WordPad qoldanbasymen tanysý
Jambyl oblysy, Merki aýdany.
Informatıka páni muǵalimi: Damıra Alımkýlova
Sabaqtyń taqyryby: WordPad qoldanbasymen tanysý
Sabaqtyń maqsaty: 1. Qarapaıym WordPad mátindik prosesorymen tanysý. Qujattyń quralymy, stıli, baspa betiniń geometrıasy týraly túsinik berý. WordPad qoldanbasynyń terezesi menú, pishimdeý qural – saımandar taqtalary, syzǵysh týraly túsinik alý. Mátinimen jumysqa daǵdylaný (terý, túzetý, pishimdeý).
Qujattardy qurýǵa, ashýǵa úıretý.
2. Oqýshylardyń mátindik prosesor degen ne jáne ol ne úshin qoldanylatyn, berilgen mátindik prosesordyń múmkinshilikterin bilý qabiletterin damytý.
3. Oqýshylarǵa estetıkalyq tárbıe berý.
Sabaqtyń tıpi: Praktıkým elementteri, bar, kórsete túsindirý.
Sabaqtyń túri: Aralas sabaq
Sabaqtyń barysy: I. Uıymdastyrý kezeńi. Sabaqqa daıyndyǵyn tekserý.
WordPad qoldanbasymen tanysý.
II. Jańa sabaqty túsindirý
WORDPAD mátindik redaktorynda jumys
Mátindik prosessor - bul tek qana mátindi engizý men túzetý úshin ǵana emes, sonymen qatar ony pishimdeý quraldary bar baǵdarmalar klasy. Sonymen qatar pishimdeý qaǵaz ben ekranǵa shyǵarýdy basqaratyn kórinbeıtin kodtardy engizý jolymen iske asady. WORDPAD mátindi pishimdeýdiń mınımaldy múmkinshiligi bar qarapaıym mátindik prosesor bolyp tabylady
WORDPAD qoldanbasynyń arnalýy:
1. Mátindi terý.
2. Mátin túzetý.
3. Mátindi pishimdeý.
- Qariptiń garnıtýrasyn tańdaý.
- Qariptiń ólshemin ózgertý jáne tańdaý.
- Qariptiń álpetin basqarý
- Qariptiń atrıbýtyn basqarý (túsin, alyp tastaýdy, astyn syzýdy)
- Týralaý ádisterin basqarý (ortasy boıynsha, oń jaq nemese sol jaq shetteri boıynsha)
- Abzas mátininiń sol jaq pen oń jaq óristerinen shegisin jáne arnaıy birinshi jol sheginisin berý
DK - diń mátin men qujatty jasaý múmkindikterin uǵyný úshin, tómendegilermen tanysý kerek:
1. Mátindi jóndeýge, mátinniń úzindilerin kiristirýge, ár túrli qujattardy bir qujatqa «japsyrýǵa», mátinniń shekaralaryn túzetýge, joldardy ortaǵa týralaýǵa, qujatty qandaı da bolsa sanyn basyp shyǵarýǵa jáne saqtaýǵa bolady.
2. Ár túrli qaripterdi, túrli tilderdiń alfavıtterin, sondaı - aq grafıkalyq sımvoldardy paıdalanýǵa bolady.
3. Mátinge kestelerdi, sýretterdi, grafıkterdi kiristirýge bolady, sonymen qatar mátinniń ózin túrlendirýge bolady (ony qısyq boıy ornalastyrýǵa, «kólem» berýge, kóleńkeleýge jáne t. s.).
4. Daıyn jazýdyń mátinin nemese kitaptyń mátinin skanerleýge jáne taný baǵdarlamalarynyń kómegimen mátin pishinine túrlendirýge bolady.
5. Standartty qujattardy daıyndaǵanda daıyn úlgilerdi paıdalanýǵa bolady.
TEREZENİŃ NEGİZGİ ELEMENTTERİ JÁNE OLARDYŃ
MİNDETTERİ
WordPad mátindik redaktory qoldanbasy terezeniń qurylymy.
1. Qoldanbanyń pıktogramsy, faıldyń aty, qoldanbanyń aty men terezeniń oń jaq buryshyndaǵy onyń ólshemin basqaratyn úsh batyrma bar taqyryptyq jol.
