq sheńberi»
Qýanamyn men de,
Qýanasyń sen de,
Qýanamyz barshamyz
Araılap atqan kúnge!
Uıymdastyrýshy izdenýshilik.
Oqý is - áreketiń taqyrybymen tanystyrý.
Balalarǵa jumbaq jasyrý
1. Kóredi bárin ózgeniń,
Kóre almaıdy ózderin. (kóz)
2. Ózi appaq marjandaı
Tamaq ótpes shaınamaı (tis)
Qorshaǵan ortany kórý qabileti – adamnyń baǵaly sezimderiniń biri. Biz ómirimizdegi barlyq jańalyqtardy kózdiń kómegimen qabyldaımyz. Qas, qabaq jáne kirpik kózdi shań tozańnan, ter tamshysynan saqtaıdy.
- kózdiń kórý qabiletin arttyrýǵa «A» dárýmeniniń paıdasy zor, sondyqtan tamaqqa sábizdi kóp paıdalaný qajet;
- kitap oqyǵanda, sýret salǵanda kózben qaǵaz arasynda 30 sm qashyqtyqta saqtaý kerek;
- qarańǵyda nemese jaryq jetkiliksiz jerde oqý kózdiń kórý qabiletin tómendetedi;
- teledıdar kórgende 2 - 3 metr qashyqtyqta otyrý qajet;
- jumys ústinde qaıshy jáne basqa úshkir zattarmen kózdi jaraqattap almas úshin óte uqyptylyq qajet.
Endi tisimiz týraly aıtatyn bolsaq, tis – bizdiń denemizdegi eń qatty zat. Tistiń negizgi qyzmeti – tamaqty shaınaý. Tis jaq súıekten ósedi. Adam dúnıege kelgennen keıin, alty aı bolǵanda bastap shyǵady – ol «sút tis» dep atalady. Alty jasqa tolǵanda sút tister túse bastaıdy, túsken tistiń ornyna «negizgi tister» shyǵady. Olardyń kólemi úlkendeý, barlyq tister syıyp turýy úshin sonymen birge adamnyń jaqtary da ósedi. On eki jasqa tolǵanda barlyq tis jańaryp bolady. Adamdardyń kópshiligi 20 jasqa tolǵanda 32 tisi tolyq shyǵyp bolady.
Tosyn sát: esik qaǵylyp, ishke tis dárigeri keledi:
- Sálemetsizder me balalar, men tis dárigeri bolamyn. Sizderdi tisti kútý erejesimen tanystyryp, qalaı durys tazalaýdy kórsetýge keldim.
Balalar sizder tis tazalaısyzdar ma?
Tis qabyǵyn «emal» jaýyp turady. Tamaqty shaınaǵan kezde aýyz qýysynan qyshqyl bólinedi, bul emaldi buzady. Sondyqtan tisti tamaqtan soń tazalap, jýyp turý kerek.
Sýret boıynsha tisti qalaı durys tazalaý rettiligin kórsetedi.
- Balalar tisti jaqsy saqtaý úshin táttini kóp jemeý kerek, tátti tis jegisi (karıes) aýrýyn týdyrady. Ony der kezinde emdeý kerek. Tis jegisi tistiń qatty emalin jep tastaıdy jáne túbirinde buzady. Tisimiz myqty bolý úshin «S» jáne «D» dárýmeni bar taǵamdar jegen durys. Ol aǵzadaǵy kálsıdiń saqtalýyna kómektesedi. «S» dárýmeni jemis, kókónisterde bolady. «D» dárýmeni balyq, irimshik, sút, aıran, ýyldyryq taǵamdarynda bolady. Balalar men endi basqa balalarǵa barýym kerek. Saý bolyńyzdar!
Sergitý sáti:
Saǵattyń tilindeı,
Iilip ońǵa bir.
Saǵattyń tilindeı,
Iilip solǵa bir.
Oń aıaq, sol aıaq,
jattyǵý ońaı - aq.
Dıdaktıkalyq oıyn:
«Tazalyq kómekshilerin jumbaq arqyly tap».
Sharty:
Balalar jasyrylǵan jumbaqtyń sheshýin sýret arqyly taýyp, taqtaǵa iledi.
1. Dymqyldap kúnde sen
Qolyńa súıkeseń,
Ketip kir - lasyń
Tap – taza bolasyń.
Bul ne? (Sabyn)
2. Shomylǵan balany,
Aımalap alady.
Sıpaıdy qolynda,
Sıpaıdy jonynda.
Bul ne? (Súlgi)
3. Iilseń ıilip,
Túıilseń túıilip.
Qaraıdy kisige,
Uqypty isine.
Bul ne? (Aına)
4. Aýzy joq, kózi joq,
Tili joq, sózi joq.
Biraqta tisi bar,
Shashyńmen isi bar.
Bul ne? (Taraq)
5. Belinen qyssań,
Aýzynan aq ýyz shyǵady.
Bul ne? (Tis pastasy)
Balalar tisimiz saý bolý úshin myna erejeni taǵyda bir esterińe salaıyn:
1. Tisti kúnine 2 ret tazalaý.
2. Tamaqtan soń aýyzdy shaıý.
3. Ystyq tamaqtan soń sýyq sý ishpeý.
4. Qatty zattardy tispen shaqpaý.
5. Táttini kóp jemeý.
6. Tis dárigerine jıi kóriný.
7. Árkim óziniń jeke tis shetkasyn paıdalaný.
Oqý is - áreketine belsene aralasqan balalardy maqtap, madaqtaý.
Kútiletin nátıje:
Bilý: Tis, kóz týraly tolyq túsinik aldy, tazalyq erejesimen tanysty.
Meńgerý: Kózdi kútýdi, tisti tazalaýdy meńgeredi.
You Might Also Like
-
«Mysyq pen mysyqaılar» kartınasyna áńgime qurastyrý taqyrybyna ashyq sabaq konspektisi
