Inovasıalyq tehnologıalardyń tarıhty oqytýdaǵy qajettiligi
Inovasıalyq tehnologıalardyń tarıhty oqytýdaǵy qajettiligi
HHİ ǵasyr – qatań báseke ǵasyry. Elimizdiń bilim berý júıesi álemdik bilim berý keńistigine baǵyt alýda. Qaı eldiń bolmasyn ósip órkendeýi, órkenıetti dúnıede ózindik oryn alýy onyń ulttyq bilim júıesiniń deńgeıi men damý baǵytyna baılanysty bolmaq. Qazirgi kezeńde egemendi elimizde bilim berýdiń jańa júıesi jasalyp, álemdik bilim berý keńistigine baǵyt alýda. Bul pedagogıka tarıhy men oqý - tárbıe úrdisindegi eleýli ózgeristerge baılanysty bolyp otyr sebebi, bilim berý júıesi ózgerdi, bilim berýdiń mazmuny jańardy, jańa kózqaras, jańasha qarym - qatynas paıda boldy.
Dástúrli oqytý ádistemesiniń bilimdi memlekettik standart deńgeıinde tolyq meńgerýge kepildik bermeıtinin mektep tájirıbesi kórsetip otyr, sondyqtan jańartylǵan ádistemelik júıeni oqytý úrdisinde iske asyrý úshin ony tehnologıalandyrý qajettigi týyndaıdy.
Qazirgi tańda Qazaqstannyń dúnıejúzilik bilim berý keńistigine ený úrdisinde oqý - tárbıe úrdisin izgilendirý baǵytyna baılanysty muǵalimderdiń kásibı daıyndyǵyna degen talap ta arta túsýde. Demek, bilim berýdi izgilendirý men demokratıalandyrýdyń negizgi sharttarynyń biri - bul jańa ınovasıalyq tehnologıalardy tıimdi paıdalaný.
Jańa tehnologıalardy meńgerý muǵalimniń zıatkerlik, kásiptik, adamgershilik, rýhanı, azamattyq jáne de basqa da kóptegen adamı kelbetiniń qalyptasýyna ıgi áserin tıgizedi, ózin – ózi damytyp, oqý – tárbıe úrdisin tıimdi uıymdastyrýyna kómektesedi. «Óz eńbegin taldaı bilgen adam ǵana tájirıbeli ustaz bola alady» degen V. Sýhomlınskııdiń sózin oqytýshynyń talmaı izdengen eńbeginiń nátıjesinde ǵana kórinetini belgili. Qazirgi kezde bilim men tehnıkanyń damý deńgeıi árbir oqýshyǵa sapaly jáne tereń bilim berýine jaǵdaı jasap otyr. Oqytýshy baıandaıdy, áńgimeleıdi, túsindiredi, al oqýshy tyńdaıdy, qabyldaıdy, oılaıdy, tanym áreketterin jasaıdy.
«Júz ret estigennen, bir ret kórgen artyq» degen sózderdi eskere otyryp, sabaq úrdisinde múmkindiginshe únemi ınovasıalyq tehnologıany paıdalanyp otyrsaq oqytýshynyń utary mol dep oılaımyn. Tek olardy tıimdi, júıeli túrde qoldaný oqytýshynyń sheberligine baılanysty ár qıly júzege asyrylýy múmkin.
Bilim negizinen pán arqyly berilgendikten, ár pándi zaman talabyna saı óz deńgeıinde ıgertý qaı kezde bolmasyn eń mańyzdy másele bolyp kelgeni daýsyz. Tehnologıa men ádistemeniń maqsaty bir – qalaı oqytý máselelerin qarastyrady. «Sabaq berý jaı ǵana sheberlik emes, ol jańadan jańany tabatyn óner» dep J. Aımaýytov aıtqandaı búgingi oqytý júıesinde ártúrli jańa tehnologıalardy paıdalaný tájirıbege enip, nátıjeler berýde. Bular oqýshynyń jeke qasıetin asha otyryp, tulǵa etip tárbıeleýmen qatar oqýshynyń tanymdyq kúshin qalyptastyrý jáne bilimin keńeıtýge, tereńdetýge jaǵdaı jasaıdy.