2. Menú joly.
3. Qural - saımandar taqtasy.
4. Pishimdeý taqtasy.
5. Pishimdeý syzǵyshy. Negizgi mátindi terý órisiniń basy men aıaǵyn, bas joldy, markerlerdi ornatý úshin qoldanylady.
6. Jumys órisi. Terezeniń negizgi bóligi mátindi terý úshin paıdalanylady.
7. Qalyp - kúı joly.
8. Taqtalar, syzǵysh jáne qalyp - kúı joly paıdalanýshynyń qalaýy boıynsha ekranda bolýy nemese alynyp tastalýy múmkin ( menú jolyndaǵy «Túr» pýnkti).
Baspa betiniń geometrıasy. Qaǵazdyń 5 pishimi bar:
A1 (594*841mm), A2, A3, A4, A5 (ár pishim – aldyńǵynyń jartysy), jáne tutynýshy pishimi, ol A4 - ke jýyq. Baspa betiniń barlyq jaǵynan órisi, (shetinen sheginis) jáne joǵarǵy, tómengi kolontıtýldary (onda bettiń nómiri, qysqasha taqyryptar nemese bet mazmunynnyń sıpattamasy, bezendirý elementteri qoıylady) bolýy kerek. Bettiń parametrin baptaý «Bet maketi» dıalog terezesinde ornydalady.
Informatıkalyq dıktant: «WORDPAD QUJATYN JASAÝ» / dápterge/
Durys:
1. Qaripti jáne onyń ólshemin tańdaý
2. Mátindi engizý jáne redaksıalaý
3. Mátindi pishimdeý
4. Qujatty saqtaý jáne ashý
5. Baspaǵa shyǵarý
Slaıd:
1. Qaripti jáne onyń.... tańdaý /engizý, redaksıalaý
2. Mátindi.... jáne.... / ólshemin
3. Mátindi.... /saqtaý, ashý
4. Qujatty... jáne... / shyǵarý
5. Baspaǵa.... / pishimdeý
Slaıd «Oıǵa shabýyl» jańa ótilgen taqyrypty oqýshylardyń qanshalyqty meńgergenin bilý maqsatynda:
Informatıka páni muǵalimi: Damıra Alımkýlova
Sabaqtyń taqyryby: WordPad qoldanbasymen tanysý
Sabaqtyń maqsaty: 1. Qarapaıym WordPad mátindik prosesorymen tanysý. Qujattyń quralymy, stıli, baspa betiniń geometrıasy týraly túsinik berý. WordPad qoldanbasynyń terezesi menú, pishimdeý qural – saımandar taqtalary, syzǵysh týraly túsinik alý. Mátinimen jumysqa daǵdylaný (terý, túzetý, pishimdeý).
Qujattardy qurýǵa, ashýǵa úıretý.
2. Oqýshylardyń mátindik prosesor degen ne jáne ol ne úshin qoldanylatyn, berilgen mátindik prosesordyń múmkinshilikterin bilý qabiletterin damytý.
3. Oqýshylarǵa estetıkalyq tárbıe berý.
Sabaqtyń tıpi: Praktıkým elementteri, bar, kórsete túsindirý.
Sabaqtyń túri: Aralas sabaq
Sabaqtyń barysy: I. Uıymdastyrý kezeńi. Sabaqqa daıyndyǵyn tekserý.
WordPad qoldanbasymen tanysý.
II. Jańa sabaqty túsindirý
WORDPAD mátindik redaktorynda jumys
Mátindik prosessor - bul tek qana mátindi engizý men túzetý úshin ǵana emes, sonymen qatar ony pishimdeý quraldary bar baǵdarmalar klasy. Sonymen qatar pishimdeý qaǵaz ben ekranǵa shyǵarýdy basqaratyn kórinbeıtin kodtardy engizý jolymen iske asady. WORDPAD mátindi pishimdeýdiń mınımaldy múmkinshiligi bar qarapaıym mátindik prosesor bolyp tabylady
WORDPAD qoldanbasynyń arnalýy:
1. Mátindi terý.
2. Mátin túzetý.
3. Mátindi pishimdeý.
- Qariptiń garnıtýrasyn tańdaý.
- Qariptiń ólshemin ózgertý jáne tańdaý.
