Dene shynyqtyrý
KİRİSPE
Dene shynyqtyrý - kúndelikti ómirde jáne eńbekte durys rejımdi saqtaı otyryp, dene shynyqtyrý arqyly adam aǵzasyn jan-jaqty jetildirý [1].
Taqyryptyń ózektiligi: Dene shynyqtyrý páni oqý oryndarynda standartty pánderdiń qataryna kiredi, biraq bul pánniń oqytylý mindettiligi sońǵy kezderi talqyǵa salynýda. Oqytylýy tıisti pánderdiń qatary artýyna baılanysty, negizgi teorıalyq jáne ǵylymı pánderge jatpaıtyn sabaqtardy oqý baǵdarlamasynan alyp tastaý júzege asyrylýda. Osy rette «dene shynyqtyrý saǵatyn qysqartý kerek pe?» degen oryndy suraq týyndaıdy.
Júrgizilgen zertteýdiń jańalyǵy: dene shynyqtyrý sabaǵynyń oqýshylardyń kóńil-kúıine tıgizetin áserin vnyqtaý.
NEGİZGİ BÓLİM
Bilim alýshylar kúndelikti ýaqyttyń kóp bóligin parta janynda ótkizetinditken, omyrtqa jotasynyń qısaıýy, býyndarǵa salmaq túsýi, semizdik sıaqty densaýlyq aqaýlarynyń paıda bolý yqtımaldyǵy artady. Bul jaıttyń aldyn-alý úshin «oqý – tárbıe isine qoıylatyn sanıtarlyq-epıdemıologıalyq talaptar» qujatyna sáıkes «mektepterde sabaqtyń uzaqtyǵy 45 mınýttan aspaýy kerek» jáne «sabaq kestesin qurý kezinde kishi jastaǵy oqýshylar úshin negizgi pánderdi mýzyka, beıneleý óneri, eńbek, dene shynyqtyrý sabaqtarymen, al orta jáne odan joǵary jastaǵy oqýshylar úshin – jaratylystaný-matematıkalyq jáne gýmanıtarlyq sıkldardaǵy pándermen kezektesip otyrý qajet» delingen [2].
Sonymen qatar «Dene shynyqtyrý jáne sport týraly» Qazaqstan Respýblıkasynyń 2014 jylǵy 3 shildedegi № 228-V Zańy (27.06.2022 j. ózgerister men tolyqtyrýlarmen) mátininde: «stýdentter sporty – tehnıkalyq jáne kásiptik, orta bilimnen keıingi jáne joǵary bilim berý uıymdarynda bilim alýshylardyń dene tárbıesine, olardy sporttyq is-sharalarǵa qatysýǵa daıyndaýǵa baǵyttalǵan dene shynyqtyrý men sporttyń bir bóligi»,- dep kórsetilgen [5].
Dene tárbıesi mektepke deıingi mekemelerden bastap bilim berý jáne tárbıeleý júıesine engizilgen, ol adamdardyń dene daıyndyǵynyń negizin meńgerýdi sıpattaıdy.
Dene tárbıesi oqýshylardyń jáne stýdentterdiń qozǵalys daǵdylary men fızıkalyq qabiletterin jan-jaqty damytýǵa baǵyttalǵan pán. Onyń mańyzdy elementteri:
- gımnastıkalyq jattyǵýlar júıesi jáne olardy oryndaý erejeleri;
- olardyń kómegimen
balanyń qımyldardy saralanǵan basqarý qabileti;
- olardy ártúrli tásildermen úılestirý qabiletin qalyptastyrý;
-keńistikte qozǵalý kezinde kúshterdi utymdy paıdalanýǵa arnalǵan jattyǵýlar júıesine mashyqtaný (júrý, júgirý, júzý, kónkımen júgirý, shańǵymen syrǵanaý jáne kedergilerdi eńserý, laqtyrý, gir kóterý, dop qoldanylatyn sport túrleri (voleıbol, basketbol, gandbol, fýtbol, tenıs jáne t.b.)) [4].
Dene shynyqtyrý tıimdi oqý-meńgerý isiniń alǵysharty qyzmetin atqara otyryp, bolashaq mamandyq ıegeriniń jalpylyma iskerlik mádenıetiniń kórsetkishi jáne ózin-ózi damytýǵa baǵyttalǵan maqsat bola alady [3,4].
Stýdentter qatysatyn dene shynyqtyrý-sporttyq is-sharalar tıimdi jumystardyń biri bolyp tabylady. Ol qoǵamdyq jáne jeke múddelerdi biriktirý, áleýmettik qajetti jeke tulǵany qalyptastyrý mehanızmderin júzege asyrýshy qural bola alady [4].
Osy aıtylǵandardan bólek dene qımyl-qozǵalysy stýdentterdiń jalpy kúıine,ózin-ózi sezinýine de áser etedi.