HHİ ǵasyr – qatań báseke ǵasyry. Elimizdiń bilim berý júıesi álemdik bilim berý keńistigine baǵyt alýda. Qaı eldiń bolmasyn ósip órkendeýi, órkenıetti dúnıede ózindik oryn alýy onyń ulttyq bilim júıesiniń deńgeıi men damý baǵytyna baılanysty bolmaq. Qazirgi kezeńde egemendi elimizde bilim berýdiń jańa júıesi jasalyp, álemdik bilim berý keńistigine baǵyt alýda. Bul pedagogıka tarıhy men oqý - tárbıe úrdisindegi eleýli ózgeristerge baılanysty bolyp otyr sebebi, bilim berý júıesi ózgerdi, bilim berýdiń mazmuny jańardy, jańa kózqaras, jańasha qarym - qatynas paıda boldy.
Dástúrli oqytý ádistemesiniń bilimdi memlekettik standart deńgeıinde tolyq meńgerýge kepildik bermeıtinin mektep tájirıbesi kórsetip otyr, sondyqtan jańartylǵan ádistemelik júıeni oqytý úrdisinde iske asyrý úshin ony tehnologıalandyrý qajettigi týyndaıdy.
Qazirgi tańda Qazaqstannyń dúnıejúzilik bilim berý keńistigine ený úrdisinde oqý - tárbıe úrdisin izgilendirý baǵytyna baılanysty muǵalimderdiń kásibı daıyndyǵyna degen talap ta arta túsýde. Demek, bilim berýdi izgilendirý men demokratıalandyrýdyń negizgi sharttarynyń biri - bul jańa ınovasıalyq tehnologıalardy tıimdi paıdalaný.
Jańa tehnologıalardy meńgerý muǵalimniń zıatkerlik, kásiptik, adamgershilik, rýhanı, azamattyq jáne de basqa da kóptegen adamı kelbetiniń qalyptasýyna ıgi áserin tıgizedi, ózin – ózi damytyp, oqý – tárbıe úrdisin tıimdi uıymdastyrýyna kómektesedi. «Óz eńbegin taldaı bilgen adam ǵana tájirıbeli ustaz bola alady» degen V. Sýhomlınskııdiń sózin oqytýshynyń talmaı izdengen eńbeginiń nátıjesinde ǵana kórinetini belgili. Qazirgi kezde bilim men tehnıkanyń damý deńgeıi árbir oqýshyǵa sapaly jáne tereń bilim berýine jaǵdaı jasap otyr. Oqytýshy baıandaıdy, áńgimeleıdi, túsindiredi, al oqýshy tyńdaıdy, qabyldaıdy, oılaıdy, tanym áreketterin jasaıdy.
«Júz ret estigennen, bir ret kórgen artyq» degen sózderdi eskere otyryp, sabaq úrdisinde múmkindiginshe únemi ınovasıalyq tehnologıany paıdalanyp otyrsaq oqytýshynyń utary mol dep oılaımyn. Tek olardy tıimdi, júıeli túrde qoldaný oqytýshynyń sheberligine baılanysty ár qıly júzege asyrylýy múmkin.
Bilim negizinen pán arqyly berilgendikten, ár pándi zaman talabyna saı óz deńgeıinde ıgertý qaı kezde bolmasyn eń mańyzdy másele bolyp kelgeni daýsyz. Tehnologıa men ádistemeniń maqsaty bir – qalaı oqytý máselelerin qarastyrady. «Sabaq berý jaı ǵana sheberlik emes, ol jańadan jańany tabatyn óner» dep J. Aımaýytov aıtqandaı búgingi oqytý júıesinde ártúrli jańa tehnologıalardy paıdalaný tájirıbege enip, nátıjeler berýde. Bular oqýshynyń jeke qasıetin asha otyryp, tulǵa etip tárbıeleýmen qatar oqýshynyń tanymdyq kúshin qalyptastyrý jáne bilimin keńeıtýge, tereńdetýge jaǵdaı jasaıdy.
Nazar aýdaryńyz! Jasyryn mátindi kórý úshin sizge saıtqa tirkelý qajet.
You Might Also Like
-
Sabaqtyń taqyryby: Burandanyń túrleri jáne ony syzbada belgileý