- Qariptiń álpetin basqarý
- Qariptiń atrıbýtyn basqarý (túsin, alyp tastaýdy, astyn syzýdy)
- Týralaý ádisterin basqarý (ortasy boıynsha, oń jaq nemese sol jaq shetteri boıynsha)
- Abzas mátininiń sol jaq pen oń jaq óristerinen shegisin jáne arnaıy birinshi jol sheginisin berý
DK - diń mátin men qujatty jasaý múmkindikterin uǵyný úshin, tómendegilermen tanysý kerek:
1. Mátindi jóndeýge, mátinniń úzindilerin kiristirýge, ár túrli qujattardy bir qujatqa «japsyrýǵa», mátinniń shekaralaryn túzetýge, joldardy ortaǵa týralaýǵa, qujatty qandaı da bolsa sanyn basyp shyǵarýǵa jáne saqtaýǵa bolady.
2. Ár túrli qaripterdi, túrli tilderdiń alfavıtterin, sondaı - aq grafıkalyq sımvoldardy paıdalanýǵa bolady.
3. Mátinge kestelerdi, sýretterdi, grafıkterdi kiristirýge bolady, sonymen qatar mátinniń ózin túrlendirýge bolady (ony qısyq boıy ornalastyrýǵa, «kólem» berýge, kóleńkeleýge jáne t. s.).
4. Daıyn jazýdyń mátinin nemese kitaptyń mátinin skanerleýge jáne taný baǵdarlamalarynyń kómegimen mátin pishinine túrlendirýge bolady.
5. Standartty qujattardy daıyndaǵanda daıyn úlgilerdi paıdalanýǵa bolady.
TEREZENİŃ NEGİZGİ ELEMENTTERİ JÁNE OLARDYŃ
MİNDETTERİ
WordPad mátindik redaktory qoldanbasy terezeniń qurylymy.
1. Qoldanbanyń pıktogramsy, faıldyń aty, qoldanbanyń aty men terezeniń oń jaq buryshyndaǵy onyń ólshemin basqaratyn úsh batyrma bar taqyryptyq jol.
2. Menú joly.
3. Qural - saımandar taqtasy.
4. Pishimdeý taqtasy.
5. Pishimdeý syzǵyshy. Negizgi mátindi terý órisiniń basy men aıaǵyn, bas joldy, markerlerdi ornatý úshin qoldanylady.
6. Jumys órisi. Terezeniń negizgi bóligi mátindi terý úshin paıdalanylady.
7. Qalyp - kúı joly.
8. Taqtalar, syzǵysh jáne qalyp - kúı joly paıdalanýshynyń qalaýy boıynsha ekranda bolýy nemese alynyp tastalýy múmkin ( menú jolyndaǵy «Túr» pýnkti).
Baspa betiniń geometrıasy. Qaǵazdyń 5 pishimi bar:
A1 (594*841mm), A2, A3, A4, A5 (ár pishim – aldyńǵynyń jartysy), jáne tutynýshy pishimi, ol A4 - ke jýyq. Baspa betiniń barlyq jaǵynan órisi, (shetinen sheginis) jáne joǵarǵy, tómengi kolontıtýldary (onda bettiń nómiri, qysqasha taqyryptar nemese bet mazmunynnyń sıpattamasy, bezendirý elementteri qoıylady) bolýy kerek. Bettiń parametrin baptaý «Bet maketi» dıalog terezesinde ornydalady.
Informatıkalyq dıktant: «WORDPAD QUJATYN JASAÝ» / dápterge/
Durys:
1. Qaripti jáne onyń ólshemin tańdaý
2. Mátindi engizý jáne redaksıalaý
3. Mátindi pishimdeý
4. Qujatty saqtaý jáne ashý
5. Baspaǵa shyǵarý
Slaıd:
1. Qaripti jáne onyń.... tańdaý /engizý, redaksıalaý
2. Mátindi.... jáne.... / ólshemin
3. Mátindi.... /saqtaý, ashý
4. Qujatty... jáne... / shyǵarý
5. Baspaǵa.... / pishimdeý
Slaıd «Oıǵa shabýyl» jańa ótilgen taqyrypty oqýshylardyń qanshalyqty meńgergenin bilý maqsatynda:
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.