«Sport bizdiń jaǵdaıymyzdy jaqsartady: qandaǵy kortızoldyń, stress gormonynyń deńgeıin tómendetedi, endorfınderdiń, baqyt gormondarynyń óndirilýin yntalandyrady, osylaısha jaǵymsyz emosıalardyń bizdiń ómirimizdi basqarýyna jol bermeıdi», - deıdi psıholog [7].
Zertteý
Zertteý 2019 jyly Samara ýnıversıtetiniń bazasynda júrgizildi. Zertteý nysany 1-3 kýrs stýdentteri boldy. Zertteýge barlyǵy 524 adam qatysty [8].
Dene shynyqtyrý sabaǵyna qatysqan stýdentterdi zertteý barysynda anyqtaldy
- zeıinniń oqý prosesine shoǵyrlanýy artady (20 mınýt úzilis);
- qozǵalystardy úılestirý jaqsarady (bir ýaqytta eki doppen 10 mınýt oınaý);
- qandaǵy endorfınderdiń deńgeıin joǵarylatady (30 mınýttyq kardıo júkteme);
- deneni depressıamen, kúızelispen kúresedi (zeıindi problemalardan aýystyrý);
- uıqy jaqsarady (kóbirek fızıkalyq belsendilik - uzaq jáne kúshti uıqy).
Osy Reseı stýdentteri arasynda júrgizilgen zertteýge uqsas tekserýdi óz oqý ornymnyń stýdentteri arasynda qaıtalap ótkizdim.
Zertteýge 50 adam qatysty. Zertteýdiń maqsaty dene tárbıesiniń stýdentterdiń kóńil-kúıine áserin anyqtaý boldy. Respondetterden dene shynyqtyrý sabaǵyna qatyspastan buryn jáne qatysqannan keıin birdeı saýalnama alyndy. Saýalnamada úsh krıterıı boıynsha 5 baldyq shkala berildi:
-kóńil-kúıimniń kóterińkiligi deńgeıi;
-sharshaý deńgeıi;
-sabaqqa degen zeıin qoıý deńgeıi;
Shkala kórsetkishi úsh krıterıı úshin de kelesideı:
1. Óte tómen
2. Tómen
3. Ortasha
4. Jaqsy
5. Óte jaqsy
Nátıjesi tómende kórsetilgen:
Dene shynyqtyrý sabaǵyna deıin:
- kóńil-kúıimniń kóterińkiligi deńgeıi ( Óte tómen – 82%; Ortasha - 8%: Jaqsy – 10 %);
- ál- qýat, energıa deńgeıi (Óte tómen - 73%; Tómen -21 %; Ortasha - 6%);
-sabaqqa degen zeıin qoıý deńgeıi(Óte tómen - 85%; Tómen - 10%;Ortasha - 5 %);
Dene shynyqtyrý sabaǵynan keıin:
- kóńil-kúıimniń kóterińkiligi deńgeıi ( Tómen - 1%; Ortasha - 16%; Jaqsy - 54%; Óte jaqsy – 29%);
- ál- qýat, energıa deńgeıi (Óte tómen - 5%; Ortasha -15 %; Óte jaqsy - 80%);
-sabaqqa degen zeıin qoıý deńgeıi (Óte tómen - 79%; Tómen - 11%;Ortasha – 10 %);
QORYTYNDY
Dene shynyqtyrý páni mindetti pánderdiń biri retinde oqý baǵdarlamasy standartynda qalýy qajet. Dene tárbıesi saǵatyn ózge pánderdiń saǵatymen yǵystyrý durys emes, sebebi bul sabaq barysynda stýdentterdiń densaýlyǵyna, kóńil-kúıine jáne tárbıesine oń áser etetin sharalar júrgiziledi. Ózim júrgizgen táýelsiz zertteý nátıjesinde dene shynyqtyrý sabaǵynyń stýdentterdiń ál-qýatyn birshama arttyratyndyǵy jáne kóńil-kúıin kóteretindigi anyqtaldy. Dene tárbıesiniń zeıin qoıýǵa tıgizetin úlesi oń, biraq ózge asa qatty bilinbeıdi.
Paıdalanylǵan ádebıetter:
1. Istochnık: «Tolkovyı slovar rýsskogo ıazyka» pod redaksıeı D. N. Ýshakova (1935-1940); (elektronnaıa versıa): Fýndamentalnaıa elektronnaıa bıblıoteka
2. https://adilet.zan.kz/rus/docs/V030002478_
3. https://cyberleninka.ru/article/n/zachem-nuzhna-fizkultura-v-shkole/viewer
4. https://miit.ru/content/%D0%A1%D0%BE%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B6%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%B5.pdf?id_vf=11283
5. https://online.zakon.kz/Document/?doc_id=31576150
6. https://nsportal.ru/ap/library/drugoe/2021/02/18/issledovatelskaya-rabota-na-temu-nuzhna-li-otlichniku-fizicheskaya
7. https://www.psychologies.ru/wellbeing/upravlyat-emotsiyami-s-pomoschyu-sporta/
8. https://cyberleninka.ru/article/n/issledovanie-vliyaniya-sporta-na-mozgovuyu-deyatelnost-studentov